Číňan v Americe: IBM předává výrobu PC na druhou stranu světa

Je to jedna z největších zpráv roku a svým způsobem i milník v historii osobního počítače. Firma, která PC vynalezla a dala mu část jména (původně „IBM PC“), ukončuje jeho výrobu a vše předává čínské společnosti s názvem Lenovo. Ihned vznikne třetí největší výrobce osobních počítačů na světě.
Číňan v Americe: IBM předává výrobu PC na druhou stranu světa

Transakce vypadá následovně: IBM dostane od Číňanů 1,25 miliardy dolarů a vezme na svá bedra dluh divize osobních počítačů IBM, který dělá další půl miliardy. IBM se stane na oplátku osmnáctiprocentním vlastníkem společnosti Lenovo (tj. část kupní ceny je uhrazena v akciích).

Lenovo touto transakcí zvýší výrobu počítačů čtyřnásobně a s předpokládanými dvanácti miliony počítačů se stane třetím největším výrobcem PC na světě, po Dellu a Hewlett-Packardu. IBM propůjčí firmě Lenovo své jméno (!) pro další výrobu počítačů na pět let, čínský assembler tedy bude vyrábět počítače se štítkem IBM včetně slavných notebooků ThinkPad. Obě strany oznamují transakci jako své vítězství, ale analytici a my s nimi spíše kroutíme hlavami: tak podivný obchod svět už dlouho neviděl.

Čínský trh lačnil po počítačích

Co je vlastně to Lenovo? Firma, jejíž jméno zní jako název ruského letiště, se ještě nedávno jmenovala Legend a je to největší čínský assembler osobních počítačů. Zakladatelé firmy nejdříve distribuovali počítače světových značek po Číně. Jakmile však získali trh, kapitál a dostatečně okoukali, jak se počítače dávají dohromady, poslali svým partnerům (Aceru a AST Research) dopis na rozloučenou a věnovali se dále své vlastní značce.

Firma Lenovo, resp. tehdy Legend těžila z téměř prázdného čínského trhu, hladového po počítačích; teprve v posledních letech čelí silné zahraniční konkurenci, zejména Dellu. Firma je nepochybně schopná – dokázala si vybudovat určitou nadvládu nad trhem, neboť má vlastní síť prodejen, vlastní výrobu, vlastní distribuci i zákaznický servis a je dnes nejznámější počítačovou značkou v Číně. Jejím hlavním konkurentem ale byl čínský státní podnik na výrobu počítačů, tedy něco jako místní Tesla, což hodnotu vítězství poněkud snižuje.

Rychlý růst firmy neunikl pozornosti a hodně se o ní psalo, ovšem také ne vždy pozitivně. Zejména v raných letech čínského socialistického kapitalismu (firma vznikla v roce 1984) nebylo možné, aby jen tak někdo přišel a mohl distribuovat po Číně zahraniční počítače: na to je potřeba bumážka, kterou vydává nejvyšší stranický aparát pečlivě prověřenému a vyvolenému. Kdyby dopisovatelé světových finančních deníků znali českou historii, napsali by, že Lenovo/Legend jsou takové čínské Slušovice: vypadá to hezky, ale počkejte, až sem vtrhne opravdová konkurence. Ostatně Lenovo se snaží pár let o expanzi mimo Čínu a bez valného úspěchu.

Různorodé firemní kultury

Není zase tak podivné, že se firma IBM své výroby osobních počítačů zbavila. Byla to pro ni dlouhodobě ztrátová záležitost; IBM už dávno není železářem, ale producentem řešení a služeb s vysokou přidanou hodnotou (čti marží). Současný ředitel firmy Sam Palmisano je navíc velký fanoušek zcela jiné technologie, v níž spatřuje budoucnost své firmy, tzv. computing on-demand, a v ní není pro PC příliš místo. To zní hodně odvážně, ale Palmisanovi zatím dva podobně smělé kroky (sázky na e-business a Linux) vyšly – firma v něm má úspěšného vizionáře.

Jenomže dnes se stále prodává mnoho milionů osobních počítačů ročně se značkou IBM – těm nejkonzervativnějším zákazníkům na světě: velkým firmám, bankám, státní správě. Budou ale i nadále kupovat „IBM PC“, když zjistí, že jej ve skutečnosti dělají Číňani? Počítač do korporací není komodita typu tričko nebo mikrovlnka.

Navíc si lze velmi těžko představit hladké smíšení firemních kultur obou společností. K vlastním 9200 zaměstnanců si čínská firma přibere 10 000 IBMáků, zejména ze Severní Karolíny, kde – jak píše server News.com – „je z toho každý zděšený“. Z historie známe příběh akvizice s daleko menším kulturním rozdílem: když Texasané z Compaqu koupili náturou téměř evropský Digital, akvizice se jim rozdrolila pod rukama, schopní prchli a méně schopní se přestali snažit.

IBM je hrdá firma se slavnou historií, a náhle tam mají vládnout potomci Džingischánovi? Velmi bych se divil, kdyby vše šlo hladce. Navíc je jasné, že dva klíčoví konkurenti, tedy Dell a Hewlett-Packard, vycítí obrovskou šanci stát se dodavatelem počítačů do těch podniků, které byly zatím baštou Velké Modré.

Co čeká zahraniční investory?

Je také otázka, k čemu bude IBM asi 19 % v Lenovu. Čínské soukromé společnosti mají daleko k transparentně fungujícím veřejně obchodovatelným firmám v západním světě; o tom, jak lze elegantně vyšachovat zahraniční partnery z gigantické firmy se již přesvědčili vlastníci Jukosu, kterým ruský státní aparát jednoduše zrekvíroval nejcennější aktiva pod rukama, a to je Rusko ve srovnání s Čínou vzorovou demokracií.

Obávám se totiž, že řadě zahraničních investorů do čínských společností zbudou oči pro pláč několik vteřin poté, co si budou místní kádry jisté, že už se jim podařilo dostatečně zkopírovat přinesené západní know-how. Šéf divize IBM PC, budoucí zaměstnanec Lenova, řekl, že neočekává žádné ztráty pracovních míst, což je něco jako vtip měsíce.

Pochybný úspěch transakce

Tím, kdo transakci silně kritizoval, je Michael Dell. Nesmíme samozřejmě jeho slova považovat za nezaujatá: Dell totiž dlouho usiloval o to, aby se stal takovýmto (tj. výrobním) partnerem pro IBM právě on, ale neuspěl. Na rozdíl od čínského výrobce, který sám v USA mnoho nedokáže, je Dell silným konkurentem, s nímž si IBM takto zahrávat nebude.

Michael Dell poukázal na to, že v této branži se prakticky nikdy nepodařila podobná akvizice, a rovněž zpochybnil úspěšnost převedení výroby i služeb do méně vyspělých zemí (populární outsourcing a offshoring). Dell má zřejmě pravdu v tom, že podobný proces je užitečný v době, kdy poptávka na trhu klesá a kdy se šetří za každou cenu. Ale nyní, v období opět vzrůstajících prodejů osobních počítačů, je lepší mít kvalitní výrobu po ruce.

Témata článku: Linux, IBM, USA, Státní aparát, Největší producent, Státní podnik, Reason, Michael Dell, Opravdový konkurent, Slavný počítač, Transakce, Podivná distribuce, Podobná hodnota, Velké jméno, Největší rozdíl, Silná konkurence, Číňan, Mikrovlnka, Svět, Valný úspěch, Výroba, Největší fanoušek, Čínský trh, Druh, Legenda

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

26 procesorů v důkladném testu

Zhodnotili jsme 18 bezdrátových reproduktorů

Jak fungují cash back služby?

Pohlídejte své děti na internetu