Jak mohou současné události ovlivnit vývoj v oblastech, které nás zajímají?
I když nemám rád patetické proklamace, je nutné připustit, že tvrzení „po 11. září 2001 nebude svět takový, jaký byl předtím“ se musí brát se vším všudy. Nedávné události nejsou jen ochuzením našeho světa o několik tisíc spoluobčanů a dva mrakodrapy, to je jistě velké lidské neštěstí, ale v globálním, propojeném světě budou znamenat změny prakticky v každém odvětví: některých se dotknou více, některých méně. Věnujme se nyní odvětvím, o kterých píše Živě: o informačních technologiích a Internetu. Proti obvyklým námitkám předem podotýkám: diskutujeme budoucnost, jde tedy samozřejmě o spekulace, nebo o kvalifikovaný odhad, a jedná se o osobní názor, o kterém budu rád diskutovat.
Zdá se být zřejmé, že události v USA jsou (bohužel) začátkem, rozbuškou těžko odhadnutelné řady událostí dalších. Očekávat se dá nicméně dvojí:
- přímý vojenský útok USA na „hlavní podezřelé“, velmi pravděpodobně v některém z arabských států. Ten může trvat týdny, ale nedá se ani vyloučit vleklý konflikt. Toto je tedy odveta.
- Druhou, nebo i současně probíhající činností bude jakási prevence. USA – zcela jistě budou chtít pro tento záměr získat další spojence, aby opatření získalo punc legálnosti, konsensu většího množství států – budou chtít vymýtit i potencionální teroristická centra, tedy zlikvidovat místa, kde se teroristé cvičí, kde shromažďují zbraně, odříznout je od finančních zdrojů. „Spojenci“ budou postupovat všemi prostředky a v případě odporu se nevyhnou ani vojenským operacím; „legálnost“ takovýchto postupů je ale samozřejmě velice sporná, protože půjde o zasahování do činnosti suverénních států a na teritoriu suverénních států. Tento proces může být velice dlouhý a bolestivý pro desítky zemí.
Znovu opakuji, že toto jsou hypotézy – o jejich pravděpodobnosti samozřejmě můžeme pochybovat a diskutovat, ale vcelku se shodují s názory politologů – ze kterých nicméně vycházíme dále.
Přímé technologické důsledky, tj. například pro vývoj nových počítačů, informačních systémů, rozvoj webů atd. budou asi dost malé. V něčem půjde i o kuriozitky: například Microsoft oznámil, že pozmění svůj Flight Simulator, konkrétně jde o obrázky ve hře, kde je vidět dnes neexistující budova World Trade Center, plus nějaká scéna, kde se (údajně, software nemám, tak nemohu ověřit) dva lidé baví slovy: „Hele, Honzo, tvoje letadlo právě narazilo do Empire State Building… to je dobrý, co?“ Další už oznámenou novou technologií je přístroj, který umožní vyhledávat mobilní telefony v rozvalinách a troskách – to může pomáhat vysledovat ještě živé osoby pod těmito troskami (připravuje Lucent). Pak lze jistě očekávat boom nejrůznějších bezpečnostních řešení, a informační a komunikační technologie zde hrají prim. A ještě jedna kuriozita: na aukčním domě eBay.com se vzápětí po tragédii objevili lidé nabízející „memorabilia“: části trosek z World Trade Centra atd. Nedávno zde na Živě proběhl článek a vášnivá diskuse o hyenismu… aukční dům eBay tyto aukce okamžitě zakázal, i když tím vlastně porušil svá pravidla.
Hlavní důsledky tedy mohou zasáhnout světovou ekonomiku; pokud budou důsledky hodně neblahé, ovlivní to samozřejmě nepříznivě informační technologie a Internet více než cokoli jiného – zpomalí se rozvoj, nebudou uvolňovány investice, na burzách nastoupí další kurs poklesu. Ekonomicky nejsilnější státy (USA, evropské země, Japonsko) byly i před touto událostí v problémech; dobře to sdělil bankéř z Dresdner Bank, který nazval ekonomiku „chatrnou“. Je bohužel hodně pravděpodobné, že současná situace znamená úder do tak jako tak chatrné budovy. Už první hodiny po tragédii byla reakce zcela jasná: pád dolaru, pokles kurzů akcií, vzestup cen zlata, vzestup ceny ropy. To vše (kromě pádu kursu dolaru) utlumuje ekonomiku: peníze se přesouvají z „podnikání“, tedy akcií firem, do předmětů trvalé hodnoty. News.com uvedly zajímavou analýzu chování ekonomiky po nečekaných událostech, jako byl atentát na prezidenta Kennedyho nebo zahájení operace Pouštní bouře: bez výjimky následovaly prudký pokles burzy až o desítky procent (pomalu se zpomaloval), vzrůst cen nafty a investování do méně výnosných, ale jistějších komodit.
Firmy, jejichž akcie jsou volně obchodovatelné, jsou povinny dopředu ohlašovat jakoukoli očekávanou změnu oproti předtím ohlášeným finančním výsledkům, zejména negativní, tzv. „profit warning“. V nejbližší dny se jich očekává celá řada a některé již firmy vydaly: jsou to především všechny aerolinky (asociace amerických aerolinií tvrdí, že se v současnosti neprodávají skoro žádné nové letenky a že hrozí přímý bankrot, nedostatek hotovosti u několika velkých aerolinií), ale i třeba Ford ohlásil, že kvůli těmto událostem klesne jeho obrat v třetím čtvrtletí o 10 %. Podobně špatné zprávy zřejmě ohlásí pojišťovací a zajišťovací společnosti, které bezprostředně utrpí; jedinými sektory, které asi půjdou nahoru, bude zbrojní průmysl a naftařské firmy.
Jak mohou dopadnout firmy působící v informačních technologiích a na Internetu? Tyto obory nebudou mezi zvlášť postiženými, ale současně nemají proč na situaci profitovat. Spíše se ale dá čekat, že zejména pro internetové firmy mohou být nadcházející měsíce krušné – v situaci jakési „polo-války“ velkého geografického rozsahu, která skutečně může nastat, budou investoři spíše přát firmám s hmatatelnější produkcí internetovému podnikání. V době konfliktů se kolo pokroku obvykle pozastavuje… Co se dá čekat skoro s jistotou, bude významné ochladnutí investorů, zejména z oblasti rizikového kapitálu – ti vždy čekají na stabilnější doby, až se rozkývané trhy uklidní a budou více předvídatelné. To může dorazit i k nám a negativně ovlivnit chování investorů (drtivá většina z nich je zahraničních, tj. západních) na nejbližších několik měsíců.
Našince bude zřejmě zajímat přízemnější otázka: budou počítače dražší nebo levnější? Očekává se zřejmě pokles kursu dolaru vůči ostatním měnám, ale ne o moc; to by mohlo výpočetní techniku nepatrně zlevnit. Spíše ale efekt na ceny výpočetní techniky nebude žádný, nebo jenom nepatrný až neznatelný – i nadále budou mít ceny výpočetní techniky pomalu klesající tendenci. Výrobci výpočetní techniky, základních komponentů (Intel atd.) sice mohou být mírně nebo více finančně postiženi poptávkou, která zřejmě přibrzdí o něco více, než se čekalo, ale ceny citelně nezvednou – konkurence je stále velká. Zvýší-li se dramaticky cena ropy, zdraží se podstatně doprava a z běžného zboží pak to, u něhož doprava znamená podstatnou složku nákladů: například potraviny.
Různých Jobových zvěstí je dost a dost, ale musím přidat ještě jednu. Pokud k uvedené ekonomické krizi dojde, velmi pravděpodobně to odnese Evropa výrazně více než USA. Amerika bude jednak díky svému nyní projevenému patriotismu, ale také kvůli bezpečnosti (nemůže se dovolit nechat se zatáhnout do ekonomické krize, když stojí před možná velmi rozsáhlými válečnými operacemi): centrální banka napumpuje do ekonomiky desítky, ale možná i stovky miliard dolarů a uchrání ji před krizí. Evropské země mají bohužel tuto možnost podstatně menší.
V souhrnu: nedávnými, ale i očekávanými následujícími událostmi bude nejspíše ovlivněna celosvětová ekonomika, a to směrem dolů; jak moc a na jak dlouho, se říci nedá, centrální finanční instituce budou samozřejmě zasahovat a pomáhat, aby výkyv nebyl tak velký. Velice důležitá, možná úplně klíčová je otázka cen ropy: pokud by šlo o konflikt napříč arabským světem, mohou ceny ropy vyskočit drasticky nahoru a to by zcela jistě znamenalo náhlou a hlubokou krizi celosvětové (a tudíž i naší) ekonomiky se všemi špatnými doprovodnými jevy – zastavení hospodářského růstu, vzestup inflace a nezaměstnanosti, zvýšení podnikatelských nákladů a snížení zisků a podobně. Věřme, že k tomu nedojde.