Co s načatým Warezem

Objevení jednoho z možná světově nejrozsáhlejších warezů ("nalezišť" nelegálního software) na veřejně přístupném českém ftp serveru Patrickem Zandlem vyvolalo nebývalou diskusi a reakce.
Objevení jednoho z možná světově nejrozsáhlejších warezů ("nalezišť" nelegálního software) na veřejně přístupném českém ftp serveru Patrickem Zandlem vyvolalo nebývalou diskusi (původní článek). Patrick byl podle vlastního sdělení zaplaven hromadou dopisů od domácích warezáků, kterým "zkazil kšeft", protože majitel serveru, jehož neopatrností archív vznikl, jej samozřejmě smazal a už si jej hlídá. Patrick sepsal na toto téma článek, který je jako vždy velice ucelený a působivý, ale přesto mě nutí k tématu něco dodat.

Samozřejmě: warez je kradení zboží a následné šíření tohoto zboží, ať už za účelem prodeje, nebo zdarma - tedy jednoznačná zlodějna. Tím by to mohlo končit a tím také vlastně končí zmíněný článek - ale Internet má jako všude i zde své zvláštnosti.

Jak moc zavrženíhodné je používání kradeného software studentskou obcí? Podle zákona je to samozřejmě trestné, ale házení studentů do jednoho pytle s firmou o tisíci zaměstnancích a miliardovém obratu bych přirovnal k chystanému protidrogovému zákonu - moc tomu nerozumíme, tak to zakážeme všem, i drogovým baronům i těm troskám na nádraží, padni komu padni. Podstatným rozhodovacím kritériem by zde ale mělo být, zda tím vzniká škoda značného rozsahu. A tou určitě není to, že si študák ukradne Photoshop a udělá v něm grafický návrh, a tím nekale konkuruje poctivým grafickým studiím! (Malý výpočet: jak se promítá cena Photoshopu do hodiny práce? PS stojí 30 000, morálně vydrží tři roky, každý rok se na něm pracuje pět hodin denně dvě stě dní v roce, když málo… takže zvýšení je o 10 Kč za hodinu. Za tu hodinu, která se prodává zákazníkovi obvykle za 500 Kč, když málo.).

Co dělají studenti s kradeným softwarem? V drtivé většině případů si s ním hrají, zkoušejí a učí se ho. (Výjimkami jsou: hry - ty se nezkoušejí, ale hrají, tedy skutečně komerčně využívají. Druhou výjimkou: vypalování a rozprodávání warezů, viz proslulá Warez Factory na pražských kolejích na Strahově. Pro obě tyto výjimky se zcela ztotožňuji s Patrickovými vývody). Ale při práci s "Appz" bych byl mnohem, mnohem tolerantnější - vždyť dnes se počítačové technologie mění tak zběsilým tempem, že student bude v pozdější praxi zcela jistě využívat úplně jiný (nebo o tři verze novější) software, než ten, který je k dispozici v době studia. Navíc tím hraním, zkoušením a učením podle mého názoru nevzniká prokazatelná škoda výrobci, a vyčíslení škody je pro obchodní spory zcela podstatné, má-li se poškozená strana dobrat pořádné satisfakce. Počítačové firmy toto dobře vědí a proto nabízejí na školy software buď za skutečně přijatelné, symbolické ceny (např. procento-dvě z původní ceny), nebo úplně zdarma - jistě, je to samozřejmě také proto, že si zde vychovávají svou "juniorku".

(Malá poznámka. Všechny audio obchody mají plné výlohy magnetofonových kazet, walkmany a kazeťáky jsou nejprodávanějším audio zbožím vůbec. Proč? Protože mě kámoš, co má CD-player to na kazetu přehraje, pak si to pouštím pro vlastní potřebu. Toto je naprosto přesný a typický warez - rozsáhle inzerovaný, propagovaný ve výlohách těch nejskvělejších obchodů, všude na světě; u nás se takto šířilo 95% veškeré moderní hudby, teď se už pro změnu přepalují cédéčka. Nikdo neprotestuje, nikdo nikoho nestíhá. Proč?)

Existence warezu nutí výrobce software ke změně chování, která je určitě pozitivní - také pro ně. Jedná se o uvolňování betaverzí a testérských verzí ve značném rozsahu. Před pěti lety si člověk, třeba i zástupce velké firmy s potenciální stovkou instalací, mohl nohy uběhat, aby si mohl určitý program vyzkoušet, zda se bude jeho firmě hodit. Šibalské odpovědi firem byly: no tak si ho kupte a zkoušejte dle libosti. Toto dnes už není, nastává daleko méně zklamání z nákupů zajíců v pytli, jen podle inzerátů, prospektů nebo půlhodinového předvádění "bezpečných cestiček".

Konečně je warez jedním z možná hlavních katalyzátorů změn v distribuci software, které nepochybně nastanou: přímé internetové distribuce mezi výrobcem a zákazníkem, s takřka nulovými vedlejšími výdaji včetně inzerce. Opět několik čísel: např. Corel Corporation v jedné své starší zprávě uvádí, že náklady na vývoj ("Development costs") činí asi 8% z výdajů firmy, propagace a marketing činí víc než 50%, další desítky procent administrativa, fyzická výroba krabic a s tím spojené nejrůznější režie. Corel je přitom už pět let v souhrnné ztrátě; pokud by mohl nastavit obchodní model toho typu, že oněch 8% by se stalo osmdesáti procenty výdajů, dvacka by byla na administrativu a internetový obchod, a chtěl by ještě 20% zisku, stál by CorelDRAW tisíc Kč. A možná by se ho prodalo desetkrát více (spíše určitě), takže by mohl stát - určitě i pod tlakem konkurence, která by postupovala stejně - sto Kč. A bylo by po warezu. K takovémuto ideálnímu stavu je samozřejmě ještě hodně daleko, ale bez nátlaku warezu by k tomu bylo ještě dál.

Podle ankety Mobil Serveru používá 77% jeho čtenářů warez. Většina jevů, které dosáhnou podobného stupně masovosti či dominance, a které jsou v dané době (například) trestné, končí kompromisem: přizpůsobit se musí také společnost, nemůže je bez ústupku zničit nebo vykořenit. Warez a kradený software jsou reakcí (ano: špatnou reakcí a trestnými činy) na nepřirozený stav ve světě software: hektický vývoj a úporná snaha o předhánění znamená enormní vývojové náklady, enormní náklady na marketing a propagaci, což vyúsťuje v nepřirozeně vysoké ceny produktů. Že mohou být a fungovat i reakce dobré, skoro mirkodušínovské, ukazuje svět free software (GNU project). Ale na světě není nikdy nic černé nebo bílé, a i na warezáckých pekelnících lze najít bílá místečka.

Váš názor Další článek: Poštovní známky na e-mailu? Ne, je to úplně jinak.

Témata článku: Software, Warez, Ankety, Potenciální škoda, Pořádný software, Baron, Kradený software, Walkman, Typický zástupce, Černá práce, Vedlejší produkt, Jednoznačná odpověď, Kámoš, Enormní náklady, Následné šíření, Reakce, Původní výrobce


Určitě si přečtěte

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 4

redakce
Mapy GoogleStreet View
Vybrali jsme 12 programovatelných hraček a stavebnic pro děti a jejich rodiče

Vybrali jsme 12 programovatelných hraček a stavebnic pro děti a jejich rodiče

** Získejte děti pro matematiku a základy techniky ** Kupte jim hračku nebo stavebnici, které vdechnou vlastní život ** Vybrali jsme stavebnice pro malé caparty i budoucí experty

Jakub Čížek | 10

Jakub Čížek
Stavebnice
Messenger a Instagram přicházejí v Evropě o funkce. Kvůli nové směrnici o soukromí
Vladislav Kluska
EvropaInstagramFacebook Messenger
Microsoft Defender je jeden z nejlepších antivirových programů, tvrdí výsledky AV-TESTu
Karel Kilián
Windows DefenderAntivirusWindows 10
26 užitečných rozšíření pro Chrome: Naučte prohlížeč nové věci

26 užitečných rozšíření pro Chrome: Naučte prohlížeč nové věci

** Prohlížeč Chrome obsahuje širokou škálu funkcí, neumí ale všechno ** Jeho schopnosti můžete rozšířit pomocí rozšíření ** Vybrali jsme pro vás zajímavé a užitečné doplňky

Karel Kilián | 44

Karel Kilián
Doplňky do prohlížečeChromeProhlížeče
Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

** S cenou do 20 tisíc lze vybrat solidní notebook na práci i hry ** Přenosné notebooky nabídnou i kovová těla a rychlý hardware ** Možná největší problém je nedostupnost, nejžádanější kusy jsou vyprodané

David Polesný | 33

David Polesný
VánoceNotebooky

Aktuální číslo časopisu Computer

Jak prodloužit výdrž notebooku

Velké testy: gamepady a inkoustové tiskárny

Důkladný test Sony Playstation 5