Je opravdu WiFi již na ústupu? Vytlačí nejen ADSL bezdrátové poskytovatele připojení k internetu? Jaká je vlastně penetrace ADSL připojení v České republice? Jsou prohlášení telekomunikačních operátorů marketingově neupravená? A jaké další zajímavé zákulisní informace vyšly na povrch na konferenci Czech Internet Forum 2006?
V následujících řádcích prozradím několik informací z konference Czech Internet Forum 2006, o kterých se příliš nepíše. O konferenci samotné toho již bylo napsáno docela dost a svůj prostor dostala dokonce i ve vysílání ČT24. Přesto na podobných akcích bývají nejzajímavější informace, které návštěvník získá mimo přednáškový sál. Těmto informacím většina účastníků nepřikládá velkou důležitost, ale přitom mají častokrát pro čtenáře větší význam než oficiální informace.
WiFi jako český fenomén
Tato panelová diskuze byla pro mne samozřejmě zajímavá již tím, že jsem zde byl účasten jako zástupce sdružení provozující největší databázi bezdrátových poskytovatelů v ČR. Panelové diskuze se zúčastnili: Zeid Erebai (Tiscali), Petr Pobořil (Mattes AD – 802.cz), Miroslav Semrád (České Radiokomunikace), Miloslav Sova (Internet pro všechny), Tomáš Václav (Telefónica O2 ČR) a Patrik Zandl (nezávislý, moderátor diskuze). Trochu mě zamrzelo, že klasičtí bezdrátoví provideři zde neměli také své zastoupení.
Výsledkem celé diskuze a následné reportáže České Televize bylo, že bezdrát je na ústupu a lidé budou v budoucnu přecházet na jiné, kvalitnější druhy připojení (ADSL, kabel, optika), což je ve skutečnosti pouze částečná pravda a WiFi v Česku ještě rozhodně neřeklo poslední slovo.
V reportáži ČT24 mimo jiné zaznělo: WiFi je již za vrcholem a další investice do bezdrátu jsou neperspektivní. Na venkově však WiFi pořád bude zdatně konkurovat papírově vyspělejším technologiím.
Velmi zajímavé číslo v diskuzi padlo od marketingového ředitele Českých Radiokomunikací Miroslava Semráda, který uvedl, že již dnes 15 procent uživatelů migruje z WiFi na ADSL - jasný důkaz toho, že je bezdrátové připojení na ústupu a uživatelé raději volí kvalitu před nízkou cenou.
Procento migrujících uživatelů je zajímavé z toho pohledu, že nevíme, kolik uživatelů migrovalo v lokalitách, kde České Radiokomunikace nabízí své ADSL na bázi LLU, a nebo jestli se jednalo o uživatele bezdrátového připojení od Českých Radiokomunikací nebo od konkurenčních lokálních providerů. Nepředpokládám totiž, že by Miroslav Semrád disponoval informacemi o tom, kolik WiFi uživatelů migrovalo k největšímu poskytovateli ADSL Telefónice O2 nebo k jiným konkurentům. ADSL na bázi LLU je kvalitní služba za přijatelnou cenu a nebylo by divu, kdyby ve velkých městech z důvodu velkého zarušení signálu WiFi připojení někteří zákazníci méně kvalitních sítí radši nezvolili o pár korun dražší, ale přece jen kvalitnější ADSL.
Kolik je však v ČR zrealizováno přípojek přes LLU? Kdo poskytne přesné číslo? Je to 20 nebo 30 tisíc přípojek? Něco se dá odhadnout ze srpnové tiskové zprávy, kdy Miroslav Semrád prozradil: „V současné době (29. 8. 2006) máme 7 600 zákazníků na zpřístupněných místních smyčkách. Celkový počet širokopásmových přípojek přesáhl 13 000.“ A doplňuje: „Na trhu všech unbundlovaných linek mají České Radiokomunikace podíl 34 procent, přičemž ve druhém čtvrtletí letošního roku jsme instalovali 69 procent všech nově prodaných LLU.“
Zajímavé jsou i údaje z říjnové tiskové zprávy Radiokomunikací. V průměru realizují 150 ADSL přípojek denně, což by odpovídalo 4 500 přípojkám měsíčně.
Pokud poskládáme střípky informací z těchto tiskových zpráv, můžeme se domnívat, že za tři měsíce od vydání první tiskové zprávy mohly Radiokomunikace realizovat 13 500 nových ADSL přípojek a v současné době by tedy součet obou druhů ADSL mohl dosahovat čísla 26 500.
A kolik z tohoto počtu představují ti migrující zákazníci z WiFi o kterých mluvil Miroslav Semerád? Podle mých výpočtů tedy necelé 4 tisíce. Je ale otázkou, zda je možné na základě pár tisíců „WiFi migrantů“ odhadovat situaci v celé ČR? Dokáže někdo odhadnout, kolik uživatelů za poslední rok zvolilo místo ADSL naopak papírově nekvalitní technologii WiFi? Podle Evropské komise měla ČR v třetím kvartálu roku 2005 přibližně 180 tisíc uživatelů WiFi a dnes jich je podle našich odhadů okolo 320 tisíc. Podle odhadů některých účastníků konference ale dokonce 400 tisíc.
V současné době naše databáze eviduje již 752 poskytovatelů bezdrátového připojení v celkem 5370 obcích a městských částech. V celé ČR je pak 11 380 přípojných bodů (ve skutečnosti je však počet vysílačů více než dvojnásobný). A to je více než slušný nárůst na neperspektivní technologii. Nemyslíte?
Pět důvodů proč bezdrát jen tak nezmizí
Jiný osud čeká bezdrátové připojení na venkově a jiný ve velkých městech. Ve velkých městech kromě velkého zarušení pásma čelí místní poskytovatelé WiFi připojení k internetu také obrovské konkurenci jiných kvalitnějších druhů připojení. Na venkově, který pro velké společnosti není tak atraktivní, je mnohem nižší konkurence. V některých lokalitách ADSL nebude dostupné nikdy, v některých z důvodu vysoké vzdálenosti od ústředny bude moci zákazník využít pouze nejpomalejší rychlostní varianty (čímž ADSL poněkud ztratí na atraktivitě).
Nikdo nedokáže přesně odhadnout, co s telekomunikačním trhem dokáže udělat koupěschopnost obyvatelstva. Pokud v příštích letech vláda přistoupí k reformním opatřením je docela pravděpodobné, že reálné příjmy části českých domácností poklesnou a i nadále tak bude poptávka po nejlevnějším druhu připojení i za cenu nižší kvality.
Celkem jistě přijdou v brzké době nové služby a aplikace, na které rychlosti bezdrátového připojení nebudou dostačující. Již dnes je např. IPTV prakticky na hranici možností klasického WiFi připojení. Bude však ze strany uživatelů zájem o IPTV služby i v době, kdy celé území ČR bude pokryto digitálním televizním signálem? Nepřeceňujeme trochu službu IPTV? Navíc v odlehlejších koutech naší země narazí i ADSL na stejný rychlostní strop podobně jako WiFi, takže papírově kvalitnější ADSL ztratí svojí největší výhodu.
Již dnes velké sítě zdaleka nevyužívají pouze bezdrátové připojení a postupně své zákazníky převádějí na metalické nebo optické přípojky. Vznikají tzv. hybridní sítě, které WiFi využívají pouze tam, kde jiné řešení není možné. Navíc velké lokální sítě, ať již komerčního nebo komunitního typu, velmi dobře využívají detailní znalost místních poměrů.
Malé sítě obvykle nezanikají ze dne na den. Mnohem častěji dochází ke slučování menších konkurentů do větších celků, kdy nejúspěšnější poskytovatel v daném regionu postupně pohlcuje své bývalé konkurenty a spolu s nimi přebírá i většinu jejich zákazníků. Když si neperspektivní malá síť včas uvědomí, že nemá budoucnost, může si najít většího partnera dříve, než jí začnou opouštět první nespokojení zákazníci.
ADSL a jeho dostupnost
Podle Telefóniky O2 je ADSL dostupné na 94 procentech všech telefonních linek v ČR. České Radiokomunikace by do konce roku chtěly mít nainstalováno celkem 163 DSLAMů na 144 místech, což by znamenalo pokrytí až 41 procent všech linek. Podle Miroslava Semráda je z marketingového hlediska zajímavé mít pokryto 65 procent všech linek. Ostatní lokality by byly pro společnost prodělečné.
Přítěžek pro ADSL v podobě nutnosti odebírání hlasového tarifu asi jen tak nezmizí. Nepřímo to potvrdil zástupce Telefónica O2 Tomáš Václav, když mimo dosah mikrofonů prozradil, že úbytek pevných telefonních linek se Telefónice O2 nedaří zastavit. Zrušením povinnosti odebírat spolu s ADSL také hlasový tarif by zřejmě došlo ve velmi krátké době k dalšímu masivnímu rušení hlasových tarifů. ADSL by tím sice výrazně zlevnilo a získalo na atraktivitě, ale přírůstek nových zákazníků ADSL služeb by nebyl tak masivní, aby dokázal vykompenzovat ztrátu ze zrušených hlasových tarifů. Telefónica O2 tedy sice variantu zrušení hlasového tarifu u ADSL nezavrhla, ale celkem jistě v nejbližší době není na programu dne. Obzvlášť v době, kdy v každém kvartálu ztrácí Telefónica O2 více než 50 tisíc pevných linek a v poslední době tempo odhlašování dokonce mírně vzrostlo.
Naopak nízké a tisíckrát kritizované datové limity by se snad již koncem tohoto roku mohly výrazně zvýšit. Naznačil to na konferenci zástupce Telefónica O2 Tomáš Václav, bohužel neupřesnil žádný termín ani o kolik by jednotlivé limity měli vzrůst. Již se ale objevil první operátor, který od prosince ohlásil trvalé zvýšení datových limitů.
Zajímavý postřeh
Na přednášce Jakuba Ditricha, odborníka na VoIP, mě zaujal zejména názor, že ačkoliv je telefonování přes internet velmi perspektivní a zajímavá služba, pro majitele rychlého připojení při volbě vhodného poskytovatele je potřeba dobře promyslet, od koho si službu pořídit. V současné době VoIP nabízí víc než 25 operátorů, podle Jakuba Ditricha však většina z nich příští roky nepřežije a vydrží jen ti největší. Jakého VoIP poskytovatele si tedy vybrat? Malou nápovědou by vám mohl být tento článek monitorující 21 v současné době nejznámějších VoIP poskytovatelů.
Ohlasy na konferenci
Podle ohlasů měl první ročník konference úspěch. Osobně nelituji, že jsem po dlouhé době zavítal do Prahy. Ale v příštích ročnících bych uvítal ještě větší pestrost přednášejících.
Snad jedinou chybičkou na kráse bylo, podle mého názoru, trochu rozporuplné udělení anticeny projektu Peprnet. Těm co právě natahují ruce po klávesnici, aby vyjádřili pochybnosti o mém dušením zdraví, bych rád připomenul, že zástupce našeho sdružení ohodnotil tento projekt „nulou“ a otevřeně vyjádřil pochybnosti o smysluplnosti dotace pro podobné projekty. Pokud však ostatní členové fóra projekt doporučili, měla se internetová komunita ozvat již tehdy. Každý z porotců měl několik měsíců na to, aby napsal dopis třeba na ÚOHS, Evropskou komisi, nebo aby osobně intervenoval u ministryně Dany Bérové. V době kdy odborná porota vybírala projekt roku a anticenu roku, byl Peprnet jediným projektem, který v podstatě ještě neexistoval. Na základě čeho tedy ostatní porotci zvolili zrovna Peprnet, když v té době místo obsahu byly pouze bílé stránky?
Říká se: To nejlepší na konec. Málokdo však ví, že úvodní a závěrečná věta článku častokrát zabere autorovi více času než článek samotný. Tentokrát ušetřím trochu svého času a dovolím si vám nabídnout foto, kterého si z celé konference cením snad nejvíce. Starší uživatelé internetu již chlápka vedle mne jistě poznali, internetovým začátečníkům malinko napovím. Bill Gates to opravdu není.