Starší lidé jsou při onemocnění COVID-19 více ohroženi. V Evropě ale nejsou těmi, koho postihuje současná covidová vlna nejvíc. Největší podíl na počtu nakažených mají mladí. Britské statistiky uvádějí, že v říjnu 2021 čelily děti školou povinné nákaze koronavirem s patnáctkrát vyšší pravděpodobnosti než senioři starší osmdesáti let. Darel Cooksonová z Nottingham Trent University to vysvětluje tím, že mladí lidé zůstávají valnou měrou neočkovaní.
Řada zemí umožňuje očkování dětí proti COVID-19. Obvykle se mohou očkovat děti od dvanácti let, ale třeba v USA a Izraeli je možné očkovat děti od pěti let. O tom, jestli se děti očkování podrobí, rozhodují rodiče. A ti nejsou očkování svých ratolestí vždy nakloněni.
Někteří odmítají specificky vakcíny proti COVID-19, jiní jsou proti očkování vůbec. V USA se při průzkumech ukázalo, že 30 % rodičů je rozhodnuto děti proti COVID-19 neočkovat. Někteří to vysvětlují obavami z vedlejších účinků a přesvědčením, že pro děti nepředstavuje COVID-19 takové riziko. Řada rodičů je však ovlivněna antivakcinačními konspiračními teoriem.
Konspiračních teorií o vakcínách proti COVID-19 koluje velké množství. Tvrdí například, že vakcíny mění dědičnou informaci očkovaných nebo že vyvolávají neplodnost. Ti, kdo jim uvěřili, jsou náchylnější k odmítnutí vakcín jak u sebe, tak u svých děti.
Opravování konspirací
Tým Darel Cooksonové zkoumal, jak snížit riziko, že lidé uvěří konspiračním teoriím a následně pod jejich vlivem odmítnou očkování svých dětí. Vědci vyšli ze skutečnosti, že lidé si často formují názory tak, aby splynuli s názory většiny lidí ve svém okolí.
Zhusta však mívají mylnou představu o tom, jak jsou různé názory ve společnosti zastoupené. Pokud čerpají informace třeba z „informačních bublin“ na sociálních sítích, kde se sdružují lidé s velmi podobným náhledem na danou problematiku, mohou snadno dojít k chybnému závěru, že tohle názor rozšířený v jejich „bublině“ panuje i ve většinové společnosti.
Darel Cooksonová a její kolegové zjistili, že právě tohle se děje v Británii ve vztahu k očkování proti COVID-19. Britští rodiče měli silně nadhodnocenou představu o tom, jaká část britských rodičů věří antivakcinačním konspiračním teoriím. A čím více rodiče podíl vyznavačů konspiračních teorií nadhodnocovali, tím vyšší byla i pravděpodobnost, že oni sami těmto teoriím uvěří.
V další studii se proto Cooksonová a spol. pokusili oslabit víru rodičů v antivakcinační konspirační teorie tak, že korigovali jejich přehnané představy o podílu rodičů, kteří těmto teoriím věří. Pro ověřovací studii využili dobrovolníky z řad rodičů malých dětí.
U těch nejprve zjistili, nakolik věří antivakcinačním konspiračním teoriím, a dále zjišťovali, zda dají očkovat své dítě. Zároveň měli dobrovolníci odhadnout podíl britských rodičů, kteří věří v antivakcinační konspirační teorie, a jak se rozhodují v otázce očkování dětí.
Na závěr se některým rodičům dostalo korekční zpětné vazby. Získali reálné informace z průzkumů o tom, kolik rodičů skutečně věří konspiračním teoriím a jaký podíl rodičů je ochoten nechat děti očkovat. Zbývající část rodičů tyhle informace nedostala.
Studie Cooksonové a spol doložila, že konfrontace s reálnými poměry ve společnosti oslabí víru rodičů v antivakcinační konspirační teorie. Rodiče si také uvědomili, že významná část rodičů nechává své děti očkovat. Cooksonová popisuje výsledný účinek na názory rodičů jako „dominový efekt“, který v konečném důsledku vedl ke zvýšení procenta rodičů ochotných děti podrobit očkování.
Recept na antivaxery
„Náprava nepřesného vnímání toho, co si myslí ostatní, by mohla být použita k boji proti antivakcinačním konspiračním názorům. Mohlo by to zvýšit ochotu lidí k očkování, a to jak mezi samotnými dospělými, tak i u dětí, za které tito dospělí rozhodují,“ uvádí Cooksonová.
V boji s konspiračními antivakcinačními teoriemi lze podle Cooksonové dosáhnout nezanedbatelného posunu zdůrazněním toho, že konspirační názory nejsou takovou samozřejmostí, jak si lidé zhusta myslí. Cooksonová také radí, aby se skeptikům demonstrovalo, že nechat se očkovat je mnohem častější přístup než odmítání očkování.
Tímto způsobem lze dosáhnout „překalibrování“ toho, co si lidé mylně představují, a tím změnit chování těchto lidí tak, aby bylo v souladu s tím, co si ostatní skutečně myslí a co doopravdy dělají.
„Vzhledem k tomu, že úroveň proočkovanosti u dětí je v Británii stále poměrně nízká a počty případů COVID zůstávají vysoké, mohla by jednoduchá psychologická technika výrazně pomoci k přesvědčení těch, kdo s očkováním váhají. Stálo by to za vyzkoušení,“ říká Cooksonová. Zcela jistě to neplatí jen o Velké Británii.