Kapitoly článku:
| Soltek SL-85DRS2 |
 |
Platforma: Intel, Socket 478
Kompatibilita: Pentium 4
Externí frekvence CPU: 100 i 133MHz (400 i 533)
Čipová sada / Northbridge: SiS 645 A2
Southbridge: SiS 961
Paměti: DDR SDRAM 200 - 333 (max. 3GB)
DIMM sloty: 3x 184-pin DDR
AGP slot: v2.0, režim AGP 1X až 4X, FWrites, SBA
PCI sloty: 6, všechny Busmaster
ISA / AMR / CNR sloty: 0 / 0 / 0
USB: 4; 2 porty jsou na desce, 2 na zadním panelu
Kanály ATA: 2 UltraATA/33/66/100
Integrovaný zvuk: ano, kodek AC97 (čip ALC201A)
Integrovaná grafika: ne
Pokročilé ladění: nastavení napětí pamětí, "hrubé" nastavení frekvence FSB (pouze 5 variant), změna multiplikátoru (u otevřených CPU)
Speciality: dodatečný HDD konektor pro +12V, HW monitorování napětí a teplot v systému (čipem ITE IT8705F), externí čidlo teploty |
|
Výrobce: soltek
Hlavní dodavatelé v ČR: ProCa |
Co je na palubě...
Osazení základní desky je precizní a čisté, módní červená deska je velikosti ATX a má dvě řady montážních otvorů (ve srovnání s "třířadovými" deskami Full-size ATX je tedy o 2cm užší...).
K rozmístění součástí a konektorů mám několik připomínek:
- napájecí konektor ATX je umístěn uprostřed zákl. desky - to bude vyžadovat precizní vedení napájecího 20žil. kabelu ze zdroje tak, aby "obešel" chladič procesoru,
- přepínače DIP (pro nastavení základní frekvence) jsou v rovině karty AGP - přístup k ním je po kompletním osazení desky docela nepohodlný,
- napájecí napětí paměti (2.5, 2.6, 2.7V) lze měnit pomoci dobře popsaných jumperů.
Výhodou SL-85DRS2 je to (poprvé jsem tento nápad viděl u ASUSu), že nabízí možnost připojit tuto zákl. desku i k "běžnému" zdroji ATX - tedy i k typu který není kompatibilní se specifikaci ATX 2.03* a dodatečné napájení +12V je zde možno realizovat připojením známého zkoseného konektoru určeného pro připojení harddisku (viz. c).
*zdroj ATX2.03 bývá v cenících často uváděn jako typ speciálně určený pro Pentia 4 - dodatečné napětí +12V (viz. přípojný bod b) bývá vyžadováno kvůli vyšší dodávce proudu pro procesory běžící na 2GHz a výše.
Přepínače DIP a ladění...
Jistě jste si všimli, že tato základní deska je vybavena modrým DIP přepínačem - ten je "voličem" základního taktu sběrnice procesoru - zvolit lze frekvenci 100MHz (standardní takt sběrnice Pentia 4, 100 x 4 = 400MHz efektivně) a dále 105, 108, 112 a 133MHz - přičemž frekvence paměti může odpovídat modulům DDR 200, DDR266 (133MHz x 2) i novým DDR 333 (166MHz).
Poznámka: Frekvence 105 - 112MHz jsou ideální pro příznivce "mírného a snadného overclockingu" - poskytují relativně velmi bezpečné zvýšení taktu o 5 a 12%. Brutální navýšení frekvence na 133MHz (odpovídající budoucím Pentiím 4 s fsb 533) je při nemožnosti měnit napětí Vcore dnes téměř "k neupotřebení".
V současné verzi BIOSu (ten je z dílen AMI) nelze bohužel frekvenci FSB měnit "po 1MHz"...
Notorickým overclockerům bude asi chybět možnost změny "defaultního" napájecího napětí procesoru Vcore. Možnost změny násobitele je zase prakticky k nepotřebě - nepředpokládám, že byste měli k dispozici "otevřený procesor" (Confidential - Engineering sample).
Nastavení pamětí je velmi prosté (můžete změnit CAS# a Timing Setting Mode na Normal/ Fast/ Turbo/ Ultra) - BIOS je, bohužel, typu AMI.
Článek pokračuje další kapitolou...