V týdnu jsme se vás ptali, jestli by se mělo na základní škole učit programování. Jako vždy jsme začali anketou, která vyšla jasně pro zavedení:
Pouze 26 % z vás uvedlo, že by se to zavést nemělo a 2 % není rozhodnuta. Problematika jako taková ale vůbec není jednoduchá a programování je široký pojem. Problémem přitom může být i situace ve školství, která není zcela jednoduchá.
Realitu v českých školách možná dobře popisuje tento příspěvek z Facebooku. Včera se objevil v jedné skupině zabývající se výukou informatiky.
Pojďme se ale nyní podívat do diskuse pod článkem na vaše názory na celou problematiku:
Hlavně obecné vzdělání o technologiích
Mnozí z vás, a i u nás v redakci, zmiňují, že nejdůležitější je obecný přehled o technologiích a o tom, jak s nimi pracovat. A opravdu se nebavíme o naučených postupech, jak pracovat v jednom konkrétním programu.
Zmiňuje to třeba Enou: „Myslím si, že by se mělo hlavně učit obecné vzdělání o informačních technologiích, než-li přímo programování. Žádný Office, programování a podobně, ale informace o tom, co nás obklopuje za technologie, jak je využít, jak fungují (zjednodušeně) a jak je využívat. Stejně tak programování. Je zbytečné programovat, když ty děti neumí pořádně matiku a logiku (neříkám všechny). Říct jim o programovacích jazycích a a kde se využívají. Bystřejší děti se k programování dostanou samy.“
S tím souhlasí třeba i RomanRen: „Povinně určitě ne. Spíš se přikláním k těm obecným dovednostem. Vysvětlit filozofii dnešních operačních systémů (...), části GUI a jak vypadají pod různými operačními systémy (aby uživatel nebyl vyděšený, když se mu ikona programu přesune trochu jinam nebo změní barvu). Co počítač zvládne a co už ne, jak řešit nejčastější problémy. Mluvíme o dětech, takže to musí být samozřejmě co nejjednodušší. Největší problém prostě je, že se (nejen děti) vše učí jak roboti.“
Dobrý programátor je jako dobrý architekt. Ne každý to zvládne
Diego Adams zase nevidí v povinné výuce programování smysl a říká, že na to být opravdu dobrým programátorem musí být talent podobně, jako u jiných profesí.
„Já nevím jestli by se děti měli učit programovat. Vážně se necítím kompetentní. Ale tohle už tu jednou bylo. V osmdesátých letech. A nedopadlo to moc dobře. Bude mi 50 a s počítači žiji asi od roku 1985. Celý život se živím jako IT. Jeden čas i jako programátor. Z té party, asi 50 dětí, kde jsme se učili programovat nejdřív robota Karla se na Basic přesunulo tak 5 dětí. K assembleru jsme už šel sám. Dobrý programátor jako básník nebo skladatel. Musí na to být talent. Nestačí jenom se naučit programovací jazyk. Když se člověk potká se špičkovým programátorem, je to magické.
Daleko větší problém ale vidím ve školách. Tam nejsou lidi co by ty děti mohli naučit programovat. A pak je vůbec otázka, proč? K čemu by bylo aby všichni uměli programovat a drtivá většina z nich špatně? Mladým lidem dneska chybí základní technické vzdělání a uvažování. Jak stavět něco takového Jako je programování bez základů logického myšlení?“
Důležité je logicky myslet
Bobanowicz zase dodává, že důležité je naučit děti logickému myšlení: „Domnívám se, že jakýkoliv předmět, který děcka bude učit logicky myslet, složitější problémy rozložit na jednodušší podproblémy, apod... je velmi vítaný a vůbec se přitom nemusí jednat o programování.
Osobně si myslím, že na tohle naprosto dostačuje matematika a fyzika, pokud jsou ty obory správně vyučovány. Pochopitelně - učit se zpaměti vzorečky a postupy řešení pro různé typy příkladů, to je špatně. A naopak, učit děcka odvozovat vše co jen trochu jde a ve fyzice je učit podstatu každého probíraného vztahu, to je, domnívám se, pro jejich rozvoj naprosto dostatečné.
Myslím, že schopnost logicky myslet je podstatně důležitější než znalost syntaxe programovacího jazyka. Syntaxi je možné se naučit vcelku rychle. Naučit se logicky myslet, to už je mnohem těžší.
Mimochodem, pokud vím, špičkovými programátory se stávají taky i ultra-ortodoxní Židé, kteří většinu svého školního věku prakticky výhradně "meditují" nad Tórou a Talmudem. Matiky a dalších předmětů mají velmi málo, ale učí se logicky myslet nad argumenty a protiargumenty v těch uvedených náboženských knihách, které se neučí pouze citovat zpaměti, ale hlavně vzájemně argumentují nad jejich obsahem. Tím chci říct, že důležitý je dle mého mínění rozvoj schopností logicky myslet a možných cest, které k tomuto rozvoji vedou je mnoho a jen těžko se dá říct jaká je lepší. Vždy záleží zejména na učiteli jak dokáže svůj předmět podat.“
Na druhém stupni alespoň algoritmizaci
KosKarel dává velký důraz na algoritmizaci: „K programování jsem se dostal až na průmyslovce (Visual Basic), ale díky absenci jakékoli narážky na algoritmizaci s tím měla většina studentů problémy. Brali to jako posloupnost příkazů, které je třeba si zapamatovat a úplně nás minulo to jádro problému, které programování řeší. Učební systém byl v té době nastaven hodně špatně.
Co je to programování jsem tedy zjistil až na vysoké po semestru předmětu algoritmizace, kdy jsem pochopil, že přístup k programování na střední škole byl celý špatně a začal jsem se učit "skutečně programovat".
Co tím chci napsat je, že by se žáci nikdy neměli pouštět do programování bez algoritmizační přípravy. Pochopit, že programování je v první řadě o tom najít co nejlepší řešení problému a dojít tak k cíli, ne se z paměti biflovat posloupnost instrukcí, které jim nebudou dávat smysl.
Takže za mne programování ANO, ale počkat s tím až na konec druhého stupně a teprve až po tom, co by absolvovali rok algoritmizace, vývojových diagramů a logiky. Jinak to nemá smysl vůbec učit.“
