Čeští manažeři jsou Velkými Bratry na pokraji zhroucení

I tak by se daly prezentovat výsledky celoevropského průzkumu zaměřeného na komunikaci mezi firmami a jejich zaměstnanci (B2E), který si objednala společnost Nextra.

Jsme na tom špatně, ale nikoliv nejhůř. Z osmi zemí, ve kterých probíhal průzkum (abecedně Česká republika, Itálie, Německo, Norsko, Rakousko, Slovensko Švédsko a Velká Británie), jsme za Slováky nejnáchylnějším ke zhroucení. Práce má našim manažerům vážným způsobem ovlivňovat jejich duševní stav. K tomu nám i trochu dopomohla skutečnost, že čeští manažeři jsou v průměru mladší než naši slovenští manažerští bratři.

Dle jiných kritérií výzkumu zaostávají pracovníci v České republice za svými evropskými protějšky v oblasti technologií, které mají pro práci z domova k dispozici. S tím ale kontrastuje zjištění, že u vedoucích pracovníků v České republice je pravděpodobnější, než u jejich evropských protějšků, že budou pracovat z domova. Celkem 48 % Čechů pracuje z domova nejméně jednou týdně, což je podstatně více než v případě britských manažerů (24,4 %), nicméně Švédští manažeři nás se svými 51% předběhli.

Hlavní bariéry, které podle českých manažerů brání pružnějším pracovním řešením, jsou nedostatek přidělovaných prostředků (41 %) a technofobní zaměstnanci (33 %). Tento trend by neměl mít tendenci k obratu, protože 46 % českých společností plánuje během příštích pěti let investovat do nových technologií, které mají umožnit práci z domova, méně než 50 000 britských liber. Hlavní nevýhoda, kterou čeští manažeři spojovali s pružnými pracovními řešeními, byla nedostatek důvěry v řízení (40 %), což je o něco vyšší číslo, než je evropský průměr o hodnotě 37,5 %.

Mezi českými manažery je pravděpodobnější, že budou vystupovat jako orwellovští Velcí Bratři (45,3 %), kteří svým zaměstnancům stále nahlížejí přes rameno, spíše než „kybernetičtí šéfové“ (25,3 %), kteří záhy zavádějí práci z domova, nebo „technofobní šéfové“ (10,7 %), kteří s technologií nejsou obeznámeni nebo se jí bojí. To posiluje názor, že vysocí čeští manažeři nevěnují dostatek pozornosti potřebě pružné pracovní technologie, jejímž naplněním je především zvýšení produktivity práce. Pro tuto možnost se vyslovilo 61 % manažerů, až za ní následovaly úspory podnikových prostředků.

Podíl těch podniků, které pro svůj personál zavedly pružná pracovní řešení, je v jednotlivých zemích následující (přičemž prim mezi společnostmi hrají technologické, mediální a telekomunikační společnosti):

Evropský průměr 48 %

Švédsko 77 %

Německo 65 %

Rakousko 63 %

Norsko 49 %

Velká Británie 48 %

Slovensko 35 %

Česká republika 30 %

Itálie 14 %

Výzkumný projekt společnosti Nextra měl pět hlavních záměrů:

  • Monitorovat rovnováhu mezi prací a soukromým životem v Evropě
  • Zjistit vlivy dlouhé pracovní doby nebo nepružných pracovních zvyklostí – související se sociálním, zdravotním a duševním stavem
  • Prozkoumat stávající nabídky a využití podnikových technologií po Evropě
  • Zdůraznit požadavky na nové technologie ze strany zaměstnanců či jejich preference a překážky, o kterých se domnívají, že brzdí pružné pracovní postupy
  • Zjistit, které evropské země jsou napřed při přejímání pružných pracovních postupů a práce z domova
Živě komentuje: průměrný čas, který stráví český manažer v práci, nezřídka přesahuje 60 hodin týdně a tím držíme s Německem a Rakouskem čelní místa v době strávené na pracovišti, resp. v době, po kterou jsou manažeři zapojeni do pracovního procesu. Daň za to platí manažeři sníženou duševní odolností, které ve spojení s postojem Velkého Bratra tolik nepomůže ve zvýšené produktivitě práce ani relativně vysoké procento využívání práce z domova.

A jak to vidíte vy, milí čtenářové, jaký typ je váš šéf? Velký Bratr, „technofil“ nebo „technofob“? A máte s ním problémy, pokud byste chtěli pracovat z domova nebo je váš šéf právě tím pokrokovým člověkem, který šetří firmě náklady a zvyšuje vaši efektivitu práce?

Diskuze (31) Další článek: Následník Windows XP Blackcomb odložen

Témata článku: , , , , , , , , , , , , ,