Hodinky sice nosím, bo bez nich bych se cejtil jak bez ruky, ale mám obyčejný digi od Casio (18 let starý), peněženku s trochou hotovosti (do 200, tak pro jistotu) a platebníma i věrnostníma kartama mám v ledvince (spolu s klíčema od bydlení i od auta, nožíkem, propiskou, zápisníčkem, lojem na rty, štípačkou na záděry) a je pro mě rychlejší a pohodlnější vytáhnout z ledvinky šrajtofli a z ní pak kartu, než se naklánět na levou stranu a z boční kapsy kalhot u kolene, notabene zavřený suchým zipem, vytahovat mobil, ve kterým ani nemám zařízený NFC platby, primárně z bezpečnostního hlediska (to že nejsem paranoidní neznamená, že po mě nejdou).
Mockrát se mi stalo, že jsem mobil nechal doma na nabíječce, ale bez ledvinky byt neopouštím, takže asi tak...
Jsem podivín, co je mobilní závislák tak trochu jinak, než je mobilní závislost obecně chápána. Za prvý: (a)sociální sítě nepěstuju vůbec, za druhý: paušál taky nepěstuju, nabíjím si kredit, za třetí: odchozích hovorů mám cca 5 minut za měsíc (kredit spíš utratím za dokoupení balíčku dat nebo při mikrotransakcích ve hrách), příchozích možná i 10, za čtvrtý: mobil je pro mě něco jako druhej zábavní počítač, v něm mám meteoaplikace, pokemon go, pár her, o pauzách v práci si čtu zpravodajství a e-maily...
A ne, zápěstí se mi pod hodinkama nepotí, nemívám je totiž moc pevně utažený 
