Podle expertů na chřipku vládne na severní polokouli léto, i když kalendář a meteorologové jasně signalizují zimu. Chřipková epidemie zatím nedorazila. Ve Spojených státech identifikovali epidemiologové analýzou vzorků virů od konce září 2020 do začátku ledna 2021 něco přes devět set případů chřipky. Vloni jich za stejné období diagnostikovali bezmála čtyřiašedesát tisíc.
Odborníci se zatím zdráhají vyslovit finální závěry, protože chřipka někdy udeří největší silou až v předjaří a to, co do té doby „zanedbala“, velmi rychle „dožene“. Vše ale nasvědčuje tomu, že se opakuje situace, jakou zažila na jaře jižní polokoule. Tam v nastupující zimě zafungovala proticovidová opatření i proti chřipkovým virům a pravidelná sezónní chřipková epidemie se nedostavila.
V současné situaci, kdy svět čelí covidové pandemii, představuje absence chřipky bezesporu úlevu. Evropské země se nástupu chřipky obávaly a snažily se jí předejít intenzivnějším očkováním. Vakcín ale nebylo k dispozici o moc víc než v jiných letech a ani zájem o očkování nedosáhl nijak závratných výšin. I v zemích, kde se lidé nechávají proti chřipce očkovat mnohem víc než u nás, nebyl nárůst v proočkovanosti populace nijak razantní.
Třeba v USA se před zimou 2019-2020 nechalo očkovat 42% dospělé populace a před letošní zimou to bylo 53 %. Takový nárůst v proočkovanosti by chřipkovou epidemii nezarazil. Epidemiologové jsou proto nakloněni názoru, že jsme svědky vedlejšího efektu proticovidových opatření, jako je nošení roušek, dezinfekce rukou a dodržování společenského odstupu. Kupodivu, při výhledu do blízké budoucnosti, to vidí někteří experti jako zárodek závažnějších problémů.
Silnější chřipková epidemie?
Experti každoročně připravují chřipkové vakcíny s předstihem. Sledují, jaké viry přinesla stávající chřipková sezóna a z toho se snaží vyčíst, jaké viry mohou očekávat příští rok. Bez tohoto „věštění“ nelze včas a správně rozhodnout, jaké viry je nutné použít pro vakcínu na další rok, a nestačí se vyrobit dostatečné množství dávek.
Na přelomu roku už mívají virologové k dispozici genomy tisíců různých variant chřipkového viru. Letos jich vědci ve stejnou dobu nasbírali něco málo přes stovku. A přitom už v únoru musí rozhodnout. Riziko, že se při tak malém množství informací při volbě viru pro vakcínu spletou, je nepříjemně vysoké.
Není to jediná obava, která se v souvislosti s chřipkovou sezónou 2021-2022 vynořila. Když tým vedený Rachel Bakerovou z Princeton University modeloval dopady letošní slabé chřipkové sezóny na epidemii, kterou můžeme očekávat příští zimu, vyšlo jim, že byť jen pětinová redukce případů letošní chřipky může mít napřesrok za následek dvojnásobný počet onemocnění proti jiným rokům.
Vysvětlení je podle Bakerové prosté. Letos se střetne s chřipkovými viry méně lidí. Jejich imunita proti těmto virům poklesne a příští rok budou o to více zranitelnější. Nižší populační imunita povede také k vyššímu počtu onemocnění chřipkou mimo typickou zimní sezónu.
Podle Bakerové se tohle odehrálo v Austrálii, kde se sice v tamější zimě chřipková epidemie nedostavila, ale zvýšený počet případů zaznamenali v říjnu s příchodem tamějšího léta a nadprůměrný výskyt chřipky tam trvá.
Čeká nás tedy příští zimu silná chřipková epidemie? Vědci by si na to tak úplně nevsadili. Pokud by se lidé nechali zvýšenou měrou očkovat proti chřipce, nemusela by se epidemie tolik rozhořet. Ve hře je i vývoj covidové pandemie.
Pokud nebude populace dostatečně proočkovaná proti SARS-CoV-2, bude virus populací i nadále kolovat a my budeme i příští zimu létat na houpačce „lockdown-uvolnění“. Opakující lockdowny s uzavřenými školami, obchody, sportovišti, divadly, kiny či restauracemi by samozřejmě šíření chřipkového viru opět potlačily. Ale o to stojí jen málokdo.
