Podle teorie Velkého třesku vznikl vesmír zhruba před 14 miliardami let. Ale co přesně jeho počátku předcházelo? Tuto otázku často dostává i světoznámý fyzik Stephen Hawking. Zatím naposledy k tomu došlo v nové epizodě pořadu Star Talk.
Hawkingova odpověď byla na první pohled velmi prostá: nic. Jenže z toho, že danou problematiku dokázal shrnout jedním slovem, rozhodně neplyne, že není komplikovaná.
Geniální britský vědec během rozhovoru s Neilem deGrassem Tysonem použil tvar Země jako analogii pro tvar zakřivení časoprostorového kontinua. „Podle Einsteinovy obecné teorie relativity se prostor a čas spojují v časoprostorovém kontinuu... které není ploché, ale zakřivené obsažené hmotou a energií,“ řekl.
„V euklidovském přístupu je historie vesmíru v imaginárním čase čtyřrozměrný zakřivený povrch jako povrch Země, ale se dvěma dalšími rozměry,“ dodal. Na vysvětlenou – v rámci zmíněného přístupu je obyčejný reálný čas nahrazen imaginárním časem, který se chová jako čtvrtá dimenze.
Hawking však mluvil o celkem 6 rozměrech. Je totiž přesvědčen o tom, že vesmír nemá žádné hranice. Jinak řečeno, ono euklidovské časoprostorové kontinuum je uzavřený povrch bez konce, podobně jako povrch naší planety. „Člověk si může myslet, že obyčejný a reálný čas začíná na jižním pólu, což je bezproblémový bod časoprostoru kde platí normální fyzikální zákony. Jižně od Jižního pólu není nic, čili před Velkým třeskem kolem také nebylo nic,“ vysvětlil.
Stejně jako není nic na jih od nejjižnějšího bodu, před Velkým třeskem nemohl existovat čas. Místo toho od tohoto jedinečného okamžiku společně s prostorem expanduje, rozpíná se – což lze přirovnat ke stupním zeměpisné šířky na Zemi.
