Chci zálohovat. Kam?

Odpověď samozřejmě závisí na množství dat, která budeme chtít zálohovat. Proto si alternativy rozeberme podle typu záznamových médií.
Odpověď samozřejmě závisí na množství dat, která budeme chtít zálohovat. Toto množství v případě potřeby lze skoro vždy výrazně snížit použitím nějaké bezztrátové komprese, například programy (Win)Zip, Rar, Arj apod. Dále se musíme přizpůsobit zvolené strategii zálohování, která odpovídá důležitosti zálohovaných dat, a v neposlední řadě i svým finančním možnostem. Proto si alternativy rozeberme podle typu záznamových médií.

Diskety: řešení pro skromné
Nejjednodušší řešení, které se nabízí, je úložný prostor na klasické 1,44MB disketě. Slouží nám prakticky zadarmo (mechaniku již máme, disketa sama stojí pár korun), ovšem jak se říká, za málo peněz málo muziky. Velkým omezením disket je jejich velmi malá kapacita. Pokud chceme zálohovat pouze text (literární dílo, program, tabulkový dokument, dopisy přítelkyni apod.), bude pár disket plně dostačujících, ovšem hemží-li se to mezi našimi daty obrázky, zvukovými či dokonce filmovými soubory, můžeme na diskety rovnou zapomenout. Nezapomeňme vzít v úvahu také fakt, že jednotlivé diskety se svou kvalitou liší doslova kus od kusu, takže jistota správně uložených dat není na disketě právě největší. Proto pokud jsme se rozhodli zálohovat svá data na diskety, vytvořme si raději rovnou dvě kopie – zálohu zálohy.

Pevný disk: málo vhodný
Jednou ze zásad zálohování dat je ukládání kopie na bezpečném místě odděleně od originálu, a to pokud možno co nejdále (mnohé banky svá data zálohují na média fyzicky se nacházející na druhé polokouli světa – kdyby náhodou přišla nějaká živelná katastrofa …). Zálohovaní dat na stejný pevný disk do jiného adresáře sice možné je (díky velkým kapacitám současných disků nejsou problémem ani velké multimediální soubory), ale poněkud proti smyslu tohoto úkonu. Určitě kvůli nesprávnému zásahu do nějakého souboru může dojít ke ztrátě jeho obsahu a tento problém záloha na disku vyřeší, ovšem při havárii celého disku (mechanické poškození, narušení tabulky souborového systému, virový útok…) přijdeme jak o data, tak o zálohu. Částečným řešením by mohlo být ukládání zálohy do jiné diskové oblasti, respektive lépe na druhý fyzický disk v počítači (ten bychom si museli dokoupit), ani tak naše záloha nebude zcela bezpečná. Resumé proto zní: zálohování na pevný disk je pouze dočasné řešení v případě nouze.

CD-R: nejedná se o zálohu
Velmi oblíbeným médiem pro ukládání dat je zapisovatelné cédéčko, zejména díky malé ceně, velké kapacitě a přenositelnosti. Jelikož náš počítač je vybaven mechanikou CD-ROM, nabízí se pro nás vcelku levná možnost zanést svůj pevný disk k někomu, kdo nám potřebná data za pár korun vypálí. Toto zálohování, jak hlásají mnohé inzeráty, je ovšem ve skutečnosti archivací – data budeme mít relativně trvale uložena na médiu, které můžeme schovat někam do šuplíku. To je vhodné udělat v případě, že jsme dokončili nějaký větší projekt na počítači (napsali knihu, naskenovali rodinné fotoalbum, naprogramovali užitečnou aplikaci či nazpívali a digitálně upravili vlastní vánoční koledy). Pravým zálohováním rozumíme opakovaný proces vytváření kopie rozpracovaných dat či celého systému; každodenní nošení pevného disku k podnikateli s vypalovačkou pravděpodobně není zrovna nejpohodlnější způsob zálohování dat nehledě na fakt, že starší, již nepotřebné „zálohy“ nepřepíšeme.

CD-RW: neuděláme chybu
Mnohem lépe než CD-R na tom je, co se vhodnosti k zálohování týče, přepisovatelné cédéčko. Přednosti zůstávají stejné – kapacita, přenositelnost, už i ceny klesly na přijatelnou úroveň, navíc je podstatná právě ona přepisovatelnost, díky níž můžeme zálohu opakovaně provádět na stejné médium. Samozřejmě toto řešení požaduje investici v podobě zakoupení mechaniky CD-RW, neboť stejně jako u CD-R by bylo nesmyslné pracně svá data přenášet ke šťastnějšímu majiteli mechaniky, u něhož bychom svá data mohli na své médium zálohovat. Vše potřebné však lze získat již za necelých osm tisíc; za tyto peníze budeme moci nejen zálohovat, ale i archivovat svá data (a původní mechaniku CD-ROM zkusíme zavčas prodat, než bude mít přepalovačku doma každý).

Iomega Zip: Na zálohu drahý
Zipová disketa je na poli záznamových médií jakýmsi černým koněm. Zajisté ji není třeba představovat, jako jediný z pokusů o náhradu stávající diskety částečně uspěl, takže celkem právem vyvstává otázka, zda si nepořídit mechaniku Zip. S cenou mechaniky kolem 3 000 korun za verzi ATAPI vychází mnohem levněji než pořízení přepisovatelné mechaniky, ovšem kapacita zipové diskety je menší (100 MB nebo nově 250 MB) a cena za jeden megabajt je mnohonásobně vyšší. Kvalita disket je velmi dobrá, léty prověřená, kvalita mechanik se už rovněž zvýšila (po neblahém období velkého počtu vracených kousků), takže před koupí není třeba odrazovat – přesto: Zip je určen především k přenášení dat mezi počítači než k samotnému zálohování. Stejně tak obdobné diskety LS 120 či HiFD.

Ostatní diskety: pro specifické potřeby
Jinou kategorii než Zip tvoří disketové mechaniky Iomega Jaz 2, Castlewood Systems Orb, DVD-RAM a magnetooptiky. Pracují s výměnnými médii o kapacitách řádově megabajtů, přístup k datům na nich uložený je přímý a většinou také dostatečně rychlý na to, aby z nich dokonce mohly být přímo spouštěny aplikace. Protože jsou málo rozšířeny, jsou tyto diskety – spíše než pro transport dat mezi počítači – využitelné právě jako zálohovací médium pro velké množství dat. Typicky hudební a filmové soubory či rovnou celý obsah pevného disku. Nevýhodou je vysoká pořizovací cena mechaniky, cena za megabajt úložného prostoru není tak výhodná jako u přepisovatelných cédeček, každopádně však lepší než u zipových disket. Speciálně pro magneooptické disky pak platí, že trvanlivost dat na nich uložených je garantována na 30 až 50 let, což je ovšem fakt důležitý pro státní organizace, ne už tolik pro domácího uživatele. Pořízení jmenovaných mechanik k zálohování je tedy záležitostí individuálních potřeb.

Páska: k zálohování stvořená
Nejvýhodnějším, přesto domácími uživateli osobních počítačů málo používaným řešením zálohování dat, je páska. Mezi uživateli je zakořeněn mýtus, že zálohování na pásku je vhodné snad jen pro servery a navíc se nejedná o kvalitní médium (vždyť přece všichni víme, jak šumí obyčejná audiokazeta). Není tomu tak: data se na pásku ukládají digitálně, kapacitně pojímají stovky megabajtů až gigabajty, cena za jeden megabajt je srovnatelná s médiem CD-R a páskovou mechaniku pro domácí použití lze pořídit levněji než mechaniku CD-RW. Nevýhodou pásek je jejich sekvenční přístup k uloženým datům, takže je stěží využijeme na něco jiného než právě na zálohování. To mnohé odradí, někdy to ovšem může být i výhoda.

Zdroj: Computer 23/99

Diskuze (2) Další článek: Šedý aukční trh: nový fenomén

Témata článku: Stejné množství, Sekvenční přístup, Stejné médium, Stejná kvalita, Potřebný prostor, Fotoalba, Vhodný font, Uložená data, Disketa, Páska, Stejný soubor, Úložný prostor, Literární dílo, Nejvýhodnější kapacita, CD-R, Velké množství, Velká kapacita, Uložení, Velký soubor, Záloha


Určitě si přečtěte

Podívejte se na Windows z roku 1990. Před 30 lety přišly Windows 3.0 a líbily se nám

Podívejte se na Windows z roku 1990. Před 30 lety přišly Windows 3.0 a líbily se nám

** 22. května 1990 uvedl Microsoft Windows 3.0 ** Systém z Microsoftu definitivně udělal lídra na desktopu ** Tehdejší Windows byly vlastně grafickou nadstavbou nad MS-DOS

Jakub Čížek | 74

Teachable Machine: Umělá inteligence za pět minut i bez doktorátu z ČVUT

Teachable Machine: Umělá inteligence za pět minut i bez doktorátu z ČVUT

** Pochopit techniky a principy A.I. je složité ** Ale nebojte, jde to i bez doktorátu z IT a matematiky ** Vyzkoušíme generátor neuronových sítí od Googlu

Jakub Čížek | 9

12 netradičních map České republiky, které jste ještě nikdy neviděli

12 netradičních map České republiky, které jste ještě nikdy neviděli

** Tušíte, kolik je u nás hřbitovů a jak jsou velké? ** Dokážete si představit mapu českých řek a potoků? ** Udělali jsme to všechno za vás nad daty ČÚZK

Jakub Čížek | 8

Proč byste měli rozmazávat SPZ aut na fotkách, které vystavujete na web

Proč byste měli rozmazávat SPZ aut na fotkách, které vystavujete na web

** Na fotkách aut nahraných na web je dobré rozmazat SPZ ** Značku dokáže z obrázku přečíst Google i Facebook ** SPZ může naplnit podstatu osobního údaje

Karel Kilián | 73


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 24 PC zdrojů

Jak využít umělou inteligenci

10 špičkových sluchátek s ANC

Playstation 5 vs Xbox Series X