Konečně jsem se dostal k tomu, abych taky něco napsal. Pozorně jsem si přečetl všechny diskuzní příspěvky, takže se k nim budu postupně vyjadřovat. Předně bych chtěl říct, že Martina znám osobně, že je členem Sdružení klubů správných kamarádů ČR, což ostatně ve svém článku píše. Já jsem náčelníkem tohoto sdružení, proto vám můžu se souhlasem Martina sdělit z databáze naší členské základny, že se Martin narodil 12. 12. 1987.
Nejprve bych chtěl poděkovat panu Hlavenkovi, že asi jako první připomněl diskutujícím, že se poněkud hodně odchylují od tématu, které rozhodně není nezajímavé. Co dělají děti na internetu by myslím mělo zajímat nás všechny, i ty kdo právě děti nemáme. A to asi hlavně z toho důvodu, že za čas budou z dnešních dětí dospělí. Co se dnes na internetu naučí jako děti, na tom závisí, co se bude dít za pár let.
Láďovi bych chtěl sdělit, že vím, co znamená být přecvičeným levákem. Můj bratr si to prožil a ještě byl k tomu disgrafik. Rozhodně to není malý handicap a dnes se už děti přecvičovat nesmí a případné pokusy o to by byly považovány za ublížení na zdraví dítěte. Jestliže tedy Láďa měl v 10 letech slovní zásobu, kterou má nyní jako dospělý, pak byl hodně úspěšný a hodnoceno jeho měřítkem asi není sovětský člověk ale supersovětský člověk, neboť měl před Martinem ještě dva roky náskok. Docela by mě zajímalo, jestli si Láďa myslí, že 12letý kluk je skutečně schopen pochopit jeho příměr o sovětském člověku? Dnešní děti toho o Sovětském svazu příliš nevědí a pokud něco, tak hlavně to, že nás v roce 1968 okupoval. To ostataně už odpověděl i samotný Martin.
Marase a Jana mohu ubezpečit, že Martin není typ kluka, který by se ubíral pouze do virtuální fantazie, ale žije hodně v realitě. Je to cílevědomý rošťák se smyslem pro humor, který má poměrně velké vůdčí schopnosti mezi svými vrstevníky. Díky výchově jeho rodičů je hodně samostatný a nebojácný. To je patrno i z témat některých jeho diskuzních fór, z jeho odezvy na kritiku Majáků v již zmíněném článku pana Hlavenky a ještě z mnoha dalších věcí. Kdo si přečetl jeho stránky opravdu pozorně a má trochu cit pro psychologii dětí (toho jsem si všiml např. u Johnyho), pak asi nebude o věku Martina pochybovat. Na jeho stránkách jsou totiž různé povídky a reportáže psané pro různé příležitosti. Jsou zde tedy i různá stádia jeho povídek podle toho, pro jaký účel byly psány. Martinovy články pro střediskový časopis jsou samozřejmě dětštější, protože je Martin zpravidla přečte jednou a opraví nějaké ty zásadní stylistické chyby. Pokud už píše pro nás časopis Kamarád, který vydává naše sdružení, piluje víc a odevzdává zpravidla třetí vetzi. Je tedy celkem pochopitelné, když psal čláken pro Zivě, který pro něj je významným dospěláckým serwerem, že si dal záležet hodně a velkou měrou tu zapracovala autocenzura. O to větší pak byla radost, když viděl svůj článek hned na prvním místě na stránce Živě a když zjistil, jak velká je čtenost Živě a tím i jeho článku, který je zatím mezi nejčtenějšími články.
Plně souhlasím s Mírou v jeho názoru, že dvanáctileté děti by už měly mít více zájmů, než jenom běhat venku s kamarády. Na adresu Alphy bych chtěl podotknout, že objektivnost ankety asi není v tomhle případě to nejdůležitější. Martin si toho je sám vědom, ale je nad jeho možnosti udělat stoprocentně objektivní anketu. Plně má pravdu v tom, že účastníků ankety by muselo být o hodně víc. Minimálně 100, ale já se domnívám, že i to je málo. Rovněž by asi byl problém sehnat opravdu reprezentativní vzorek dětí a myslím si, že by to byl možná dost obtížný úkol i pro agenturu, zabývající se výzkumem veřejného mínění, protože děti, jako osobitá skupina, asi moc často cílem podobných výzkumů nebývají.
Rovněž se domnívám, že nejlepším způsobem, jak přesvědčit nevěřící Tomáše bylo uvedení jmen Martinových kamarádů, kteří chodí na Majáky do chatu a kterých je možno se na Martina zeptat.
Tomáš Arva má ve své diskuzi celkem 4 body. Předně bych si dovolil nesouhlasit s tím, že by se snad všechny děti styděly za svůj věk a chtěly se dělat mermocí staršími. Předně, pokud chce být dítě starší, pak k tomu má určitě nějaký motiv. Takovým motivem může být třeba nedemokratická výchova doma, která jej příliš omezuje soustavnými zákazy a příkazy. Pokud však Martin tímto způsobem doma vychováván není, což je z jeho stránek patrno, pak nemá důvod chtít být předčasně dospělý a připravit se tak o bezstarostná léta dětství. Navíc s touto problematikou mám zkušensoti z besed, které jsme dělali na základních školách s již Martinem zmíněným Janem Šimáněm. Ten zasvětil dětem celý život jako šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel a Vpřed, později pak ještě časopisu Junák a jako dlouholetý redaktor časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců. Když byl rehabilitován za nespravdelivé věznění za to, že protestoval proti okupaci sovětskou armádou v roce 1968, vložil tyto rehabilitační peníze do Galénovy nadace, kterou založil a která podporuje právě malé dětské kolektivy. Nadace se jmenuje Galénova proto, že Galén je přezdívkou Jana Šimáněho. Mezi Galénovy oblíbené a časté otázky při besedách patří, zda jim vadí, když jim dospělí říkají děti, zda se cítí jako děti, zda by chtěly už být dospělí a tak podobně. S potěšením mohu zkonstatovat, že nadpoloviční většina tyto pocity nesdílí a je dětmi ráda. A to jsme besedovali nejenom na vesničkách, ale i v menších městech od Sušice přes větší Strakonic a Klatovy až po velkou Prahu.
Vědecký přístup článku samozřejmě může vyplývat z toho, že Martin čte o interentu i odbornou literaturu. Ač ve škole zatím neměl procenta, nechal si je ode mě vysvětlit, protože je pocítil jako nutnost pro komunikaci s dospělými, kteří dost často neberou ohled na jeho věk a používají odborné termíny, kterým mnohdy nerozumí. Docela bych se přimlouval, se oprostit v této diskuzi od přehnaně odborných termínů a co lze říct česky, říct česky. Uvědomme si, že tato diskuze patrně džíve nebo později přiláká další děti, které se třeba do diskuze nezapojí, ale budou si číst, o čem se tu diskutuje. A ne všechny tyto děti budou rozumět odborným výrazům typu "flame war". Dále se domnívám, že je dost podstatný rozdíl mezi tím, umět tvořit HTM stránky a diskutovat. Umění diskutovat na různých úrovních je poměrně přirozené pro člověka, diskuze vzniká už i mezi dítětem a rodičem. Je to vpodstatě přirozený lidský projev. Zatím co tvořit www stránky, je už věc méně přirozená. Samozřejmě, některé děti, které jsou ještě mladší než Martin, to ovládají mistrně. Ale je třeba si uvědomit, že udělat stránku je věc spíše technická, zatím co psát je věc spíše humanitní. Na málokterém serweru je funkce webmastera a redaktora totožná. Většinou někdo píše články a ty předá webmasterovi a dál se o ně nestará. Proto mi toto spojení, připadá poněkud nelogické. Navíc tady je třeba umět stránku nejenom vytvořit, ale i umístit. Jestliže kluci z našeho sdružení mají stránky pod jedním FTP přístupem společně se stránkami ústředí, není myslím t
