Jsou vysoce inteligentní, mají prostředky a chtějí pomoci zlepšit svět. Mnoho předních představitelů technologického světa se začalo hlásit k hnutí nazvané efektivní altruismus. Má své zastoupení i v Česku a silně ovlivňuje podobu diskuzí o umělé inteligenci.
Odsouzený ředitel zkrachovalé kryptoburzy FTX Sam Bankman-Fried, spory uvnitř výzkumné společnosti OpenAI a zámek Hostačov na Vysočině. Zdánlivě nesouvisející místa, jména a události, všechny ale pojí právě efektivní altruismus. Hnutí a filozofický směr, který vzal útokem nejen Silicon Valley.
Charitativní snahy bohatých
Kořeny celé myšlenky sahají do roku 2009 k filozofovi z Oxfordské univerzity Williamu MacAskillovi a australským filozofům Tobymu Ordovi a Peteru Singerovi. Podle nich byly dosavadní charitativní snahy na světě příliš nahodilé, chtěli vytvořit nový rámec, kde by se pomoc zakládala na datech a vědě. V roce 2011 se v souvislosti s tímto přístupem začal používat pojem efektivní altruismus.
První dobročinná aktivita hnutí se odehrála v subsaharské Africe sužované malárií, kam příznivci darovali peníze na nákup sítí proti komárům. Bylo to levné řešení, ale nesmírně účinné. MacAskill pak spoluzaložil neziskovou organizaci 80 000 Hours, která zkoumala, která povolání mají potenciál největšího pozitivního sociálního dopadu.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně