Chceme nejdražší a nejpomalejší ADSL v Evropě aneb kdo za to může?

Po dlouhé době jsme se konečně dočkali a velkoobchodní nabídka na službu ADSL je na světě. Český Telecom minulý týden dokonce vydal její upřesnění, kde došlo k mírnému snížení ceny u nejrychlejších variant. Po podrobnějším prostudování však i méně technicky zdatnému uživateli musí být jasné, že není důvod k radosti.
Chceme nejdražší a nejpomalejší ADSL v Evropě aneb kdo za to může?
Ačkoliv v těchto dnech probíhají hektická jednání mezi Českým Telecomem a alternativními operátory, ve vzduchu visí stále víc a víc otázek. Kdo všechno může za současnou krizi na českém telekomunikačním trhu, která se s příchodem velkoobchodní nabídky na ADSL ještě vyostřila? Chceme ADSL hned zítra, nebo se vyplatí počkat a podpořit snahu AO o vyjednání lepších podmínek, které by v důsledku vedly k daleko přijatelnější podobě ADSL pro nás obyčejné uživatele? Je velkoobchodní nabídka ČTc skutečně tak špatná? Může zasáhnou Český Telekomunikační úřad? Jde ministru Mlynářovi jen o co nejrychlejší spuštění této služby, nebo mu záleží i na kvalitě a ceně této služby. Dokážou alternativní operátoři svojí jednotu, nebo si každý bude prosazovat pouze svoje obchodní zájmy? Na tyto a několik dalších otázek bych se pokusil odpovědět v následujících řádcích.

Jak se daří ve světě

Dříve než se pustíme do diskuse o velkoobchodní nabídce, bych vás rád seznámil s nejnovějšími údaji o rozvoji vysokorychlostního Internetu ve světě. Na stránkách Internetu pro všechny jsme přinesli již několik studií o počtu přípojek ADSL ve světě, jejich nárůstu v jednotlivých kvartálech minulého roku a prognózy vývoje do budoucna. Následující tabulka přináší opravdu nejnovější údaje o nárůstu počtu přípojek ADSL a je zde jasně vidět, jaký vliv má skutečná konkurence a cena služby na počty nově připojených uživatelů. V tabulce jsou záměrně zobrazené země, ve kterých se jednotliví operátoři skutečně předhánějí v tom, kdo přinese zákazníkovi výhodnější nabídku. K mnohým z vás se již jistě dostala informace o nové strategii British Telecomu a jeho supervýhodné velkoobchodní nabídce. Propast mezi Českou republikou a Evropou se tedy zvětšuje doslova každým dnem.

Klepněte pro větší obrázek

Proč jsem této tabulce věnoval tolik pozornosti? Tato čísla mnoho napoví při odpovědi na mojí první otázku „Chceme ADSL hned, i když bude jeho nejrozšířenější varianta absolutně nejpomalejší a nejdražší v Evropě?“ Z diskusí mezi čtenáři jsem totiž nabyl dojmu, že Telecomu se splnil jeho předpoklad, který počítá s tím, že hlad po této technologii v Česku nabyl (díky jeho zdržovací taktice) takových rozměrů, že uživatelům bude v podstatě jedno v jaké podobě jim ADSL naservíruje, jen aby tady už bylo.

Jako jednoho ze zakladatelů Internetu pro všechny mě snad nikdo nebude podezřívat ze snahy o zdržení zavedení ADSL u nás, ale je zde několik opravdu několik závažných skutečností, na které bychom chtěli upozornit. Jako první a do očí bijící je cena jednotlivých variant, která už ve velkoobchodní nabídce napovídá, jak asi bude vypadat koncová cena pro uživatele v případě, že alternativní operátoři podepíšou smlouvu s ČTc.

V našich srovnáních jsme dosud používali pouze konečné ceny za různé varianty ADSL v jednotlivých státech. Bylo nám tedy možná právem vyčítáno, že srovnáváme-li rozdílné rychlosti, křivdíme tak ČTc. Z následujícího grafu je jasně vidět, že nejen předpokládaná koncová cena, ale i cena ve velkoobchodní nabídce převyšuje běžné ceny v Evropě. Pro srovnání jsme použili metodiku jakou požívají statistici v Evropské komisi.

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: Internet Access Report 2002-05 Teligen od DG Information Society

Pro normalizování všech nabídek jsme spočítali tzv. úplnou přenosovou rychlost, tedy součet upload a download rychlostí. To znamená že například služba se 128 kb/s upload a 256 kb/s download bude mít úplnou rychlost 384 kb/s a tato hodnota je použita pro srovnání.

Cena za každou nabídku přenosové rychlosti je vydělena úplnou přenosovou rychlostí a vynásobena 1024 a tak se získá 1 “megabitměsíc” tedy pronájem 1 Mb/s na měsíc. Stejný výpočet jsme provedli u každé varianty ve velkoobchodní nabídce a průměrný výsledek ze všech variant použili ke srovnání. Žlutý sloupeček reprezentuje velkoobchodní nabídku ČTc, červený předpokládané koncové ceny pro uživatele, modré sloupce pak zobrazují průměrné koncové ceny v jednotlivých státech EU.

Zapomíná se na Bitstream Access

Není to však pouze cena, která činí nabídku ČTc velice nevýhodnou. Pomineme-li vysoký overbooking 1:50, je to hlavně absence „Bitstream Accessu“. Při diskusích s alternativními operátory mě zaujalo trefné přirovnání, které opravdu přesně vystihuje současnou situaci. „Alternativní operátoři si chtějí od ČTc koupit nové auto, ten jim však nabídnul taxi i s řidičem“.

Na tomto místě by bylo vhodné vysvětlit, co to ten Bitstream Access vlastně je a proč je pro operátory tak důležitý. Nejsrozumitelněji do dnešního dne tento pojem vysvětlil pan Jiří Peterka a proto si dovolím použít jeho slova „Je to jako kdyby zemědělci prodávali maso rovnou nakrájené a předpřipravené na guláš (okořeněné atd.). Pro někoho, kdo chce vařit guláš, to je OK. Naopak pro někoho, kdo chtěl dělat bifteky, svíčkovou, ptáčky a co já vím ještě, to je zásadní průšvih. BitStream znamená, že dostanu "rouru" kudy prostrkuji jednotlivé bity a byty od koncového zákazníka k sobě a naopak, a můžu je jakkoli dále upravovat. Například se mi nikde po cestě nezdržují, takže mohu stíhat i přenosy v reálném čase. To, co Telecom nabízí, je už určité naporcování (na IP pakety) a upravení (dané fungováním protokolu IP). Například není garantováno, jak dlouho se data na cestě zdrží, takže se obtížně dělají přenosy v reálném času (např. hlas či obraz po internetu). Pro přístup k Internetu to ale plně postačuje.

Na tomto místě by bylo možná vhodné odpovědět na další otázku týkající se ministra Vladimíra Mlynáře a jeho možnostech řešit (nebo neřešit) tuto krizi. Alternativní operátoři totiž předložili koncepci Bitstreamu k zapracování do novely telekomunikačního zákona a ministerstvo tuto připomínku akceptovalo. Novelu zákona vláda schválila, jaké však bylo naše překvapení, když z ní Bitstream na poslední chvíli nějak vypadnul. Ani v nejmenším nechci na tomto místě rozvíjet teorie, jak k tomu asi došlo, jen si dost těžko umím představit situaci kdy bude novelu projednávat parlament a najde se dostatečně obeznámený poslanec, který by na tuto chybu upozornil. Bitstream je sice všude ve světě volitelný, problém je ale v tom, že jinde k němu dospěli přirozenou cestou, zatímco u nás si neumím představit sílu, která by přinutila ČTc aby tuto skutečnost respektoval, když o tom nebude zmínka v zákoně.

Dalším závažným problémem, o kterém se toho ještě mnoho neřeklo, je možnost využívání vlastních zařízení ze strany AO. V počátečním stádiu budou alternativci využívat zařízení ČTc, co se však stane v případě, že by si na ústřednu nebo RSU stojan chtěli umístit svůj vlastní DSLAM? Budou platit za m2 plochy? Budou platit za elektřinu a každou návštěvu technika?

Co na to ČTÚ?

Pojďme si trochu přiblížit, jakou roli v celé této hře hraje jeden z papírově nejsilnějších hráčů, což je Český telekomunikační úřad. Ten svým posledním rozhodnutím stanovil, že by velkoobchodní nabídka měla být uskutečněná nejpozději v prosinci minulého roku a také, že ADSL může být spuštěno až po uzavření první smlouvy o „propojení“. ČTc však stihnul toto rozhodnutí napadnout ještě před koncem roku v době platnosti starého zákona, který umožňoval žalobou u soudu oddálit jakékoliv rozhodnutí ČTÚ. Takže v současné době jako by ani žádné rozhodnutí nepadlo a ČTÚ ačkoliv mohl vydat hned začátkem roku rozhodnutí nové, dodnes tak neučinil. Další možností, která by nejspíše vyřešila současnou patovou situaci, je zahrnout ADSL do regulace a na základě předložených nákladů direktivně určit cenu ADSL. Tuto možnost však může využít ČTÚ pouze v případě, že někdo z alternativních operátorů podá k této problematice rozpor. Bohužel do dnešního dne je stanovisko ČTÚ velice váhavé a vzít ADSL do regulace se mu moc nechce, přitom by to rozhodně napomohlo rozvoji této služby u nás. Zde si dovolím upozornit, že ve chvíli kdy by u nás vzniklo dostatečně konkurenční prostředí nic nebrání ADSL znovu z regulace vyjmout. Na obranu ČTÚ je třeba podotknout, že konečně vypracoval cenové rozhodnutí (01/2003), které jasně stanovuje co lze a co nelze zahrnout do nákladů.

O kolik jsme dražší

Na tomto místě si dovolím poskytnou k porovnání tabulku, ze které vychází předcházející graf a kde je použitá již výše popsaná metodika výpočtu. Tučně zvýrazněný sloupec ukazuje ceny, ze kterých se vycházelo při porovnání s nabídkou Českého Telecomu. Variace poukazuje na rozdíl mezi nejnižší a průměrnou cenou, přičemž obecně platí, čím menší hodnota tím menší rozdíly, zároveň je také variace závislá na počtu operátorů.

Země Poskytovatel Minimální poplatek
1 Mb/s / měsíc (EUR)
Průměrný poplatek
1 Mb/s / měsíc (EUR)
Variace
D Arcor 29,1 45,31 36%
SWE Tiscali 35,22 39,55 11%
B Belgacom Skynet ADSL 35,25 42,36 17%
NL Cistron 35,6 73,07 51%
FIN Jippii 42 54,42 23%
DK Tiscali 45,44 48,32 6%
AUT Etel 47,25 115,13 59%
UK Freedom2surf 47,58 63,75 25%
F France Telecom (Netissimo) 47,99 67,88 29%
L Eunet 55,75 93,84 41%
E Step 55,77 111,92 50%
I Libero / ItaliaOnline 57,02 85,72 33%
ISL Islandssimi 59,31 81,97 28%
N Telenor 69,02 76,56 10%
P Oninetspeed 87,25 90,16 3%
IRL Eircom 172,3 172,3 0%
Průměr zemí EU 57,62 78,89 26%
CZE MO Český Telecom MO* ** 171,95 231,52 26%
CZE VO Český Telecom VO* 121,48 175,24 31%

* EUR/CSK = 31.78
** Cena je počítaná jako VO včetně modemu plus 30% na pokrytí Internetu a marže.

A co alternativci?

Zbývá nám odpověď na poslední otázku, jak se k celé problematice postaví alternativní operátoři. Přiznám se, že odpověď na tuto otázku by se v tuto chvíli podobala věštění z koule. Existují však pouze dvě varianty vývoje. Jedna počítá se skutečností, že se všichni operátoři shodnou na tom, že takto představená nabídka je špatná a podají rozpor k ČTU a zároveň požádají o vložení ADSL do regulace. Každému z AO však vadí na nabídce něco jiného. Zatímco firmě GTS se nelíbí vysoké ceny, ostatním společnostem vadí vysoký overbooking, absence Bitstreamu a celková koncepce nabídky. Při takovémto společném postupu mají docela slušné naděje na úspěch, protože ČTc je v dost těžké situaci (ultimátum ministra Mlynáře). Existuje však ještě jedna varianta, která by sice urychlila zavedení ADSL u nás, ale ADSL za podmínek, které jsem popisoval v předešlých řádcích. Je totiž dost dobře možné, že se kterýkoli z následujících dnů probudíme a zjistíme, že někdo z AO podepsal s ČTc smlouvu na ADSL a ostatním operátorům by nezbylo nic jiné než hromadně podepsat také, aby nepřišli o možnost nabízet novou službu.

Na závěr si dovolím vyjádřit názor, který možná rozdělí uživatele Internetu do dvou táborů, ale já osobně bych uvítal možné zdržení v zavedení ADSL v případě, že by to přineslo lepší podmínky pro koncového uživatele a co je nejdůležitější, konečně skutečnou konkurenci na českém telekomunikačním trhu. Alternativní operátor, který by podepsal takto koncipovanou nabídku, by dal jasně najevo, že si neváží svých potenciálních zákazníků, protože na základě takto koncipované nabídky u nás k opravdu masovému rozvoji vysokorychlostního Internetu nikdy nedojde. Je však možné, že se mýlím a všechno je úplně jinak. Zřejmě každý z nás uživatelů si bude muset vzpomenout na dobu, kdy dostal řidičský průkaz a šel si vybírat svoje první auto, jestli koupil hned od prvního prodávajícího, nebo jestli pečlivě zvažoval cenu,vzhled a technický stav vozidla, než si pořídil na dlouhá léta nového člena rodiny.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

Diskuze (135) Další článek: KaZaA Lite K++ 2.1.0 i v češtině

Témata článku: Internet, Zemědělci, Průměrná cena, Koncový uživatel, Koncová cena, ADSL, Vysoká marže, Poslední rozhodnutí, Tito, Zásadní průšvih, Jednotlivá místa, Variant, Špatná podmínka, Obyčejný zákazník, Varianta, Nejrychlejší spuštění, Toto, Minimální poplatek, Skutečná odpověď, Následující den, Následující měsíc, Česká cena, Jednotlivý uživatel

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Zachraňte nefunkční Windows

Jak nakupovat a prodávat kryptoměny

Otestovali jsme konvertibilní notebooky

Velký test 14 herních myší