Cesta do pravěku: Příběh nezkrotné pandy červené

Psát v současné době recenzi na Mozilla Firefox je poměrně obtížné. O čem vlastně psát? Vždyť Mozilla Firefox už ani zdaleka není pouze webový prohlížeč, ale současný fenomén a zdroj nekončících slovních soubojů v diskuzích pod každým článkem. Snad i proto bude tento článek trošku jiný, nepopíšeme vám dopodrobna, co všechno Firefox umí, protože to už dávno víte, shrneme pouze to, co se ve světě „pandy červené“ děje v posledních letech a kam bude směřovat její další vývoj

Příběh ohnivého ptáka

První veřejná verze dnes druhého nejoblíbenějšího prohlížeče se objevila volně ke stažení koncem září roku 2002 pod kódovým označením „Pescadero“. Tehdy se vlastně ještě nejednalo o Firefox, ale o Phoenix, tedy o mytologického ohnivého ptáka, který umírá v plamenech, aby se záhy opět zrodil ze svého vlastního popela.

 
Šest let vývoje: Mozilla Phoenix 0.1 a Mozilla Firefox 3.0 RC

A to se později de facto opravdu stalo. Projekt Phoenix totiž vznikl proto, aby vytvořil protipól prohlížeče Mozilla (dnes SeaMonkey). Proč chtěla organizace Mozilla konkurovat sobě samotné? Mozilla tehdy totiž vycházela z tradice Netscape Navigatoru. V jednom balíku jste získali jak webový prohlížeč, tak poštovní klient, IRC klient a jednoduchý HTML editor. Toto řešení však každému nevyhovovalo, Mozilla představovala příliš robustní aplikaci, a tak se vývojáři odhodlali k drastické odtučňovací kúře. Z Mozilly vyňali webový prohlížeč a vznikl Phoenix, stejný osud později potkal také poštovní klient, ze kterého vznikl samostatný projekt Minotaur, který dnes znáte pod jménem Thunderbird.

Původní balík Mozilla se časem přejmenoval na Mozilla Suite, kostky však již byly vrženy a v březnu 2005 bylo rozhodnuto o definitivním zastavení dalšího vývoje. Komplexní Mozilla ale nakonec přeci jen přežila a to v podobně neoficiálního nástupce SeaMonkey. Tento projekt plynule navazuje na Suite a ještě letos by se měl dočkat verze 2.0.

Bez jádra to nejde

Webové prohlížeče se tedy navzájem liší funkční výbavou, nakonec je ale pro většinu uživatelů nejdůležitější výkon a kvalita zobrazení webové stránky, neboť dodnes platí pravidlo, že různé prohlížeče zobrazují různě webové stránky. Zatímco z toho prvního pohledu si dnes můžete vybrat některý z několika desítek webových prohlížečů, výkon je zpravidla definován „pouze“ vykreslovacím systémem.

Ať už budete používat Internet Explorer nebo třeba Maxthon, po stránce výkonu a interpretace zdrojového kódu si budou oba prohlížeče velmi podobné, jelikož používají totožné vykreslovací jádro Trident, tedy srdce celého systému. Vykreslovací systém se stará o to, jak rychle a jakým způsobem se zobrazí třeba velmi složitá a dlouhá tabulka, kolik se při tom spotřebuje operační paměti a jak rychle se bude interpretovat třeba Javascript, který je dnes základem každé složitější webové stránky včetně těch, které používají technologii AJAX.

  
Podíl webových prohlížečů na konci roku 2007 podle Net Applications a vývoj alternativních prohlížečů v posledních letech: červeně Firefox, zeleně Safari, azurově Opera, modře Netscape, fialově Mozilla (Suite), oranžově ostatní.

Celý projekt Mozilla je založený na uvolněných zdrojových kódech prohlížeče Netscape. Ten koncem devadesátých let minulého století postupně ztrácel dech a Mozilla měla být jeho novým impulsem. Netscape tehdy používal zastarávající jádro Mariner, v roce 1998 ale začal vyvíjet Gecko, které se záhy stalo i základem mladé Mozilly a hlavním konkurentem Internet Exploreru, který stagnace Netscapu bohatě využil a s verzí 4.0 představil své nové jádro Trident.

Jen pro pořádek stojí za zmínku ještě zbývající vykreslovací systémy. Safari a Adobe AIR používají WebKit, Konqueror, webový prohlížeč pro unixový desktop KDE, zase KHTML. Aby to bylo co nejsložitější, oba systémy jsou si velmi podobné, WebKit je totiž původní odnoží KHTML. Samozřejmě nesmíme zapomenout ještě na Operu, která používá své proprietární jádro Presto.

Gecko pak vedle Firefoxu, Thunderbirdu a SeaMonkey používá také prohlížeč Camino pro Mac OS X, linuxový Galeon, Epiphany, Flock a další. Poslední trojici se budeme podrobně věnovat zítra.

Pandománie 2004

Na jaře 2003 musela Mozilla z licenčních důvodů přejmenovat Phoenixe na Firebirda, ani tento název však dlouho nevydržel, jelikož se tak jmenuje jistý databázový systém. Současný a snad konečně definitivní název se ustálil relativně nedávno – v únoru 2004 s příchodem verze 0.8.

V listopadu 2004 zažil internet nebývalý humbuk. Mozilla uvolnila Firefox 1.0 a svět poznal sílu komunitního marketingu. Ze stále poměrně okrajového projektu se během několika měsíců stala masová záležitost, která zatřásla všemi statistikami a žebříčky. Neochvějná pozice Internet Exploreru byla ta tam, mnohem více však vnějšího pozorovatele zaujala skutečná „pandománie“, která trvá dodnes, ačkoliv už není natolik excitovaná. Za vše ostatně mluví čísla – Firefox si za dobu jeho existence stáhlo již na půl miliardy uživatelů a v Evropě má bezmála třetinový podíl, přičemž v některých zemích dokonce téměř poloviční.

Pandománie má hned několik opodstatnění. Počátek třetího milénia se obecně nese ve znamení obrovské popularity internetové komunity. Sociální weby MySpace, Facebook i YouTube patří k těm nejnavštěvovanějším, logicky se tedy přeneseně velké oblibě těší i komunitní software, který propaguje samotná komunita uživatelů, autor tedy nemusí utrácet za drahou reklamu.

Druhým důvodem velké popularity pandy červené byla nesporně stagnace vývoje Internet Exploreru a naprosto katastrofální obchodní strategie norské společnosti Opera Software, která bezplatně a bez reklamního pruhu uvolnila stejnojmenný multiplatformní prohlížeč až příliš pozdě. Firefox v roce 2004 jednoduše neměl spolehlivého konkurenta.

Třetím důvodem byl samotný koncept prohlížeče, který vyhovoval jak začínajícím, tak pokročilým uživatelům. Firefox totiž připomíná stavebnici. Můžete jej používat jako jednoduchý a celkem svižný webový prohlížeč, nabízí se ale i možnost jej prakticky neomezeně rozšířit o desítky a stovky funkcí pomocí transparentního systému doplňků. Dnes takových doplňků jen oficiální katalog čítá na dva tisíce, desítky dalších, převážně komerčních, se pak potulují na samostatných webech.

Firefox se těší také velmi dobré podpoře ze strany Googlu. Zatímco dříve Mozillu podporoval veleobr z Mountain View i ekonomicky, dnes se soustředí na technologickou pomoc. Výsledkem je třeba klasická Google lišta.

Takto bychom mohli pokračovat donekonečna, dobrý marketing produktů Mozilly ale přeci jen stojí ještě na jednom pilíři. Firefox je komunitní open source. Ačkoliv na počátku stála společnost Netscape, kterou později pohltil AOL, dnes je to projekt, na kterém se určitou měrou podílí poměrně velké množství téměř běžných uživatelů, kteří pracují na překladu, propagaci a hledání chyb. S Firefoxem se tedy mohou plně ztotožnit a to je něco, co se proprietárnímu softwaru podaří jen zřídka. Zatímco trička se známým logem pandy jdou na dračku, Internet Explorer nic takového nabídnout nemůže a Opera, která těží z role „toho třetího, který se směje nakonec“, svou komunitu teprve buduje.

Třetí generace ve znamení výkonu

Za pár dní, snad už v polovině letošního června, se dočkáme třetího významného milníku. Po měsících odkladů by měla konečně vyjít finální verze 3.0, která touží přinést zejména lepší výkon, vyšší bezpečnost a nové vykreslovací jádro. Drobných změn se dočkalo také uživatelské rozhraní s vylepšeným správcem stahování, inteligentním vyhledáváním v adresním řádku a lepší organizací oblíbených záložek a historie. Nakonec se Firefox dočká také lepší integrace s operačním systémem, ve kterém jej budete používat – prohlížeč pro Windows se tak od svého příbuzného třeba na Linuxu trošičku liší.

 
Nové ikony a adresní řádek s inteligentním vyhledáváním

 
Knihovna stránek pro lepší práci s historií, štítky a oblíbenými záložkami a snadné přidávání záložek mezi oblíbené

 
Vylepšený dialog s informací o stránce a zjištění podezřelé stránky

Pokud žádné extra výrazné změny nesledujete, vězte, že oproti 2.x řadě nabídne „trojka“ čtrnáct tisíc opravených chyb a více než dva miliony upravených řádků zdrojového kódu. Firefox 3.0 bude odolnější proti phishingovým útokům, sníží se jeho paměťové nároky a bude dvakrát rychlejší než jeho předchozí generace.

Ale dost líbivým heslům, nový Firefox si přeci můžete sami vyzkoušet. Ačkoliv totiž programátoři našli ještě několik bezpečnostních chyb, poslední Release Candidate se už od finální verze alespoň co do výkonu a systémových nároků bude lišit jen minimálně.

A jaký je výhled do budoucna? Mozilla se bude nadále soustředit na výkon a snižování systémových nároků. Koncem příštího roku se možná dočkáme už čtvrté generace Firefoxu, kterou Mozilla zatím vyvíjí pod kódovým označením Minefield, ale ještě letos se prý můžeme těšit na verzi 3.1.

Ať už to dopadne jakkoliv, pokud jste fanoušky Firefoxu, zaregistrujte se na webu Spread Firefox a zúčastněte se akce Download Day, která si klade za cíl dosáhnout co nejvyššího počtu stažení blížící se finální verze Firefoxu 3.0 během 24 hodin.

Webové stránky prohlížeče Mozilla Firefox