Na evropské obloze už čtyři měsíce platí nové předpisy pro létání s drony a mnozí již jistě absolvovali povinný elektronický kurz a vytiskli si řidičák.
V souvislostí s novými pravidly si už také mnozí zapamatovali, že je otevřený prostor vhodný k rekreačnímu létání rozdělený do podkategorií A1, A2, A3, ve kterých pilotujeme drony třídy C0 až C4. Třída se odvíjí od dopadové kinetické energie, respektive vzletové hmotnosti.
Velmi zjednodušená definice podkategorií otevřeného prostoru k létání A1, A2, A3 podle evropské agentury EASA. Podmínek je ve skutečnosti trošku více.
Máte malý dron? Pak je to v pořádku
Má to jeden háček. Sice máme nová pravidla, ale také přechodné období, když si tedy dnes pořídíte nový dron, neznamená to, že na jeho krabici objevíte u těch nejmenších letounů štítek C0 (do 250 gramů) a u drtivé většiny ostatních rekreačních dronů štítek C1 (do 900 gramů). S oběma třídami přitom můžete poměrně svobodně létat i v parku za domem.
Toto je budoucnost: Třídy dronů C0 až C4. V praxi ale ještě neexistují (Zdroj: EASA)
Když si dnes totiž koupíte zcela nový dron, je to vlastně letoun staré a přechodné éry – není vybavený štítky C0, C1 apod., které se naplno zavedou nejpozději až v lednu 2023, takže se jej také týká odlišné rozdělení podle hmotnosti!
Zatímco majitelé DJI Mavic Mini, DJI Mini 2 a dalších letounů se vzletovou hmotností do 250 gramů mohou zůstat klidní, C0 a < 250 g jsou totiž praktické identické třídy (viz tabulky v článku), u mnoha těch těžších to už bude složitější.
Pozor na drony s hmotností nad 500 g
Zatímco v případě řady Cx následuje třída C1 s hmotností do 900 gramů, do které se vejdou už naprosto všechny amatérské/rekreační drony, v případě prosté hmotnostní řady bez štítku Cx následuje kategorie < 500 g. Nedávno představený DJI Air 2S nicméně váží ještě o 100 gramů více a podobně na tom je i mnoho ostatních letounů střední velikosti (a všechny od DJI vyjma řady Mini).
A toto je současnost. Všimněte si, že tu chybí ekvivalent třídy C1 (Zdroj: EASA)
Ty tedy v ryze hmotnostním řazení spadají až do třetí kategorie dronů < 2 kg, která je přísnější než C1! V parku, kdesi na pobřeží moře atp. by už mohl být problém, s takovou tonáží už totiž musíte dodržovat odstup od nezapojených osob nejméně 50 metrů!
A je úplně jedno, jestli je to opravdu potenciálně nebezpečný letoun s hmotností okolo 2 kilogramů (třeba kilogramový Phantom 4), který může v případě neodborného používání a chyby způsobit pořádnou neplechu, anebo onen Air 2S se čtvrtinovou hmotností a složeným tělíčkem, které schováte do větší dlaně.
Webová fóra se plní dotazy, kde jsou ty zatracené štítky
Pokud tedy zvažujete investici do většího a dražšího rekreačního dronu s hmotností nad 500 gramů a chcete létat i tam, kde se občas vyskytují lidé a v zahraničí, možná bude nakonec nejlepší počkat ještě ten rok, než se vše vyjasní, skončí přechodné období a na trhu se konečně objeví onen kýžený štítek C1.
Jedno z vláken na fóru DJI, kde se letci ptají, jestli dostane čerstvý dron od DJI štítek C
V opačném případě hrozí, že začnete jako mnozí další plnit webová fóra podpory u DJI i dalších dotazy, jak to s těmi štítky tedy je a zdali je drony tohoto výrobce dostanou alespoň zpětně, pokud budou splňovat všechny technické podmínky.