Čína dnes do kosmu úspěšně vypustila poslední družici satelitního navigačního systému BeiDou-3. Celý systém se nyní skládá z 30 aktivních oběžnic a nabízí podobně jako u ostatních veřejnou službu s přesností v řádu jednotek metrů.
BeiDou-3 navazuje na své dva předchůdce. Vše začalo na počátku století první verzí BeiDou-1 se čtyřmi geostacionárními družicemi. Pokrytí se omezovalo v podstatě jen na nejbližší okolí Číny.
Čínské vesmírné středisko Xichang na mapách od Googlu:
O deset let později přišel na řadu systém BeiDou-2 s dvacítkou družic a pokrytím od Středního východu po Nový Zéland a poslední roky konečně Čína budovala třetí generaci s již celoplanetárním pokrytím a veřejně dostupnou službou, kterou chytáme i na svých mobilních telefonech.
V Evropě se dnes tedy můžeme na svých telefonech s novějšími satelitními čipy v praxi setkat se čtyřmi družicovými systémy:
- Navstar GPS (USA)
- Galileo (EU)
- GLONASS (Rusko)
- BeiDou (Čína)
Občas, třeba během letu v dopravním letadle a ve vysokých výškách, pak získáte data i z mnohem exotičtějšího japonského satelitního systému QZSS. Podrobnosti o jednotlivých satelitech, od kterých zrovna přijímáte zprávy, získáte třeba v aplikaci GPSTest (Android).
Příjem zpráv z pěti různých satelitních systémů během charterového letu nad Evropou
K dispozici dnes tedy máme hromadu globálních navigačních systémů s veřejnou službou, takže ubývá míst bez signálu. Výzvou je nyní schopnost přijímacích čipů při výpočtu polohy tato data efektivnější kombinovat k ještě rychlejšímu a přesnějšímu výpočtu aktuální pozice.
