Objevení jednoho z možná světově nejrozsáhlejších warezů ("nalezišť" nelegálního software) na veřejně přístupném českém ftp serveru Patrickem Zandlem vyvolalo nebývalou diskusi a reakce.
Objevení jednoho z možná světově nejrozsáhlejších warezů ("nalezišť" nelegálního software) na veřejně přístupném českém ftp serveru Patrickem Zandlem vyvolalo nebývalou diskusi (
původní článek). Patrick byl podle vlastního sdělení zaplaven hromadou dopisů od domácích warezáků, kterým "zkazil kšeft", protože majitel serveru, jehož neopatrností archív vznikl, jej samozřejmě smazal a už si jej hlídá. Patrick sepsal na toto téma
článek, který je jako vždy velice ucelený a působivý, ale přesto mě nutí k tématu něco dodat.
Samozřejmě: warez je kradení zboží a následné šíření tohoto zboží, ať už za účelem prodeje, nebo zdarma - tedy jednoznačná zlodějna. Tím by to mohlo končit a tím také vlastně končí zmíněný článek - ale Internet má jako všude i zde své zvláštnosti.
Jak moc zavrženíhodné je používání kradeného software studentskou obcí? Podle zákona je to samozřejmě trestné, ale házení studentů do jednoho pytle s firmou o tisíci zaměstnancích a miliardovém obratu bych přirovnal k chystanému protidrogovému zákonu - moc tomu nerozumíme, tak to zakážeme všem, i drogovým baronům i těm troskám na nádraží, padni komu padni. Podstatným rozhodovacím kritériem by zde ale mělo být, zda tím vzniká škoda značného rozsahu. A tou určitě není to, že si študák ukradne Photoshop a udělá v něm grafický návrh, a tím nekale konkuruje poctivým grafickým studiím! (Malý výpočet: jak se promítá cena Photoshopu do hodiny práce? PS stojí 30 000, morálně vydrží tři roky, každý rok se na něm pracuje pět hodin denně dvě stě dní v roce, když málo… takže zvýšení je o 10 Kč za hodinu. Za tu hodinu, která se prodává zákazníkovi obvykle za 500 Kč, když málo.).
Co dělají studenti s kradeným softwarem? V drtivé většině případů si s ním hrají, zkoušejí a učí se ho. (Výjimkami jsou: hry - ty se nezkoušejí, ale hrají, tedy skutečně komerčně využívají. Druhou výjimkou: vypalování a rozprodávání warezů, viz proslulá Warez Factory na pražských kolejích na Strahově. Pro obě tyto výjimky se zcela ztotožňuji s Patrickovými vývody). Ale při práci s "Appz" bych byl mnohem, mnohem tolerantnější - vždyť dnes se počítačové technologie mění tak zběsilým tempem, že student bude v pozdější praxi zcela jistě využívat úplně jiný (nebo o tři verze novější) software, než ten, který je k dispozici v době studia. Navíc tím hraním, zkoušením a učením podle mého názoru nevzniká prokazatelná škoda výrobci, a vyčíslení škody je pro obchodní spory zcela podstatné, má-li se poškozená strana dobrat pořádné satisfakce. Počítačové firmy toto dobře vědí a proto nabízejí na školy software buď za skutečně přijatelné, symbolické ceny (např. procento-dvě z původní ceny), nebo úplně zdarma - jistě, je to samozřejmě také proto, že si zde vychovávají svou "juniorku".
(Malá poznámka. Všechny audio obchody mají plné výlohy magnetofonových kazet, walkmany a kazeťáky jsou nejprodávanějším audio zbožím vůbec. Proč? Protože mě kámoš, co má CD-player to na kazetu přehraje, pak si to pouštím pro vlastní potřebu. Toto je naprosto přesný a typický warez - rozsáhle inzerovaný, propagovaný ve výlohách těch nejskvělejších obchodů, všude na světě; u nás se takto šířilo 95% veškeré moderní hudby, teď se už pro změnu přepalují cédéčka. Nikdo neprotestuje, nikdo nikoho nestíhá. Proč?)
Existence warezu nutí výrobce software ke změně chování, která je určitě pozitivní - také pro ně. Jedná se o uvolňování betaverzí a testérských verzí ve značném rozsahu. Před pěti lety si člověk, třeba i zástupce velké firmy s potenciální stovkou instalací, mohl nohy uběhat, aby si mohl určitý program vyzkoušet, zda se bude jeho firmě hodit. Šibalské odpovědi firem byly: no tak si ho kupte a zkoušejte dle libosti. Toto dnes už není, nastává daleko méně zklamání z nákupů zajíců v pytli, jen podle inzerátů, prospektů nebo půlhodinového předvádění "bezpečných cestiček".
Konečně je warez jedním z možná hlavních katalyzátorů změn v distribuci software, které nepochybně nastanou: přímé internetové distribuce mezi výrobcem a zákazníkem, s takřka nulovými vedlejšími výdaji včetně inzerce. Opět několik čísel: např. Corel Corporation v jedné své starší zprávě uvádí, že náklady na vývoj ("Development costs") činí asi 8% z výdajů firmy, propagace a marketing činí víc než 50%, další desítky procent administrativa, fyzická výroba krabic a s tím spojené nejrůznější režie. Corel je přitom už pět let v souhrnné ztrátě; pokud by mohl nastavit obchodní model toho typu, že oněch 8% by se stalo osmdesáti procenty výdajů, dvacka by byla na administrativu a internetový obchod, a chtěl by ještě 20% zisku, stál by CorelDRAW tisíc Kč. A možná by se ho prodalo desetkrát více (spíše určitě), takže by mohl stát - určitě i pod tlakem konkurence, která by postupovala stejně - sto Kč. A bylo by po warezu. K takovémuto ideálnímu stavu je samozřejmě ještě hodně daleko, ale bez nátlaku warezu by k tomu bylo ještě dál.
Podle ankety Mobil Serveru používá 77% jeho čtenářů warez. Většina jevů, které dosáhnou podobného stupně masovosti či dominance, a které jsou v dané době (například) trestné, končí kompromisem: přizpůsobit se musí také společnost, nemůže je bez ústupku zničit nebo vykořenit. Warez a kradený software jsou reakcí (ano: špatnou reakcí a trestnými činy) na nepřirozený stav ve světě software: hektický vývoj a úporná snaha o předhánění znamená enormní vývojové náklady, enormní náklady na marketing a propagaci, což vyúsťuje v nepřirozeně vysoké ceny produktů. Že mohou být a fungovat i reakce dobré, skoro mirkodušínovské, ukazuje svět free software (GNU project). Ale na světě není nikdy nic černé nebo bílé, a i na warezáckých pekelnících lze najít bílá místečka.