Česká voda: Kde sledovat rozvodněné potoky, rybníky i vodácké atrakce

V minulých týdnech potrápily Česko lokální povodně na malých potocích a silné přívalové deště. Voda pak bude s počátkem letních prázdnin jistě zajímat také vodáky, kteří v následujících dnech vyrazí na tradičně přeplněnou Vltavu a další toky.

Jaké bude počasí? 10 tipů na meteorologické aplikace a služby

Český hydrometeorologický úřad zpracovává pro tyto případy hromadu zajímavých dat, v kterých se ale běžný smrtelník často ztrácí. Dnes si je tedy připomeneme. Nebude nás zajímat klasické počasí a výčet webů s těmi nejlepšími předpověďmi, ale mapky, grafy a tabulky téměř se vším, co se týká české vody.

Tak pojďme na to!

Kolik je vody v českých řekách

Alfou a omegou každého, kdo chce jedním pohledem zjistit, jak na tom jsou české řeky, je už samotná titulní strana úřadu chmi.cz a záložka Hydrologie (případně samostatně zde). Najdete zde mapku s puntíky. Čím více jich bude mít tyrkysovou barvu (pro ajťáky: to je světle modrá), tím lépe.

Čím více tyrkysových puntíků, tím normálnější stav vody v českých řekách

Každý puntík totiž představuje měřící stanici ČHMÚ, která téměř v reálném čase zaznamenává vodní stav a průtok. Vodním stavem máme na mysli hloubku vody v daném místě a průtokem pak množství kubíků vodní masy, které protečou korytem za jednu jedinou sekundu (m³/s).

Zatímco aktuální hodnoty nezkušenému nic moc neřeknou, když na některou ze stanic klepnete, zobrazí se vám pro obě hodnoty časové grafy pro posledních několik dnů. Starší hodnoty po hodinách, ty čerstvé pak po deseti minutách. V grafech jsou také tyrkysovou a zelenou linkou znázorněné mezní hodnoty pro hydrologické sucho na daném toku a 1. nejnižší stupeň SPA (Stupeň Povodňové Aktivity) – bdělost.

Jediná měřící stanice v Česku, která během přípravy článku překročila hned několik stupňů povodňové aktivity. Všimněte si, že se průtok na potoku během několika hodin prakticky zdesetinásobil.

Pokud říčka za vaší chalupou dosáhne bdělosti (úřadů a místní samosprávy), je nejvyšší čas i na vaši vlastní bdělost. Následuje pohotovost, ohrožení a extrémní povodeň.

Měřící stanice už dávno pracují v automatickém režimu a data odesílají do ústředí rádiovou cestou nebo po internetu. Zpravidla se jedná o malé stavení poblíž jezu.

Další tipy:

• Mapa měřících stanic ČHMÚ
• Twitterový účet ČHMÚ_hydrologie s automatickým hlášením
• Tabulka dešťových srážek na stanicích
• Historické srážky v Česku

Hladiny.cz

Web hydrometeorologického úřadu a jeho síť měřících stanic ale není jediná. Hladinoměry provozují i některá města a obce a všechny na jedné hromadě je znázorňuje web Hladiny.cz. Hned v úvodu si zvolíte, kterou ze sítí použít, načež se vám zobrazí v prohlížeči velká mapa OSM. Barva a znaky u jednotlivých měřících stanic opět na první pohled indikují, že se blíží problém.

Hladiny.cz monitorují stavy jak na oficiálních stanicích ČHMÚ, tak na těch malých obecních a soukromých (snímek zcela vpravo)

Zelené kolečko je v pořádku, rudá šipka představuje stoupání hladiny a překročení SPA.

Řeky v mobilu

Data z měřících stanic ČHMÚ i menších hladinoměrů můžete do třetice sledovat na jednom místě v mobilní aplikaci Stavy a průtoky vodních toků pro Android. Nejprve si v seznamu vyberete konkrétní povodí, no a pak nejbližší měřící stanici, která vás zajímá, anebo se pro přehlednost přepnete do integrované mapy s puntíky.

Stavy a průtoky na českých řekách v mobilu

Aplikace opět zobrazí časovou tabulku se stavy a průtoky, grafy, nabízí sledování a u některých toků také symbolem smajlíka ukáže sjízdnost toku pro vodáky.

Indikátor přívalových povodní

ČHMÚ má hromadu dalších a relativně skrytých mapových/GIS aplikací na platformě ESRI ArcGIS. Třeba Indikátor přívalových povodní. Nad mapou Česka si můžete v levém panelu zobrazit několik vrstev s hodnotami rozlišenými od červené po zelenou.

Mapa nasycení (zelená = vysoké nasycení) a riziko srážek (zelená = riziko úhrnu okolo 50-60 mm; letní bouřky apod.)

Vyjadřují aktuální rizika, pravděpodobnosti srážek s různou délkou a vydatností a nakonec i ukazatel nasycení. Čím nasycenější povodí/povodí, tím snazší povodeň, protože srážky už nemá kdo absorbovat.

Srážky podle komunity

Deště a srážkové úhrny nezaznamenávají pouze profesionální stanice ČHMÚ, ale také tisíce nejrůznějších domácích chytrých stanic rozesetých po celém Česku. Pokud sdílejí data v některé z veřejných map, může se na ně podívat naprosto každý.

Podle domácích chytrých stanic Netatmo v posledních hodinách pršelo jen za hranicemi

Dnes to umí třeba Netatmo a jeho Weathermap, ve které se můžete vlevo dole přepnout na vrstvu s údaji z komunitních srážkoměrů, anebo třeba Wundermap od Wundergroundu, kde se zase stačí v pravém panelu přepnout na vrstvu Precipitation (srážky).

Do třetice zmiňme ještě síť partnerských stanic se srážkoměry na portálu In-počasí.cz, které má k dispozici i časovou osu.

Srážky podle Wundermap, do které mohou posílat data chytré meteostanice mnoha výrobců. Chybí tedy jednotná metodika měření.

U komunitních/amatérských meteostanic je však třeba mít vždy na mysli, že často nemají sjednocenou metodiku měření. Srážkoměr přimontovaný na balkonu na závětrné straně panelového domu například vždy naměří jen zlomek skutečného úhrnu, protože budova samotná funguje jako velký deštník, případně laciná a neudržovaná stanice odesílající data do Wundermapy mlže být zase zanesená, případně umístěná opět na špatném místě.

Koupací vody

V každém případě, když už dešťové srážky konečně dopadnou na zem a prolétnou korytem řeky, kde je zaznamená hladinoměr, nakonec často skončí v některém z mnoha rybníků a přehradních nádrží, ve kterých de budete možná chtít vykoupat.

Ve vodní nádrži Sedlice se opravdu nekoupejte

Jakost vody ve vodních nádržích najdete na webu Koupacívody, který spravuje a průběžně aktualizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – ÚZIS.

Pokud má rybník modrý a zelený smajlík, klidně do něj skočte. Alergici by se měli vyvarovat jezer s oranžovým smajlíkem a do rybníků s červeným a černým smajlíkem skákejte jen v případě, pokud se budete chtít objevit v černé kronice místního plátku.

Jezero smrti Karačaj: Tady vás voda mohla zabít. Místo je silně radioaktivní dodnes

Vodácké mapy

Nakonec nesmíme zapomenout na vodáky, kteří mají v roce 2020 k dispozici hromadu mapových i mobilních aplikací. K těm nejlepším patří Raft a Vodácká navigace. Raft zaujme možná vizuálně jednodušší, ale velmi praktickou přehledovou mapou celého Česka s aktuálními splavnými úseky českých řek. Když zároveň najedete myší nad některou z linií, zobrazí se údaje o stavu včetně miniaturního grafu.

Mapa aktuální sjízdnosti řek na Raft.cz

Vodácká navigace pak už podle svého názvu zaujme detailním popisem všech úseků těch nejoblíbenějších řek pro vodáky. Nabízí schémata jezů, fotografie a další popisy všech zajímavých míst, které najdete na Vltavě, Berounce, Sázavě a dalších tocích. Vodácká navigace je k dispozici i ve formě mobilní aplikace pro Android a svoji appku má samozřejmě i Raft.cz.

Téměř dokonalý lodní atlas pro vodáky na Vodackanavigace.cz

Vodáckou mapou jsou dnes nakonec i Mapy.cz od Seznamu. Stačí klepnout na některý z jezů a zobrazí se vše, co o něm Seznam ví z partnerských zdrojů. Tedy obtížnost, často fotografie a u atraktivních vodáckých toků (Vltava apod.) také schéma jezu.

Radar vládne všem

Na úplný závěr nesmíme zapomenout na srážkové radary. Zkušený amatérský meteorolog z nich vyčte prakticky vše a nic jiného s trochou nadsázky nepotřebuje. V českých podmínkách to je zejména mobilní Meteor pro Android, globální srážkové radary na Windy a Ventusky, tradiční Radar na Bouřky.cz a samotný radar ČHMÚ, který je primárním zdrojem dat pro ostatní.

Srážkové radary v mobilním Meteoru, Windy a Ventusky

Tak, teď už o srážkách, tocích a jezerech víte skoro vše, takže hurá na loď nebo k rybníku.