Anketa mezi českými podnikateli z malých a středních firem prokázala jejich velkou chuť k rozsáhlejšímu využívání eGovernmentu. Současně poukázala na slušnou informovanost na dané téma.
Vzhledem k tomu, že bylo dotazováno celkem sedm tisíc firem, je ochota odpovídat u zhruba dvaceti procent z nich velmi vysoká. To jen podtrhuje, že se u nás eGovernment těší nefalšovanému a intenzivnímu zájmu.
Portál veřejné správy: ano
V tzv. odborných kruzích, jako jsou například časopisy píšící o internetu, bývá portál veřejné správy (www.portal.gov) často kritizován. Je označován za instituci zcela zbytečnou a je údajně škoda vyhazovat peníze za stránky, které pouze agregují obsah jiných stránek. Navíc bývá doporučováno, aby si nadále každé ministerstvo či úřad zřizovalo vlastní systémy a stránky pro styk s občany i firmami. Podnikatelé ale dávají v tomto směru ministerstvu informatiky daleko lepší vysvědčení. Naprostá většina z nich (92 %) podporuje tento portál jako jediné, centrální místo pro komunikaci se státem.
Představitelé firem mají pravdu. Centrální adresa pro ně znamená zjednodušení práce, zbavuje je nutnosti pamatovat si nebo hledat desítky adres a znát jejich ovládání. Ostatně i v běžném světě podnikatel nejvíce nesnáší to, že úřadů je tolik, každý sídlí na jiném místě, v každém sedí jiní úředníci a v každém to funguje nějak jinak.
Vyplňování formulářů vede
V požadavcích na fungování eGovernmentu zatím jasně vedou formuláře – české firmy chtějí, aby bylo možné podávat jich mnohem více přes web. O tom, jak oblíbená byrokracie je, svědčí opět velmi vysoká procenta u následujících požadavků: 82,6 % firem požaduje elektronické vyplňování agend pro Český statistický úřad (ČSÚ), 82,3 % hodlá elektronicky přiznávat DPH, 81,9 % chce takto podávat výkazy sociálního a zdravotního pojištění. Další podnikatelé upřednostňují například možnost elektronické práce s katastrem nemovitostí, následují výpisy z obchodního rejstříku, výpisy z rejstříku trestů a styky s úřady práce.
Požadavek na zjednodušení agendy coby nejvyšší priorita svědčí o zajímavé zkušenosti. Český podnikatel si ještě nezvykl po státu příliš chtít – například informace, podporu v podnikání, úlevy atd. Zatím se spíše stylizuje do pozice „státe, neotravuj“. Na západ od našich hranic je to už jiné. Tam se sice podnikatel spíše smířil s tím, že se „otravování“ ze strany státu nevyhne, ale na druhé straně už z něj dovede také něco vytáhnout.
Pozoruhodná je rovněž první příčka Českého statistického úřadu coby největšího „prudiče“. Bylo by dobré zamyslet se, jestli ČSÚ je skutečně pro život této země tak klíčovou institucí, aby jí bylo dáno právo často a intenzivně obtěžovat podnikatele svými dotazníky a formuláři. Navíc, jak podotýkají respondenti ankety, ve většině případů informace, které musí firma vyplňovat, již stát stejně „někde“ uloženy má. Neumí si ale vyměňovat data sám se sebou.
E-podpis není příliš nutný (?)
Nečekaně vysokých 80 % respondentů zastává názor, že by mělo být možné zasílat obchodní doklady po internetu (e-mailu) bez nutnosti je elektronicky podepisovat. Podnikatelé mají pravdu v tom, že elektronický podpis není vžitý, ani levný a že jeho používání bývá poměrně složité; v běžném styku mezi firmami se dnes z těchto důvodů téměř nevyskytuje.
Domnívám se však, že by stát měl rozšíření e-podpisu spíše podpořit a finančně sponzorovat, aby se standardem stal. Místo toho, aby se důležité obchodní dokumenty zasílaly nedobře zabezpečenými internetovými kanály (sem patří i e-mail). Pokud podnikatelé požadují rozšíření služeb eGovernmentu, zejména ve výměně citlivých firemních informací mezi podnikatelem a státem, tak se to neobejde bez robustního způsobu autorizace – tedy elektronického podpisu.
Čeští podnikatelé jsou, jak je celkem dobře známo, „hračičkové“. Nadšenci pro technologie, kteří si s počítači a internetem rozumějí velmi dobře. U nás sice využívá internet ještě poměrně nízké procento osob, ve srovnání se západní Evropou, ale čeští podnikatelé a manažeři malých či středních firem patří k mladší generaci (i podnikání samotné je zde poměrně „mladým“ oborem), která moderní technologie bere jako samozřejmost a totéž požaduje po státu.
Také to je nepřímým potvrzením, že ministerstvo informatiky, pokud možno bez nadbytečné povinnosti starat se o telekomunikační firmy a soustředěné především na oblast eGovernmentu, má smysl. Zejména tehdy, dostane-li vyšší liniové pravomoci nad ostatními resorty.
