Na vesnici kočka dostane co zbude po lidech, případně si chytí nějakou myšku. Nechápu co to dnes lidé stále řeší, co si vzpomínám, tak kočka, pes případně další zvířata nikdy nijak netrpěla, dožila* se stejného věku (kočka i 20 let, pes klidně 15) jako dnes ta krmená ultra dokonalou stravou. Tato krmítka asi nejsou dělaná na jakoukoliv čerstvou stravu, jak také. Až zase přijde hlad, a on přijde, pak si lidé naopak vzpomenou co vše lze jíst a to nejen z volné přírody, víme.
* Ano přiznávám, že pokud zviřátko trpělo nějakou nemocí, nešlo na operaci, ale pod zem, prostě soused či kdokoliv jiný zajistil další (koček bylo spíš moc, takže se redukují dodnes topením) a bylo. Není vhodné se příliš upínat na němou tvář - nejsou to lidé, i když je máme rádi a třeba i pomáhají. Změkčilost není dobrá vlastnost, je třeba jisté tvrdosti, racionality, rozumu.