Chtějí vůbec uživatelé v ČR levnější Internet?

Dnes je tomu právě rok, co Český Telecom (ČTc) oznámil spuštění programu IOL Platinum - první testovací nabídky ADSL v ČR. Od té doby se také datuje počátek boje za internetový paušál. Mají ale uživatelů vůbec zájem?
Chtějí vůbec uživatelé v ČR levnější Internet?
Dnes je tomu právě rok, co Český Telecom (ČTc) oznámil spuštění programu IOL Platinum. Pro ty, kteří potřebují osvěžit paměť, dodáváme, že se jednalo o první nabídku ADSL v ČR, která pod pláštíkem testovacího provozu nabízela v Praze, Ostravě a Brně tři komerční programy připojení pomocí ADSL, jejichž cenová politika vyvolala oprávněnou vlnu rozhořčení mezi internetovou veřejností i alternativními operátory.

Jít do toho

Právě tento akt ČTc byl onou poslední kapkou, po které přetekl pomyslný džbán naší trpělivosti a impulsem k tomu, něco udělat. Přestože jsme nebyli ani odborníci na danou problematiku ani jinak internetově exponované osobnosti, chtěli jsme si ověřit, zda-li můžeme nějak ovlivnit to, co se nám nelíbilo – trvající internetové zaostávání ČR za vyspělým světem. Pokud alespoň trochu sledujete zde na Živě anebo na stránkách www.internetprovsechny.cz diskuse o internetovém připojení, ADSL, dial-upu, paušálních poplatcích a dalších problémech, víte, že se našemu sdružení ale i dalším sdružením, která tvoří platformu ZUI (Zástupci uživatelů Internetu) podařilo vstoupit do jednání o výše uvedených problémech, informovat o nich internetovou veřejnost a v některých případech přispět i k pozitivnímu vývoji věcí. O tom bychom zde ale dnes hovořit nechtěli.

To, čemu bychom se tady chtěli věnovat, je spíše jakési porovnání našich představ v době, kdy jsme začínali, se skutečným stavem věci v současné době. A zde nás bude především zajímat ohlas našeho snažení a reakce těch, kterých se to týkalo a dosud týká.

Vše z povzdálí sledovat

Asi za měsíc po prvotním impulsu se na našich stránkách objevila Výzva za rozšíření Internetu v ČR, jejíž součástí byla i on-line petice, která požadovala vytvoření konkurenčního prostředí na trhu s ADSL a vytvoření alespoň jednoho paušálního programu na dial-up. Přestože mohou někteří z vás polemizovat s tím, zda-li má on-line petice nějaký faktický význam, z vlastních zkušeností můžeme potvrdit, že většina aktérů jednání o internetovém připojení v ČR naše stránky včetně počtu signatářů pozorně sleduje a několikrát nám ti, jichž se naše činnost nějakým způsobem dotýká, zřetelně dali najevo, zda-li máme s takovým počtem sympatizantů mandát na to někoho zastupovat. Do dnešního dne petici podepsalo něco málo přes 10 000 uživatelů Internetu.

Jestli je to moc či málo, můžeme posoudit při srovnání s obdobnou peticí ve Velké Británii, kterou organizuje skupina Broadband4Britain (B4B). Té se podařilo shromáždit asi 300 000 podpisů pod jejich požadavek na podporu rozvoje širokopásmového Internetu ve Velké Británii. Pokud tato čísla vztáhneme k počtu obyvatel, vyjde nám, že v ČR výzvu podpořilo cca 0,1% obyvatel, zatímco v Británii to je cca 0,5% obyvatel, což je pětinásobek. Kdybychom celou populaci zúžili pouze na uživatele Internetu, stále ještě nám vyjde, že v Británii podpořilo petici cca dvaapůlkrát více uživatelů než u nás. Nutno podotknout i to, že petice v Británii se týkala pouze širokopásmového připojení, tudíž její záběr byl menší. Nemusíme ale chodit tak daleko, protest proti zvyšování poplatků za Internet vyjádřilo na Slovensku za rok cca 12 000 občanů.

Na první pohled se zdají výsledky uvedených srovnání naprosto nelogické. Jak to, že na západ i na východ od našich hranic je angažovanost občanů v internetových záležitostech větší než u nás? Podle našeho názoru se zde však působí dva různé motivy, v Británii, kde má již demokracie a občanská společnost o nějaký ten pátek delší tradici než u nás, je běžné, že pokud s něčím nesouhlasím, jdu a řeknu to, a to komukoli, zatímco v ČR pořád převažuje názor spoléhat se na to, že s tím někdo něco udělá, a že pouštět se do křížku se státem je marný boj.

Jenže kdo jiný může přinutit stát chovat se tak, jak si občané přejí, než právě občané sami? A to se v demokracii nedá dělat jinak než pomocí jednání, diskusí a prezentací svých požadavků. Jako přímé účastníky jednání nás někdy až překvapuje, jak odlišný může být něčí pohled na problémy, které se přímo nedotýkají jeho osoby anebo se kterými nemá vlastní zkušenost. Naopak na Slovensku by měla být míra občanské angažovanosti zhruba stejná jako u nás, proč je tedy počet těch, co vyjádřili protest vzhledem k počtu obyvatel dvakrát větší? Zde bylo hlavní příčinou neúměrné navýšení poplatků za Internet, které činilo v průběhu roku téměř 66 %. Takto kritická situace dokázala zvednout ze židlí poměrně více uživatelů než u nás.

Chce to vůbec někdo?

Protože nechceme jen protestovat, ale i přicházet s konkrétními návrhy a podněty, zveřejnili jsme na adrese www.internetprovsechny.cz/marketresearch.php unikátní průzkum, jehož cílem je shromáždit informace o zájmu uživatelů Internetu o ADSL připojení nebo dial-upový paušál. Výsledky tohoto průzkumu mohou sloužit jako podklady pro jednání o internetových programech. Bohužel se do dnešního dne průzkumu zúčastnilo pouhých 3 695 osob, což je číslo, na kterém se toho moc stavět nedá. Pro představu např.v Praze má o některý z navrhovaných dial-up paušálů zájem 723 lidí. To, že by průzkum při masové podpoře mohl mít značný přínos pro zlepšení podmínek internetového připojení, může podpořit i fakt, že jsme se při jeho koncipování inspirovali podobnou a účinnou akcí v Británii, kde skupina B4B monitorovala poptávku po ADSL připojení v různých lokalitách, kterou následně prezentovala British Telecomu (BT). Jelikož zde byly obavy z nerentabilnosti zavádění ADSL v některých lokalitách, došlo k domluvě mezi BT a B4B, na jejímž základě se uvedený monitoring stal zdrojem informací o tom, kdy která lokalita překročila mez rentability (podle počtu zájemců) a zavedení ADSL bylo ze strany BT možné.

Dalším zajímavým aspektem je skoro totální ignorance našeho protestu ze strany velkých portálů. Při ne vždy stoprocentní vyprodanosti bannerové reklamy během roku by neměl být problém tu a tam upozornit na to, co se právě děje. A nemusí to být ani celý banner, dobrou službu udělá i textová upoutávka nebo pouhý odkaz. Pokud si vzpomínáte na slavný Bojkot v roce 99, na rozdíl ode dneška se tehdy portály zapojily. Co je zde příčinou, vždyť se jedná i o jejich budoucnost, čím přijatelnější bude internetové připojení pro občany, tím více návštěvníků budou portály mít. Zde je vysvětlení, které nás napadá. Portály dnes patří k nejvyspělejší části internetového trhu, z firem s pár zaměstnanci se staly společnosti s institucionální řídicí strukturou ve většině případů financované cizím investičním kapitálem. Takové společnosti mají přece jen trochu jiný duch, kde se počítá s trochu jinými hodnotami. Ředitel takové firmy sotva sundá sako, obleče si triko s nápisem „protestuji“ a svoji úvodní stránku nahradí bannerem „DEMONSTRACE“. Zde nezbývá než konstatovat, že je to škoda.

Paušál ano, ale za kolik?

Současné diskuse se ve velké míře zabývají tím, zda-li bojovat za paušál na dial-up anebo je dial-up mrtvý a budoucností je ADSL. Vše záleží na podmínkách. Uživatel z Horní dolní, který použije Internet tu a tam na odeslání e-mailu a zjištění pár informací asi bude spokojen za dial-up, navíc je zde velká pravděpodobnost, že zavedení ADSL do jeho vísky bude nějakou dobu trvat. Následující graf ukazuje, jaké možnosti využití přinášejí jednotlivé rychlosti internetového připojení.

Klepněte pro větší obrázek

Vidíme, že klasický dial-up umožňuje všechny dnes nejvyužívanější internetové činnosti. Při současném rozšíření Internetu v ČR, se dá předpokládat, že je zde stále velký potenciál pro tuto internetovou „klasiku“. Ten, kdo se bude chtít seznámit s Internetem, asi nebude požadovat video na přání ani high-definition TV, zvláště když má alternativy ve formě klasického videopřehrávače a klasické televize. To však neznamená, že ADSL je předčasné. Alespoň zpočátku je důležitou podmínkou existence dial-up paušálu koexistence obou typů připojení tedy dial-upu i ADSL. Rozšíření ADSL by totiž mělo výrazně přispět k odlehčení hlasových linek, což by umožnilo zavedení neodpojovaného paušálu na dial-up bez toho, aby docházelo k přetížení a následným výpadkům, které by mohly vést až k tomu, že se nedovoláte, když to budete potřebovat. Teď přichází na řadu velmi kacířská myšlenka. Jaká by měla být cena plného paušálu na dial-up?

Současné odhady se pohybují zhruba od 500 Kč do 1 000 Kč. Jsou zde však i návrhy cen kolem 100 Kč až 200 Kč. My si ale dovolujeme tvrdit, že by se cena dial-up paušálu měla přibližovat ceně nejlevnější varianty ADSL. Proč? Zde se opět dostáváme ke zmiňovanému přetížení sítě, pokud by byl dial-up velmi výrazně levnější než ADSL, přelila by se většina poptávky po paušalizovaném placení do tohoto dial-upu, což by mohlo způsobit kolaps. Obzvláště v lokalitách s velkým internetovým provozem by proto uživatelé požadující paušální připojení měli přednostně využít ADSL technologii, pokud je v dané lokalitě dostupná, aby „nezahlcovali“ linky nejen těm uživatelům, kteří na ADSL nedosáhnou, ale i zákazníkům využívajícím klasické hlasové služby. Nikomu z vás by se asi nelíbilo, když by se kvůli 20-30 současně visícím internetovým nadšencům nedovolal k hasičům v době, kdy by vám hořela střecha nad hlavou nebo na záchranku, když byste přehlídli vosu plovoucí ve vašem oblíbeném pivečku.

Bude to jen levnější

Podařilo se nám sehnat dokument British Telecomu, který jasně ukazuje, jak postupem času klesala cena za propojení u modelu FRIACO (paušálního zpoplatnění originace hovorů na rozhraní mezi operátory). Ceny v librách vám toho asi moc neřeknou. Dotázali jsme se proto jednoho nejmenovaného operátora, co lze z cen uvedených v posledním sloupečku v našich poměrech vyvodit. Podle něj např. cena 854 GBP (Britská Libra) umožňuje cenu pro koncového zákazníka cca. 16-18 GBP za neměřený měsíční paušál (v Británii většinou vždy nějak omezený např.přerušováním spojení po 2-4 hodinách). Poslední údaj uvedený v tabulce cca 720 GBP by tedy umožnil koncovou cenu 11-14 GBP. Proč vám tady představujeme víc než půl roku starý dokument (přesné datum vypracování je 25.10.2002)? Abychom nastínili alespoň přibližnou představu o tom, v jakých mantinelech se pohybuje cena v Británii, která má mimochodem regulátora Oftel, jenž je pomyslným vzorem pro všechny regulátory na světě.

Popis služby Platnost od: Platnost do: Měsíční poplatek
FRIACO Virtual Path Charge per 2Mb 01/06/2000 14/02/2001 £1060.63
FRIACO Virtual Path Charge per 2Mb 15/02/2001 30/09/2001 £854.80
FRIACO Virtual Path Charge per 2Mb 01/10/2001 31/03/2002 £832.60
FRIACO Virtual Path Charge per 2Mb 01/04/2002 17/07/2002 £786.18
FRIACO Virtual Path Charge per 2Mb 18/07/2002 £719.62

To však v žádném případě neznamená, že by takováto cena měla být konečná! I z této tabulky je jasně patrné, jak se ceny za paušální Dial-up Internet postupem času snižovaly. V době, kdy dojde k otestování provozu a případnému technickému posílení slabých míst, zde určitě vznikne prostor pro snižování této ceny na úroveň, kterou určí trh. Dnešní prioritou však je, aby byl paušál na dial-up vůbec zaveden!

Autoři Miloslav Sova a Václav Rada jsou iniciátory Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelé občanského sdružení Internet pro všechny.

Diskuze (121) Další článek: Podvodní digiťák od SONY

Témata článku: Internet, Peru, Velká Británie, Velký problém, Klasický internet, Klasický operátor, Internetové připojení, Klasický problém, Pero, Britská libra, Kacířská myšlenka, Program televize dnes, Uvedená doba, Velká Británie, Prvotní impuls, Velký počet, Testovací záběr, ADSL, Up, Odlišné zjištění, Značný přínos, Nejlevnější televize

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Zachraňte nefunkční Windows

Jak nakupovat a prodávat kryptoměny

Otestovali jsme konvertibilní notebooky

Velký test 14 herních myší