V tom videu to řekl "konstruktér" celkem jasně. Je to okopírovaný Sinclair. Nechápu proč se plagiátem cizího díla vůbec zabýváte.
Zde http://retro.pecina.cz/2015/09/ondra-v-pmd-85.html... je článek srovnávající Ondru s PMD 85.Tady na Živě mi přijde, že není dost akcentováno, že ty dva hlavní nedostatky (klávesnice a "geniální" řešení obrazového výstupu degradující výkon CPU na 20 %) z toho udělaly nepoužitelnou záležitost. Ta klávesnice je už od pohledu nepoužitelná a zaříznutí Z80 na 20 % výkonu snad ani nemá cenu komentovat.Já sem z české provenience měl tu čest s PMD 85 a PP01.
Ber to tak, že to nebylo optimální, ale bylo to levný a dostupný. Většina dnešních systémů s CPU je degradovaná používáním zbytečných GUI fičur, Javou a podobnýma nesmyslama. Aneb opravdu potřebuješ mít na telefonování a SMSky v kapse 4 jádra a několik GB RAMky? Opravdu potřebuje textovej editor několik set MB RAM, aby jsi mohl napsat tři stránky textu? Já vím, telefon se dá používat nouzově skoro jako PC, sám to dělám, ale znám spoustu lidí, kteří telefon používají kromě komunikace max na fotky a stejně nosí v kapse pádla. To samý PC na práci... většině lidí by stačilo překopat vzhled Oppice 97 a ani by si nevšimli, že dělají se starým krámem a rozhodně by jim tam nic nechybělo. Takže si dovolím tvrdit, že moderní HW je degradovanej stejně, jestli ne víc, jenom to není kvůli HW, ale SW.
Dodnes vzpomínám na hodiny informatiky na základní škole kde nás vyučoval pan Kočí. To bylo v letech 95-99 cca.Co si vzpomenu tak v učebně bylo: 286 s DOSem. Pracovali jsme v T602 textovém editoru. Pak byly 486 s Windows 95 a nakonec než jsem ospustil zakladku tak přišli do učebny 5 nových Celeronů 333 s Windows 98.Dokonce jednou v životě jsem se dostal k Windows 3.11 na 286ce u bratrance ale už v dost pozdní době a to v roku 2006 🙂V té době minulé jsem také jako dnes jsou flešky jsem používal rád diskety 3.5 palce. Diskety 5 ačtvrt palce si už pamatuji mín. Vím jen že mechanika v počítači u těchto disket se musela zajištovat kličkou 🙂 U 3.5 palců disket se jenom do mechaniky zacvaklo a bylo 🙂Děkuji za článek 🙂 Člověk vzpomene na svoje dětsví 🙂
Jsem nedávno vylovil svůj stroj z roku 92 - Didaktik M s disketovkou D80 a krabicí disket. Vše funguje bez problémů, většina disket čitelná.
Já noťas z 93. Plně funkční, jen loni se mi ve zdroji odkouřily dva odpory a tranzistor-stačilo vyměnit.
Jak už jsem napsal v odpovědi jednomu nechápajícímu: na těchto počítačích je třeba ocenit především to, jaký měly vliv na rozvoj počítačové gramotnosti dětí, které se s nimi setkali. Podle mne mnohem větší, než měly na západě jejich dokonalé stroje, které děti používaly většinou jen pro hraní her a dospělí zpracování textu a tvorbu tabulek. Bohužel jsme se už do tohoto stavu dostali také. Něco pořádného počítač naučit už dnes neumí ani řada těch, kteří se považují za programátory a dokonce za to berou plat.
To nemá cenu vysvětlovat, tohle prostě dnešní generace X či Y (a.k.a fríkulíni) prostě nejsou schopni pochopit 3-[
Ty seš vážně tragéd furt s těma frikulínama...
Ale copak, poznal ses? 😀😀😀
Jen se musím smát hňupovi s tak omezenou a ještě dementní slovní zásobou....
OK - tak to vezmu z jiné strany. Navrhuji "zakopat válečnou sekeru" a vzájemně se neurážet. Spíše by mě zajímalo, jak tam píšeš, že jste na základce měli ještě PMD, tak v kterém to bylo roce? Případně kolik je Ti let, když to ještě pamatuješ? Mně je 40 (takže "fosilka" 😉
Ok, přijímám! Je mi 35
... a bylo to někdy na prvním stupni, přesně už si to po těch letech fakt nepamatuju.
Nevadí, jen mě to zajímalo. V každém případě to byla určitá zkušenost, díky které má člověk větší rozhled (i když tehdy na to třeba nadával...)
To teda byla, ikdyž ten "kroužek" vedl pokaždý nějakej tragéd a podle toho to taky vypadalo 🙁 Nebylo nad to když mi naši v šesté třídě koupili Didaktik M s kazeťákem a dvouma joystickama 😀 To byly nervy!!! Marně mě od toho zaháněli do postele a při nahrávání her z kazet to byl taky slušnej šponovák 😀
Totální kokotina. "Na západě" byla také ohromná komunita fandů a fungovalo to tam v tomhle ohledu stejně, jen s předstihem 5+ let.
Ne v takovém počtu a ne v takové kvalitě. Sám jsem dostal C64 a k tomu pár knih v němčině. Musel jsem se naučit německy, přelouskat základní knížku (mimochodem dost stručnou a nekonkrétní) a pak už to šlo jen metodou pokus-omyl. Totéž platí pro páječe, kteří postupovali dost často metodou reverzního inženýringu. A co je podstatné: takto získané znalosti jsou 100x lepší, než znalosti získané "lacino", protože tak málokdy opravdu zůstanou v hlavě. Já třeba z těch znalostí získaných před více než 30 lety dodnes těžím a dokážu je velmi efektivně využít. Podobně je to vidět na celé populaci - proč asi v ČR zakotvilo mnoho ICT společností? Protože tu našli "koumáky", lidi, kteří nad problémy přemýšlejí a zároveň jsou levní. A kde se vzali? Za Husáka se rýpali v osmibitech a chodili do počítačových klubů při Svazarmu.
Akorát tedy nevidím, že by zdejší IT česká populace měla díky 8bitům nějaký zásadní náskok před západním světem...8bity byly fajn, člověk je mohl zkoušet programovat ... a naučit se přitom analyticky/algoritmicky myslet.... Akorát literatury nebylo moc, tak to šlo metodou pokus omyl - si pamatuju, jak jsem pracně vymýšlel jakýsi třídicí algoritmus... a pak se dozvěděl, že to je bubble sort, tj. snad úplně nejhorší algoritmus.... akorát kdyby byla literatura, tak bych si to přečetl hned a nemusel s tím ztrácet čas.Moderní počítače a software mají tu výhodu, že člověk neřeší triviality, ale může se zaměřit na opravdový vývoj.... na rozdíl od 8bitů.
Ano, šlo to do kytek v podstatě s nástupem Windows. Předtím jsme byli dovolím si říct špička v programování, je až s podivem, kolik "starého SW" vzniklo u nás, případně u lidí s českými kořeny. To tvoje neřešení trivialit to v podstatě zabilo. Prostě někdo udělá kompiler a ten používají všichni. Na školách se učí unifikované algoritmy a vymyslet něco nového, převratného a revolučního sice jde, ale už to není tak snadné, určitě ne z pozice jednotlivce (největší šance je asi v kryptografii, ale to je spíše matematika, než programování). Výsledkem je třeba taková Java. Je to děravej šmejd, ale jede to "všude", takže je prostě lepší přihodit pár CPU a nějaký ty GB RAMky, než řešit optimalizace na úrovni strojového kódu (což by měla být u vyšších programovacích/skriptovacích jazyků práce kompileru/interpreteru, ale tam se na to taky kašle, protože vypadá líp v changelogu, že přibylo X nových nepotřebných funkcí a fičur, než kdyby tam vypisovali optimalizace typu "ve funkci SlowSort() se podařilo na některých CPU ušetřit 12 taktů"). Dříve bylo programování velmi úzce svázáno s HW, dnes "programátoři" většinou ani neví, co přesně jejich program na daném CPU dělá a proč.Smutný na tom je, že i na různý bastlířský procesory (např ATMEGA) už se používají různý C like kompilery a po fórech se potom brečí, že je potřeba vyhazovat z programu funkce, protože se nevejde do paměti. Přesně na to je dodnes zlatej assembler, ale mládež má buď žádnou, nebo velmi mlhavou představu o tom, co to vlastně je. A když jim to ukážeš, raději si místo ATMEGy (Arduina) pořídí nějaký přestřelený ovoce (maliny, banány apod), i když by některý bastlárny šly řešit klidně pěti tranzistorama.
boha to je crap kalkulacka 3-[ to se jeste vndesni dobe vyplati psat o takych to srackach
ano, vyplatí. Je to jednak česká ICT historie (ČSSR byla jedna z mála zemí ostblocku, která uměla počítač vyvinout a vyrábět - ačkoli to skřípalo a rozhodně to nebylo ideální). Mimochodem, na takových "kalkulačkách" běžně fungovaly tehdejší podniky - a běhalo to. Dnes si většina lidí pracujících v IT na počítačích stomilionkrát rychlejších není ani v Excelu schopna spočítat složitější matematickou úlohu, protože jednak neumí ani tu matiku, druhak neovládají ani 15% funkcí excelu.Poslední schopní lidi vyrůstali právě na těchto mašinkách.
PMDéčka si pamatuju ještě ze základky z tzv. kroužku programování. Ve skutečnosti si tam každej dělal co chtěl, starší obsadili tenkrát první PC a mladší měli smůlu a museli se spokojit s PMD 🙁 Kořen co tomu šéfoval hodil kopyta na stůl, nalil si pivo, zapálil cigáro a s**l na všecko...Didaktika jsem měl asi v šesté třídě a naši mně od něj nemohli vyhnat a to v momentě kdy jsem se naučil nahrávat hry z pásky 😀 Několik minut škrčení, skřípání a vrzání a taky napětí jestli to během nahrrávání nespadne kvůli pomačkaný pásce... O pár let později jsem měl disketovou mechaniku, 5,25 a to už bylo inačí kafčo 😀PS: Ale všimněte si že narozdíl od někoho neodsuzuju moderní techniku...
Tak já jsem měl asi štěstí. U nás na základce se nám učitel věnoval a doopravdy se snažil naučit nás něco nového. Jméno si bohužel již nepamatuji, ale každopádně díky mu 🙂Jinak pěkný článek s nostalgickou vzpomínkou.
U nás to tam vždycky vedl nějakej mladej tragéd...Když jsme měli počítače v 7. nebo 8. třídě tak jsme u nich seděli po dvou a učitel drsňák mě jednou skrz něco odsadil a když viděl jak je spolužák sám bezradnej, tak mě zase rychle přisadil 😀
Lepší než suchopárný článek je toto video od Rybky:https://www.youtube.com/watch...
Video hezké, nicméně v kontextu doby a místa vzniku počítače poněkud neobjektivní ...
Objektivní je, že někoho nutit s tím pracovat, byl zločin.
Tak to potom lze říct, že zločinem bylo i někoho "nutit" pracovat na ZX-81, který byl předobrazem Ondry 😀Předpokládám ovšem, že na Tobě nikdo zločin "nucení práce na Ondrovi" v dané době konce reálného socialismu nepáchal, takže Tvé s prominutím velkohubé prohlášení je jenom plácnutím do vody 3-[
ZX-81 byl vedle tohoto bazmeku svatý grál. S tím pracovat byla naopak radost.
A ty ho taky pamatuješ?
Díky za článek, super vzpomínka! Já začínal na TNS 64 se zaváděním systému Basic S z děrné pásky a toto už byla "moderna". Jak ten čas letí... 🙂
super je to video a představení Tesla CD a VHS, soused tu CD Teslu má a hraje dodnes!!
Názor byl 2× upraven, naposled 15. 11. 2015 21:08
Jestli se nepletu tak to CD bylo Tesla MC900 (MC901) můj sen okamžitě po té co jsem ho viděl na Země živitelce. Když jsem přišel z vojny a našetřil na CD přehrávač byly už jen MC902, sice technicky o třídu lepší, ale vzhledově o dost slabší.O tom VHS na videu jsem ani nevěděl. Vždy jsem měl za to, že Tesla měla první videorekordéry se systémem Video 2000 v licenci od Philips.
Pokud si pamatuju, obojí CD, Video, byly tehdy licencované Philips výrobky. A nevidím na tom nic zlého, vzhledem k tomu, že tehdy stál Philips vlastně u zrodu CD (společně se Sony).
Oni ty CD byly komplet Philips pouze změněné nápisy. Ta má MC902 byla vlastně Philips CD460 (základní model Philipsu ve 42cm šířce) kde rozdíl byl vidět v kvalitnější barvě na předním panelu u toho originál Philipsu. Horší bylo, že Tesla pak začala vyrábět podobný MC911 kde už pravděpodobně začala používat neoriginální součástky a odcházeli na nich displeje. Navíc joudové odstranili digitální výstup který sice tenkrát neměl využití, ale dnes by to byla vynikající mašina právě díky přímému digitálnímu výstupu bez úprav který už dnešní přehrávače nejspíš vůbec nenabízí.
Tyhle Philipsy používaly pro D-A převod TDA1541, podobně jako třeba Marantz 94 nebo Arcam Delta 70.2, které jsem zrovna nedávno zrepasované slyšel, hraje to jak z praku.Mimochodem, tady je tabulka, v které jsou i Tesly. V takové společnosti se jistě žádný její výrobek neocitl! 🙂http://www.dutchaudioclassics.nl/Overview-Philips-TDA1541-... ...
V licenci Philips to bylo, ale VHS. Ještě ho máme doma.
Ty VHS se začaly montovat až o něco později kdy už bylo jasné, že se systém Video2000 neprosadí a VHS díky licenční politice ovládl svět.http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vyprav... ... 😀 Zajímavostí v následujícím odkazu je, že prý jeden z hlavních důvodů proč se Video2000 neprosadilo byl zákaz jejich tvůrců (Philips-Grundig) nabízet porno ve videopůjčovnách na kazetách jejich systému. http://balek.v.sweb.cz/radiotechnika/ruzne/2000/... ... A tady je ta Tesla se systémem Video2000.https://www.youtube.com/watch...
Moc nechápu, co je na tom hodno obdivu, kromě toho, že se na tom dá ilustrovat zaostalost východního bloku v mikroelektronice?Počítač Ondra z roku 85 je HW tak na úrovni Sinclairů z roku 1981. V USA tou dobou začínaly sjíždět z výrobních linek procesory 386.Nebýt oddělení trhů, ten zaostalý stroj by nikdy nespatřil světlo světa...
Aspoň sme nejaké mali... Čo máme teraz? A aj celkovo v Európe? Je tu vôbec nejaký výrobca hardvéru? Ku všetkej nevzdelanosti ma napadá len NOKIA ktorá dopadla tak ako dopadla...
V ČSSR jsme neměli nikdy nic. Tak maximálně vlastní základovou desku, jako v případě toho Ondry. Ale HW byl vždy především o procesorech, což tady byla licencovaná kopie. Pokud vás zajímají evropské procesory, tak ARM je britský.
Komanči licence neřešili a neplatilo. Prostě to okopírovaly a vyráběli.
ale kdepak licence 😀 buď ty plány na procáky ukradli, nebo jako třeba v Rožnovské Tesle dokázali procesor "rozebrat" na vrstvy a zkopírovat takhle - MHB8080, a další podpůrné obvody té řady. A východoněmecký U880D byla taky kopie (Zilog Z80), tož tak. 😉
Tak ta U880D nebyla totální kopií Z80 - neobsahovala původní chybu skrytého registru (nedokumentované flagy F3 a F5) - a taky chybělo nastavení flagu CY (OUTI).Proto taky některé hry pro Spectrum nejely na klonech s U880D - výrobci her tenhle rozdíl znali a testovali B-]
Pokud to nechápeš, tak to nekritizuj!
IMHO LOL. V USA sice sjížděly z linek 386 (tedy nesjížděly, chyběl rok, ale řekněme že ano) ale jejich cena byla poněkud jinde, než cena takového Ondry. I v USA (a celkově na západě) se tou dobou vyráběly osmibity, a že jich bylo. Například slavný Apple tenkrát z osmibitového Apple II generoval naprostou většinu svého zisku.Celé to použité přirovnání je zhruba ekvivalentní pohledu člověka z roku 2045, který se bude divit, proč se v Mladé Boleslavi vyráběly nějaké Fabie, když přeci z linek Koenigseggu už sjížděla Regera.
Názor byl 1× upraven, naposled 16. 11. 2015 08:37
V té době nebylo jisté, zda se svět vydá cestou pécéček. Proto Sinclair dál pokračoval ve vývoji, proto byly úspěšné třeba firmy Atary a Commodore. Taky ani nebylo zjevné, že bude Intel tak úspěšný a nebude to třeba Zilog.Pro mě je ten článek prostě vzpomínka na jednoho hodně chytrého pána, který dokázal vlastně sám, zkonstruovat tehdy slušný počítač.
Obdivuhodné je na tom to, co vše zde dokázali lidé z dostupných zdrojů vytvořit. Vzhledem k těm zdrojům byl Ondra mnohem pokrokovější než většina oněch zmiňovaných alternativ. Navíc bych řekl, že tyto podle tebe prostoduché přístroje měly na vývoj počítačové gramotnosti u nás mnohem větší vliv, než měly na západě jejich dokonalé stroje, které se používaly většinou jen pro zpracování textu a tvorbu tabulek.
Naprosto podepisuji. Ondra = zbytečný produkt. Jak psal Rybka, zůstaly ho plné sklady, nikdo to nechtěl.
Kvíz pro pamětníky: V článku čteme zkratku "SSM ROM". Co je ROM, to tu všichni víme. Ale kdo si vzpomene, co znamená to SSM? 😉
Netuším 🙂 jo ROMy známe ovšem všichni 🙁
Nechám čtenáře ještě chvíli tápat, budou možná překvapeni.
Moc čtenářů živě asi nezažilo počítačovou dobu za totality, takže asi ani neví, že na počítače šlo většinou narazit jen v SSM 🙂.
To akoze vytvorene v spolupraci ÚV SSM?http://www.8bity.cz/2011/vypisy-ondra-ssm-vil... ... Co je potom obvod SSMhttp://www.tme.eu/sk/details/ssm2019bnz/int... ...
S tím druhým to nemá nic společného.SSM znamená Socialistický svaz mládeže.
Jj. Kedze u nas to bolo SZM tak som si nebol isty.Ale aj tak by ma zaujimalo co je speci na tych SSM obvodoch. Nepodarilo sa mi to vygooglit ani v Bingu. 😃
SSM ROM byl jen název nového obsahu EPROMek. Někdy se označoval jako ViLi ROM, protože autor byl Vít Libovický. Mimochodem se v Ondrovi používali sovětské EPROMky. Asi u 2 Ondrů, co mi prošli rukama jsem EPROMky musel naprogramovat znovu, protože si za tu dobu neudrželi obsah.
A ja to vedel z hlavy 😃
A před SSM byla organizace ČSM. Československý svaz mládeže.
Svaz socialistické mládežeCož byl vlastně třetí stupeň vývoje socialistického člověka (jiskra -> pionýr -> SSM) 😀
ano jistě, a uvědomělí členové SSM jako třeba Íča Langer to měli:jiskra -> pionýr -> SSM -> ODS -> (a dnes doufám Propadliště dějin navždy) 😀
Martine píšeš zajímavej článek, tož nestyď sa za příjmení 😉
Oceňuji u něj samostatné kurzorové šipky, ty mi u ZX Spectra (resp. Didaktiku Gama) citelně chyběly :-/
Já měl Didaktik M, ten měl kurzorovky taky, ale měl míň RAM jak Gama...
RAM měl stejně jako originál Spectrum, Gama měla víc ale se svým vlastním systémem přepínání dolních a horních bank. Ale pravda, některé hry ze Spectra 128 na Gamě i tak chodily (což bylo asi jediné využítí té paměti navíc).
Náhodou, na kopírování se využívala dobře :)
Tak jde čas. Nejlepší ovšem je, že za stejnou dobu +30 let budou naše děti a vnuci nechápavě kroutit hlavou nad těmi pomalými nemožnými tablety a NB co máme dnes (pokud se vůbec nějaký dožije provozní) a u stolní bedny půjdou do mdlob až se dozví, že to nebyl žádný superPC jen nějaká kraksna s pár vlákny, málo RAM a chudou kapacitou disků. O grafice nich chápat nebudou ta v té době bude pouze v CPU, které ji s přehledem utáhne.
Podle mě to zcela nezanikne nikdy - case a více oddělených komponent umožňují lepší chlazení a levnější výrobu než když se to musí nacpat do menší plochy. Součásti mobilních zařízení mají jiné primární požadavky než ty desktopové komponenty.
Case a více oddělených komponent už dnes nikoho nezajímá. V podstatě můžete koupit cokoliv v miniaturním balení za babku, čímž končí i trh modulárních komponent.Kupříkladu obří case PC AT se už pomalu nevyrábí. Největší základovky se dělají jako Mini-ITX, SSD disky výhradně jako 2,5'', garfika integrovaná. Krabice končí do deseti let...
😀Takových vizionářů tu už za ty roky bylo...A pak se všichni ti notebookáři, tenkoklienti, tabletisti a mobilisti pokorně vrátili k destopu, protože nic jiného neposkytuje takový level ergonomie a výkonu, jako právě klasický PC desktop.Ano - na kontrolu fackabooku a podobné lidové zábavy pro tupé masy dnes PC není potřeba, ale to neznamená, že PC není potřeba vůbec.
Ergonomie je pro notebookáře, tenkoklienty, tabletisty i mobilisty sprosté slovo (asi tak jak ekologie pro Vaška Klausů 😉 ). Však on jim to jejich karpály a krční páteř časem připomenou 😉
To je otázka. Položím:Bude v té době potřeba tak velmi výkonné PC (v dnešní "krabicové" velikosti) na běžné činnosti včetně velmi náročných výpočetních výkonů?Kam mířím, v té době i přenosná nebo velmi kompaktní zařízení budou mít takový výkon, že hry, počítání a střih videa (rozlišení a typ té doby), čisté GPU výpočty, simulace, že žádná "krabice" už nebude běžně třeba. A tam kde ano, to vlastně už nebude běžné PC, ale takové "přenosné" superPC. Podívej se jaký výkon měla třeba 286 a podobné řady a o kolik je výkonnější např. dnes běžně dostupné i7 8c (přidám 2 sloty čili 16c / 32t). Jaký to je skok a přitom krabice jsou téměř totožné, myšleno je big tower pro i7 a midi tower pro 286.
To víš, že krabice budou. Běžný monitor bude mít 64k, CPU bude mít pár desítek, možná stovek jader, paměťi budou v TB a Java ve verzi 39 bude tak nenažraná, že to stejně všechno stihne použít i na triviální aplikace 😀 Uvědom si, jak je to dnes... poslední Word, který přinesl výraznou novinku pro běžnou sekretářku byl 97, který oproti 95 uměl v tabulce centrovat obsah vertikálně. Dal se bez problémů provozovat s W95 na 486 DX s 8MB RAMky. Možná to celý bootovalo dýl a bylo to trochu pomalejší, ale na napsání dopisu to v pohodě stačilo. A teď, o pár let později, jak to vypadá... ano, nové funkce mají svoje využití, je úžasný editovat dokument zárověň s kolegou, ale taky lepší podpora týmu je to jediný užitečný, co to za těch 20 let přineslo a ještě to využije spíše menšina.
Tomu jsem se chtěl vyhnout. Ano je možné si malovat kolik výkonu ta bedna bude mít, pochopitelně více k dané době, využití, OS i SW (asi pouze cloud), problém vidím tam, kdo to tehdy už bude potřebovat. Bedna bude to jistě, ale v minimálních počtech, zbytek pojede na terminálech (ne nevýkonných), ale ty jim ve spolupráci s cloudem zajistí i složitější a náročnější výkon, kdy o další se bude možné přihlásit na superPC, které ho poskytne za minimální poplatek. Pak nikdo nebude chtít nejen obsluhovat, ale i rozumět bedně.
Nevím, proč by měly nechápavě kroutit hlavami. Já když vidím jakýkoliv historický přístroj počínaje zámkem a konče starším počítačem, tak si spíš sednu na zadek v údivu, jak dokázali s tehdejšími prostředky tak dokonalou věc vyrobit. Dnešní patlalové, za které dělá většinu věcí počítač, si vůbec neumějí představit, jak náročné bylo s tehdejšími prostředky vše vytvořit. Proto také tehdy nemohl taková zařízení a jejich SW tvořit každý, kdo měl do zadele díru, jak jke tomu dnes, takže kvalita vytvořeného byla vzhledem k dostupným prostředkům někde jinde.
Nebojte. Nase deti nam budou zavidet a slintat!Za 30 let bude totiz ke koupi jen terminal. Disk nekoupite v zadne podobe a kapacite. Jejich data budou na cizich pocitacich kterym se mozna stale bude rikat cloud a majitele techto pocitacu jim budou diktovat co smi ukladat a jaky SW smi pouzivat. Kdyz budou chtit vetsi vypocetni vykon, budou si jej moci dopronajmout, ale az po radnem dolozeni, ze nechteji pocitat ucinost vybusniny... Holt zlaty nas dnesni pravek :)
Zapomněli ste na SORD M5, jehož sem byl vlastníkem, než jsem jej odprodal. Zajímalo by mě, kolik jich u nás bylo a zda byl rozšířen i jinde než v Československu a Japonsku 🙂Poprvé sem se s ním setkal u jako děcko u známých, aniž bych tušil jaký skvost to přede mnou leží a pařili na tom Pooyan.Opětovné setkání přišlo o cca 25 let později, kdy jej přitáhl švagr, který jej shodou okolností taky vlastnil a vyhrabal ho někde na půdě v kufříku s dokumentací, kartridži s Basicem a nějakým tabulkovým procesorem.Ještě u toho byl návod na textovou Damien, ale tu sem nehrál.
Třeba proto, že Sord m5 je Made in Japan. V základu měl 4 kB RAM 🙂
Když jsme byli někdy kolem roku 1985 na praxi v PVT u techniků, tak jeden spolužák si tam přinesl svůj SORD M5. A ten měl 64 kb RAM, stejně jako tamní sálový počítač EC1021. Ten to měl ovšem na feritových jádrech ve dvou skříních, zatímco ten SORD M5 to měl tuším na jednom mikročipu. Ale zezadu se do něj dal vložit nějaký modul, buď paměťový nebo snad nějaký na připojení dalších periferií?
Tak to měl spolužák nějaký přídavný modul. Sord m5 má 4 kB, moduly se strkají shora. V mém exempláři na obrázku je modul s celočíselným Basicem, v něm je navíc 8 kB.http://www.imagehosting.cz/images/1291670102.jpg...
Ta klávesnice mě připomíná vojenský POTAS.
Se slzou v oku vzpomínám na rok 1988. kdy do naší ZŠ dorazil první z "Ondrášů", následovaný druhým a třetím. Díky "péči" socialistického zásobování ovšem dorazil s nekompatibilním magnetofonem Tesla SP 210, který se sice honosil označením "Data rekordér", ovšem jeho elektronické řízení pohybu pásky si s Ondrášem nerozumělo, protože bylo stavěné na model Tesla K-10 🙂 Po konzultaci s kolegy z vedlejší vesnické školy jsme se nakonec naučili simulovat elektronické ovládání pásky "ručně" podle zvuku záznamu (jednotlivých nahraných bloků dat), čímž jsme chybu nevhodného kazeťáku eliminovali 😀Ano, je pravda, že Ondra byl docela kompromisní stroj z hlediska HW, nicméně to alespoň trochu doháněl po SW stránce - jednak plnou (i když doplňkovou) komplexní podporou češtiny a pak této zajímavým interpreterem BASICu - dodnes vzpomínám na úžasný příkaz "DRAW INPUT", po jehož zadání jsem mohl kurzorovými šipkami cokoliv nakreslit a po ukončení příkazu klávesovou zkratkou se automaticky vygenerovala sekvence příkazů "DRAW", která daný výtvor opětovně vykreslila ...Jo, byly to krásné časy, které dnešní fríkulíni se svými patlacími tablety a "Appkami" s písmeny jak ve slabikáři a dlaždicemi ve velikosti víka od kanálu asi nedokáží pochopit 🙁
A jak ta klávesnice reagovala? Šla hodně ztuha?
Docela jo, ze všeho nejvíc připomínala tlačítka z kalkulačky 😉Btw: ještě jsem chtěl doplnit zajímavost ohledně otce Ondry (vlastně obou Ondrů - i toho živého, pro kterého Ing. Smutný počítač mj. stavěl, protože měl údajně lehkou mozkovou dysfunkci a tak si mohl na klávesnici procvičovat motoriků prstů - ta tuhost možná proto byla výhodou ...): Ing. Smutný byl (bohužel už zemřel 🙁 ) bratrem známé herečky Jitky Smutné.
Docela jo, ze všeho nejvíc připomínala tlačítka z kalkulačky 😉Btw: ještě jsem chtěl doplnit zajímavost ohledně otce Ondry (vlastně obou Ondrů - i toho živého, pro kterého Ing. Smutný počítač mj. stavěl, protože měl údajně mozkovou dysfunkci, resp. obrnu a tak si mohl na klávesnici procvičovat motoriků prstů - ta tuhost možná proto byla výhodou ...): Ing. Smutný byl (bohužel už zemřel 🙁 ) bratrem známé herečky Jitky Smutné.
Jestli ty nebudeš jeden z těch frikulínů co dneska jen sednou do auta, otočí klíčkem a ono naskočí a nechápou ty krásné časy, kdy se auta nahazovala klikou...
Tak já ty staré časy chápu, ale moderní techniku užívám taky. Můj vztah je podobný jako u M. Malého:http://retrocip.cz/retro-duch/...
Sice chápu Tvoje přirovnání, ale poněkud nesedí. Vždycky jsem byl fandou nové techniky, nicméně v poslední době jde směrem, který se mi velmi nelíbí - např. kolik bylo dříve ergonomických myší či klávesnic - a co je trendy dneska? Neergonomické šmejdy, kde jde jen a pouze o efekt - hlavně, že jsou bílé a proto cool, když pasují k jablečnému "moštu" (a když už jsme u aut, tak dneska je taky trendy bílá barva - ta co vždycky byla ta nejlevnější a kupovala se víceméně pro firemní auta).A něco podobného je i u SW - inovace pouze pro inovace, nikoli pro funkčnost - slavné flat UI s velkými plochými ovládacími prvky v pár barvách je v podstatě návrat o 20 - 30 let zpátky - vypadá to jak na na nějakém osmibitu (tehdy by to ovšem byla bomba). Totéž se týká např. i "moderních" webových stránek - naprosto zbytečná celoobrazovková bitmapa, písmo jako ze slabikáře a na prostor stránky se vejde 10 x méně informací než předtím. Ano chápu, je to pro patlací přístroje pro konzumování zábavy, nicméně každý se ohání responsivním designem a přitom se weby koncovým zařízením stejně nepřizpůsobují.A ještě poslední postřeh, lehce mimo IT. Pokazila se mi kamera a chtěl bych si pořídit novou - jenže co se dneska nabízí? Nikoho už zřejmě nezajímá kvalita a spol., hlavně že to má WiFi pro odesílání na ksichtovník a jiné sociálky, hlavně aby si tam fríkulíni mohli posílat svá selfíčka a jiné krávoviny 3-[3-[3-[
Tohle musel psát nějakej zaostalej mentálec z ústavu ne???
Jasně, zatímco ty jsi podle svého stylu vyjadřování hustokrutopřísně trendy asertivní, mladej a perspektivní geek, co? Možná by Ti neškodilo, před tím než něco napíšeš, se trochu nad věcmi zamýšlet (pokud jsi tedy toho vůbec schopen ...)
BLB3! Neříkám že se vším co dneska je naprosto souhlasím, ale jen kvůli tomu se nebudem vracet do jeskyně nebo na stromy...
Hmm - a slušnost Ti asi taky nic neříká, že ... No nic, ztrapňuješ se sám, když místo věcných argumentů umíš jen urážet!
Když jsou ty argumenty stejně plat prdný ono to docela omrzí... Nač bejt slušnej k někomu kdo to stejně nepochopí.
Jen ho nech, Gregora2005, je starej, sere ho, že brzo umře, tak se potřebuje oblbovat nostalgií. Celkem klasická krize středního věku.
Tak hlavně že ty jsi mladý a perspektivní, prostě jediná naděje tohoto národa do budoucnosti 😀
Až na "dnešní fríkulíni se svými patlacími tablety a "Appkami" s písmeny jak ve slabikáři a dlaždicemi ve velikosti víka od kanálu" dobrý, ale tohle je fakt na svěračku a pár skotskejch střiků...
to vas lituju setkat se tady s tím.. přitom kousek od vás na čvut už měli 80286 a o pár let později na všech jednotně jel wolf 3d kdy vy jste si kreslil kurzorem
jenže k těm 286kám se tehdy dostal málokdo, pokud si člověk nepřivezl/nenechal přivézt něco solidnějšího od Atari, Commodore, Sinclair apod. tak musel trpět na českých 8bitech a to ještě v nějakých kroužcích.. ;)
Ondru si taky pamatuju, na ZŠ jsme měli dva, jinak tam bylo asi 6 ks PMD85-2.Byl to zajímavý stroj, hlavně v okamžiku, kdy přišly nové ROMky. Dodnes se pamatuju na tu vůni běžící elektroniky, mně do té doby naprosto neznámou (do té doby jsem chodil s počítačovým kroužkem do klimatizovaného výpočetního střediska, kde fungovala klimatizace)
"v Československu vládli stále sálové počítače"? Korektora máte? 🙂
Úplně by stačilo, kdyby redaktoři vládli češtinou.
Ty redaktorský lamy jsou naprosto do.jeb.ani angličtinou 😐
Ne, nemáme. Článek jsem překládal ze slovenštiny, což znamená hromadu korektur. Tato mi unikla, omlouvám se.
A to by moc vadilo, pokud by zde byl uveden v původním, slovenském znění?
Ano, vadilo. Na toto téma byl celkem zajímavej průzkum a bylo zjištěno, že mladí, kteří nezažili dvoujazyčné vysílání v televizi - kdy zcela běžně například zprávy byly tak nějak půl napůl, i ve filmech starší produkce se běžně míchala čeština a slovenština - prostě slovenštině rozumí mnohem hůř a mají s ní problémy.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.