S dalším omezením chce přijít čínská vláda, která je pověstná svými neustálými zákazy všeho možného. Tentokrát se zaměřila na těžbu kryptoměn, kterou má v hledáčku delší dobu. Činnost totiž čerpá tolik elektrické energie, že to brání rozvoji strategického průmyslu v zemi. Čína je největším těžařem bitcoinu na světě.
Rozvoj a fungování průmyslu je něco, co je v Číně zatížené centrálně plánovaným hospodářstvím pod drobnohledem. Když proto vláda zjistila, že při těžbě kryptoměn se vyčerpá tolik elektrické energie, že v některých regionech chybí právě pro běh strategického průmyslu, začalo se uvažovat o celém jejím zákazu.
K posunu v této oblasti došlo v pondělí, kdy čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) umístila těžbu kryptoměn na seznam průmyslových odvětví, které Čína vnímá jako problematické z hlediska plýtvání zdrojů nebo ekologie. U těchto odvětví se počítá s jejich kompletním zákazem nebo omezením. Celkem jich je 450.
Žádné datum konce těžby ani způsob, jakým by se to mělo provést, dokument neuvádí, zatím jde o návrh. Veřejnost se k němu může vyjadřovat do 7. května.
Čína je světová bitcoinová velmoc, nejvíce kryptoměny se vytěží právě zde. Je i největším trhem pro hardware specializovaný na tuto aktivitu. Uvádí se, že se tu vytěží 3/4 z celkového světového množství kryptoměn, což vyprodukuje 10 milionů tun oxidu uhličitého ročně.
Země zákaz zvažuje od minulého roku. Tehdy se těžbu snažila omezit tím, že zvedla ceny energie a vydala striktnější pravidla na ochranu životního prostředí. Velký efekt to nemělo, protože řada těžařů sídlí u uhelných dolů, kde jsou ceny za elektřinu extrémně nízké. Někteří také využívají energii z hydroelektráren, kterou lze zejména v období dešťů v určitých oblastech získat velice levně. Pokud by zákaz vešel v platnost, všichni těžaři by museli svá stanoviště opustit.
