Před časem jsme začali na Živě.cz vydávat sérii anket Vy a počítač. Rozebíráme v ní běžné úkony při práci s počítačem, které však děláme každý jinak. Nejprve se „pohádáme“ v redakci a pak do výměny názorů přitáhneme i vás formou ankety a komentářů. Vycházejí z toho velmi zajímavé tipy, názory a ponaučení, a tak jsme se rozhodli tento formát rozšířit o zapeklitější otázky.
Zkusíme najít převládající názory v rámci kontroverzních témat, která vyvstanou z aktuální situace ve světě internetu, sociálních sítí, vývoje softwaru, e-governmentu či IT byznysu. A začněme poměrně vážnou otázkou:
Měli by provozovatelé sociálních sítí filtrovat obsah s fake news?
Facebook a Twitter mažou prokazatelné fake news, neštítili se smazat ani účty Donalda Trumpa. Je to podle vás správně? Není to narušení svobody projevu? Anebo je to prostě jen korektní důsledek porušování pravidel služby? Jenže pak jsou tu ještě navázané otázky, co je to vlastně fake news a za by měl být provozovatel sociální sítě arbitr pravdy. Nebo někdo jiný? A když už se u zprávy prokáže, že je fake news, má se taková zpráva jen označit, nebo rovnou smazat?
Základní směry řešení jsme zařadili do hlasovací ankety, kde stačí jen kliknout. Budeme ale vděční, když svůj názor více rozepíšete v diskuzi pod článkem.
Co na to říkáme v redakci
Karel Javůrek: Určitě. Sociální sítě jsou novou formou hromadného šíření informací, stejně jako v dávných dobách byly noviny či později televize. Obě formy měly zajištěnou kontrolu informací alespoň v rámci několika lidských novinářů, producentů, editorů a dalších lidí. Provozovatelé sociálních sítí by měli přistoupit k masivní kontrole očividně závadného obsahu, včetně prokázaného fake news.
Jakub Čížek: Pokud se ráno obleču jen do ponožek a vyrazím polonahý do redakce zdejší městskou hromadnou dopravou, poruším přepravní řád DPMB, a.s. a řidič šaliny na mě bude moci poslat hlídku. Pokud navštívím restauraci, ve které se budu chovat nepatřičně, poruším přinejmenším dobré mravy a hospodský mě vykáže, případně si na pomoc opět povolá hlídku. Pokud budu porušovat domovní řád, babičky mého SVJ mě právem ubijí svými deštníky. Pokud stejným způsobem poruším domovní řád Twitteru, Facebooku, Googlu, Microsoftu, dopadnu úplně stejně. Pokud se mi to nebude líbit, mohu si vybudovat vlastní MHD, vlastní restauraci, vlastní SVJ a vlastní Facebook, který se bude řídit výhradně mými pravidly.
Tomáš Holčík: Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného. Pokud falešná zpráva ohrožuje nebo omezuje něčí život, nezaslouží si viditelnost ve veřejně přístupném prostoru. Samotné „jenom“ nepravdivé informace nevadí, to bychom museli zakázat i horoskopy, na které mnoho lidí nedá dopustit. Pokud by ale v horoskopu vyšlo "lidé narození ve znamení býka se nemusí očkovat" měla by se i jeho týkat moderace obsahu.
Filip Kůžel: Ano. V době, kdy dezinformace šíří i „nejmocnější muž planety“, je to naprostá nezbytnost. Při prezidentských volbách v USA jsme viděli, jak Donald Trump zcela cíleně lhal, špinil a podněcoval kvůli vlastnímu prospěchu. Vlastně mě překvapilo, jak odvážní byli Twitter a další, ale je dobře, že jejich zásahy byly takhle moc vidět. Otázkou je, jestli stejně účinné budou i kroky proti plíživějším případům. Tyhle platformy vytvořily něco nového, mají obrovskou moc měnit společnost, ale s mocí přichází i zodpovědnost. Jedním dechem je však nutné dodat, že jde o velmi komplexní problém a nebude jednoduché jej vyřešit.
Vladislav Kluska: Podle mě by prokazatelné fake news sociální sítě alespoň zneviditelnit. Nemyslím, že je vždy nutné mazání, minimálně ale zrušení zobrazování ve feedu a zákaz sdílení by pomohl. Svoboda projevu tu samozřejmě je a každý si může napsat co chce, nelze ale šířit lži a vydávat je za pravdu. Jako hlavní problém pak totiž vidím, že plno lidí ztrácí důvěru v ověřené zdroje (protože fake news vypadají atraktivněji). A co se týče určování toho, co je a není pravda - máme několik nezávislých služeb, které se přesně tomuto problému věnují a sociální sítě jejich služeb již využívají.
Karel Kilián: To je hodně těžká otázka. Na jedné straně jsem zastáncem svobody slova, která by dle mého mínění měla být nedotknutelná. Na straně druhé je ale nutné brát v úvahu fakt, že sociální sítě nejsou něco jako veřejný statek. Mají svého provozovatele, majitele, který má právo stanovovat pravidla. Pokud tedy některý z uživatelů – a je jedno, jestli je to Donald Trump, nebo Pepa z Horní Dolní – tato pravidla poruší, pak vnímám jako oprávněné, že provozovatel sítě zasáhne. Je ale jasné, že hrana mezi vymáháním pravidel a cenzurou může být velice tenká.
Lukáš Václavík: Provozovatelé sociálních sítí i jiných komunitních webů by se především měli řídit zákony a mazat příspěvky jim nevyhovující (dětská pornografie, diskriminace, pirátství, terorismus…). Když budou filtrovat/cenzurovat/moderovat cokoliv jiného, třeba ony fake news, je to čistě na nich. Nechť si každá síť veřejně nastaví pravidla a já pak ně případnou registrací přistoupím, či nikoliv. Ač by se mi samozřejmě líbil internet bez dezinformací a chápu, jak velkou společenskou zodpovědnost všechny ty facebooky dnes mají, přemíru politických regulací nepovažuji za řešení. Navíc si myslím, že když jsou všichni ti konspirátoři vidět, jsou méně nebezpeční, než kdyby se scházeli na nějakém tajném dark webu.
Jiří Kuruc: Dnes a denně „kolem sebe“ vidím, čemu všemu lidé bezhlavě věří. Mazání je ale opačný extrém. Líbí se mi současný stav: před zobrazením prokazatelné dezinformace je uživatel na tuto skutečnost upozorněn a musí ji odkliknout. To podle mne stačí k tomu, aby se větší část důvěřivců alespoň na vteřinu zamyslela. A těm, kteří věří, že je země placatá, nepomůže nic.
Marek Lutonský: Na jedné straně se ve mně pere přesvědčení, že názory není možné umlčovat, jakkoli jsou pitomé. Ale současně vidím, jaké nesmysly se šíří, jak jim část lidí z nepochopitelných důvodů věří a jaké to může napáchat škody. I tak jsem ale spíš na straně vysvětlování a vzdělávání. Má rozhodně smysl, když sociální sítě označují zjevně nepravdivý obsah. Třeba se pak příjemce takové informace aspoň zamyslí.
Jakub Michlovský: Filtrovat ve smyslu mazat a blokovat rozhodně ne. I velká autorita může šlápnout vedle a lidé s opačným názorem pak budou automaticky považováni na šiřitele dezinformací. Jen si vzpomeňte na některé doporučení a zprávy od WHO na začátku pandemie, z dnešního pohledu by se klidně daly označit za fake news. Nicméně označit příspěvky jako neověřené, neověřitelné, či jinak potenciálně problematické je dle mě v pořádku.
