Coto.je, placená encyklopedie? A znáte třeba Wikipedii?

Internet jako by si přímo říkal o to, aby se na něm objevily encyklopedie – sám vlastně je jednou gigantickou encyklopedií, věděním všeho světa rozstříhaného na kousky a vyhozeného do vzduchu, aby došlo k dobrému promíchání, zamíchání a zmatení. Kdo na něm nemá čas hledat, nechce oddělovat zrno od plev, nebo to třeba i jen neumí, určitě přivítá encyklopedii vytvořenou, utříděnou, všechno na jedné adrese. Takové encyklopedie zde byly, jsou a budou vznikat; je ale otázka, jak budou tyto projekty životaschopné, zda se uživí a jaký bude, mám-li použít oblíbené současné klišé, jejich obchodní model.

Zřejmě většina z vás ví, že existuje Britannica.com, online verze zřejmě nejslavnější světové encyklopedie, kterou si kupují na celém světě lidé, kteří si ji hezky naskládají do knihovny za sklo, aby sousedům a příbuzným dokázali, že uznávají vědění a že jsou schopni za dva metry knih dát 1395 dolarů. (Je též na CD-ROM za 70 babek, což považuji za podstatně lepší investici). V online verzi je nemilosrdně placená, za devět dolarů měsíčně nebo 59 ročně.

Nedávno ji v českém vydání (po ostudném působení a ještě ostudnějším krachu Diderotu) následovala encyklopedie na poněkud sporně zvolené adrese COTO.JE, o které se domnívám, že se bude především bezvadně plést. Encyklopedie vychází z kvalitních, hutných a renomovaných zdrojů (moderní Universum, památný, byť zastaralý Ottův slovník naučný a Malá československá encyklopedie), má půl miliónu hesel a desítky tisíc obrázků. (Více než polovina všech hesel jde od „Otty“, který byl naposledy aktualizován v roce 1908 a je to tedy hodně zastaralý zdroj - na encyklopedii to je vidět). Projekt je ambiciózní tím, že je placený, za heslo se platí zhruba od dvou do čtyř korun, tzv. neomezený „firemní“ přístup je za dvanáct tisíc za půl roku, což už trošku zdvíhá obočí, přičemž technik se pozastaví nad tím, že se pod tím míní „neomezený přístup na jednu IP adresu“. To určitě šťastné není, ale technickou stránkou se zde nezabývejme a uzavřeme ji, že projekt je jinak graficky i navigačně zdařilý a funguje velmi dobře (vytvořili společně Aion a Globe).

Vedle coto.je máme ještě jednu českou encyklopedii, která má – a i proto považuji zvolenou adresu u coto.je za nešťastnou – adresu cojeco.cz. S velkým nadšením a, řekl bych, i velkou láskou k vědění vytvářené Cojeco.cz bohužel skomírá – autor (CoJeCo je v podstatě dílo jednoho muže) dílo dobře rozjel, ale aktualizace je v poslední době slabá a především se mu s encyklopedií nepodařilo dostat do širšího povědomí, například s pomocí portálu nebo jiného navštěvovaného centra Internetu. CoJeCo.cz je zdarma a zřejmě i zdarma zůstane, pokud přežije: s malou návštěvností, usídlena na periferii českého Internetu nemá šanci na příjem z inzerce, i když by si ji zasloužila. Inzerenti nevědí, že něco takového vůbec existuje.

Po obou českých „co je toto“ encyklopediích sem snesu ještě jeden odkaz, který zřejmě zná málokdo, na encyklopedii s rovněž podivným jménem Wikipedia (nemá nic společného s Vikingy, jak by se mohlo zdát, ale s havajštinou). Encyklopedie je stará necelé dva roky a nashromáždila za tu dobu asi sto tisíc hesel, což není mnoho; denně zde ale dochází k mnoha stovkám změn a přidaných hesel (statistika zde ukazuje, že dochází k několika změnám za minutu!) – encyklopedie tedy více než žije. Její půvab je v tom, že se jedná o encyklopedii vytvořenou plně pod GNU licencí, která, jak vidět, se nemusí aplikovat pouze na software; jde konkrétně o GNU Free Documentation License čili GNU FDL; to znamená, že s ní může dělat kdo chce co chce, pokud zachová copyrightovou zmínku (to je samozřejmě velké zjednodušení, celá licence je zde; vítané je i zkopírování celé encyklopedie a provozování kdekoli). To, jak je ve „free“ světě obvyklé, přitahuje k práci velké množství editorů, pracujících pochopitelně zadarmo; stát se editorem může kdokoli snadno a rychle. Wikipedia chce být ve všech jazycích a skromného rozvoje doznává i česká sekce, má zatím tři editory.

Máme zde tři druhy encyklopedií: profesionální, komerčně vytvořenou a komerčně provozovanou (tj. s placeným přístupem), nadšeneckou a provozovanou nekomerčně, ovšem pod copyrightem, a encyklopedii zcela „třetího druhu“, pod free software licencí.

Jaké mají tyto encyklopedie šanci pro budoucnost? Domnívám se, že o rozumných šancích lze hovořit pouze u prvního a třetího případu (tj. komerční/placená a zcela free); prostřední varianta, reprezentovaná na českém trhu encyklopedií CoJeCo.cz, si bude muset vybrat, zda půjde doleva nebo doprava, protože středem to dlouhodobě průchodné nebude – reklama na podobný projekt je téměř nezískatelná a v jednom člověku se takové dílo vytvářet nedá. Pro komerční encyklopedii se zdá být český trh příliš malý, její aktualizace je nákladná a příjmy z placených přístupů ji zaplatí stěží (ideální by ovšem byl provoz dotovaný Ministerstvem kultury či školství, vždyť odstraňování bariér v přístupu ke vzdělání a informacím, popřípadě zabránění pokračující debilizace českého lidu všemi třemi televizními kanály by měl být doslova základ popisu práce obou ministerstev). Free encyklopedie je naproti tomu velmi zajímavý pokus v celosvětovém měřítku; Wikipedia je vlastně jiná varianta na dnes už velmi úspěšný projekt dmoz.org, který se stal nejkvalitnějším katalogem stránek, hravě válcujícím katalogy komerční. Wikipedia je projekt, který může provozovatele Britannica.com za pár let přinutit ke změně obchodních podmínek… Jestli ovšem i v případě celosvětového úspěchu bude úspěšná v české verzi, je těžko říci: domácí „free software“ komunita není velká a na veřejnosti se projevuje zřejmě podle hesla „free as free speech“ hlavně planým tlacháním v různých diskusních fórech a nadáváním na Microsoft, o čemž také svědčí zatím zanedbatelná česká část Wikipedie nebo skomírající opendir.cz, česká varianta dmozu. Hlavní překážkou úspěchu jakékoli české internetové encyklopedie ale je skutečně rozměr českého Internetu: málo tvůrců, málo čtenářů – když už se ochotný tvůrce najde, uvědomí si, pro jak malou komunitu by vlastně tvořil a tvořit přestane.