Myslím, že to za kolik si někdo cokoli prodává je jeho věc, pokud to lidi kupují, tak je za vodou. Druhá věc je, že mu to potom lidi kradou, než by si to koupili. A je jen na jeho uvážení, co se mu vyplatí.
Další okruh, je prodej přes internet, bez řetězce dodavatelů. To je určitě budoucnost, pro kterou jsem. A která snad přinese možnost dobrým kapelám, co nemají možnost (štěstí) se prosadit. Ale cenu stejně vždycky bude určovat trh a ne to jak se co prodává.
Dále bych řekl, že autor je dost nepřesný v rozškatulkování účastníku, taky bych řekl, že k problému se nejlépe postavil Aleš Brichta. Je pro internetový prodej, ale je proti kradení hudby. Dan Bárta nechce, aby se hudba kradla a má výhrady ke kvalitě formátu MP3. Asi opravdu nezná možnosti šíření hudby. Na další straně byli nakladatelé, kterým vadí kradení a myslí si, že hudba zhyne. Možná jen ta jejich komerční, což by zase nebyla tak škoda.
Zásadně nesouhlasím s názory z publika, že se hudba může krást protože je drahá.
I kdyby CD stálo milion. A každý má právo CD prodávat za milion, ale asi si ho nikdo nekoupí.