Téměř přesně před rokem vyšel na stránkách Živě článek věnovaný vztahu českých firem k obchodování přes internet. Rok na internetu je ale dlouhá doba, a proto tedy nebude od věci, když se podíváme na to, co se od té doby změnilo.
B2B přes internet s rozpaky
V řadě oblastí podnikatelské sféry platí, že segment B2B je z obchodního hlediska zajímavější, než je tomu v případě B2C. Dalo by se tedy předpokládat, že internetové nakupování mezi firmami bude ve srovnání s běžnými návštěvníky internetu mnohem dynamičtější. Ani v polovině roku 2004 tomu však čísla dodaná agenturou Digimark příliš nenasvědčují. Pojďme se na ně podívat.
Řeč čísel
První graf ukazuje četnost kupních procesů. Je potěšující, že více než třetina firem v současné době nakupuje přes internet alespoň jednou za měsíc. Na druhou stranu celá třetina nakupuje méně než jednou za půl roku a téměř polovina českých firem využije služeb online obchodů maximálně jednou za kvartál.
Časté nakupování méně častěji
Neméně zajímavý je i graf s pořadovým číslem dvě. Při pohledu na jeho čísla můžeme s trochou nadsázky říci, že si internetové nakupování u českých firem za poslední dva roky téměř vůbec nepolepšilo. Počet podnikatelských subjektů, které nikdy přes internet nenakupovaly klesnul o pouhé tři procentní body, kategorie „nakupujeme vícekrát do měsíce“ si dokonce o dvě procenta (!!!) pohoršila.
Bez důvěry to nejde
Skutečnou statistickou lahůdkou je srovnání frekvence nakupování podle důvěry v elektronický obchod. V případě firem, které mají v e-shopping důvěru, nakupuje alespoň jednou za tři měsíce téměř sedmdesát procent. Naopak tři čtvrtiny dotázaných firem, které obchodování po internetu nedůvěřovaly, nenakupují vůbec. Je škoda, že výzkum neuvádí, kolik procent tvořily samotné kategorie podle důvěry. I tak má ale tato statistika určitou vypovídací hodnotu, která ukazuje na problémy internetového B2B.
Oblasti nákupu – nic nového pod sluncem
Horní příčky v žebříčku nejčastěji nakupovaných komodit zůstávají už dva roky beze změny. Do virtuálních nákupních košíků tak putují především software, hardware a elektronika obecně. Podceňovat ale nelze ani desetiprocentní podíl letenek, které s ohledem na cenu mohou představovat zajímavé procento v sumě vydaných financí.
Knihy a kancelářské potřeby na ústupu
Deset nejčastěji nakupovaných položek sice zůstalo beze změny, můžeme však mezi nimi vysledovat drobné posuny. Největším skokanem je především elektronika, která se posunula ze sedmého až na druhé místo. Dále posiloval i hardware a software. Tradiční předmět internetového nakupování knihy své pozice ztrácí a pohoršil si tak o dvě pozice a v budoucnu se dá očekávat propad až za mobilní telefony. Podobně jsou na tom i kancelářské potřeby.
S rozpaky a s obavami
Celkově tedy nelze brát B2B po internetu jinak než s rozpaky. Na druhou stranu je třeba zvážit několik důležitých faktů. Předně je internet stále vnímán jako okrajové až alternativní médium, což se na elektronickém nakupování znatelně podepisuje. Řada firem bude stále více věřit slevě na papíru, než na skle monitoru. Nezanedbatelnou roli sehrává důvěra v bezpečnost samotného nakupování.
Podle průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers mělo v minulosti devět procent z dotázaných firem s bezpečností elektronických nákupů problémy. Studie dále uvádí, že dvě třetiny podnikatelských subjektů navíc považuje za důležité vybudování důvěryhodných vztahů se svými dodavateli, čemuž virtuální prostředí také příliš neprospívá. Podle statistik Českého statistického úřadu představuje významnou bariéru nejasná definice legislativního rámce.
Penetrací to nebude
Přesto je slabý růst elektronického B2B blížící se stagnaci přece jen poněkud zarážející. Zejména pokud si uvědomíme, že penetrace internetu v posledních dvou letech neustále postupovala poměrně uspokojivě směrem nahoru. Vždyť už na začátku loňského roku mělo internetové připojení více než osmdesát procent českých firem a jejich počet stále roste. Pověstné jádro pudla je tedy někde jinde.
Všechno má svůj čas
Hlavní slabinou internetového nakupování je nedostatečné využití jeho potenciálu a slabý podíl na celkovém obchodu českých ekonomických subjektů. Nelze se totiž ohlížet pouze na nízký objem nákupu bez přihlédnutí k objemu prodeje. Přes internet své produkty a služby nabízí jen necelých sedmnácti procent subjektů, samotný objem prodeje pak z celkové sumy představuje pouhá dvě procenta.
Přesto si výhody internetového nakupování české firmy uvědomují. Oceňují možnost snížení nákladů i úsporu času. Téměř devadesát procent z těch, které online nakupování využívají, ho považují za součást své image. Je však potřeba více protlačit e-shopping do popředí českého obchodu, zejména na straně prodeje. A když se k tomu přidá přijetí internetu jako regulérního a plnoprávného média, pak se může stát z elektronického B2B opravdu zajímavé odvětví.
Autorem výzkumu je společnost Digimark.
