"40 procent kapacity článku vybije během tří patnáctisekundových pulsů" Snad nabije?
Chtějí tím startovat spalovací motory
Nějak mi tam schází docela zásadní informace o počtu nabíjecích cyklů...
3d baterie? Jak by vypadala 2d baterie?O revolučních bateriich čteme dvakrát do roka... A kde nic tu nic... Tohle bude imho stejne.
2D baterie by mohla vypadat jako placka. Pokud by kvůli tomu chybějícímu třetímu rozměru nezabírala příliš velkou plochu, asi by byla vhodná do tenkých zařízení ... 🙂
placka zabalená do ruličky = tužková baterie
Dvakrát ročně? No spíš častěji. A posledních 20 let je to jen mírný pokrok v rámcích stále stejného principu, revoluci však není vidět nikde žádnou.
Ne vzdy je revolucni navrh take ekonomicky unosny a v tom je ten problem. Pokrok tam je, jenze se to ekonomicky nevyplati. Je sice super mit tenkou baterku velikosti kreditky, ktera bude mit kapacitu 10k mAh, ale asi si ji neporidite, kdyz jeji cena prekona cenu 100 kusu baterii 2500mAh. Simple.
tak cesi sou no 1 v nanomaterialech, klidne jim neco prispeji, dejte to na starter, kde jsou na to odkazy ?komunitni sber
Další akumulátorová pohádka? No jsou to češi, těm bych v tomto případě věřil více, ale optimista moc nejsem.
Tahle věta je nějaká divná: "Celková váha baterie po dokončení odhlečovacích prací dosahuje až na 180 W/kg."Jestli je váha totéž co hmotnost, tak ta má jednotku g - tedy gram a jeho násobky nebo podíly. W neboli Watt je zase jednotka výkonu. Ale celková váha ve Watech na kilogram je nesmysl. Co by asi řekli třeba prodavačky v obchodě se zeleninou, kdyby chtěl zákazník koupit 10 W/kg brambor? 😉
že by 1 kg hmoty baterie měla výkon 180 watt? 😝
Podle obecné teorie relativity by jsou tuším hmotnost a energie ekvivalentní. Takže v podstatě 1 kg takové baterie by měl obsahovat stejné množství energie jako třeba 1 kg peří nebo 1 kg uhlí. Což ovšem také s výkonem na kg asi nemá moc společného? :-p
Zkus se zamyslet....
Když tak nad tím přemýšlým, tak v tom článku není asi žádný parametr uváděný u stávajících běžných baterií, podle kterého by si tu unikátní baterii mohl čtenář snadno porovnat s jinými bateriemi. Zato je v tom článku spousta parametrů, které se u běžných baterií neuvádí. Kdoví, jestli je to záměr, aby třeba někdo nezkusil ten princip napodobit, přestože je to už někde patentováno? Nebo že by ty běžně porovnatelné parametry nebyly zveřejněny proto, aby snad neodradily případné investory? 😉
Jenom škoda že základní jednotka hmotnosti je jeden kilogram.
Pořád je ten kg jen násobek gramů a jen v metrické soustavě. I kdyby to bylo třeba v hp/lbs, tedy v koňských silách na libru, tak to není celková váha.
Vy jste snad ještě větší physics nazi než já, ale tohle máte blbě. Základní jednotkou hmotnosti (nikoliv váhy, váha je přístroj) je v soustavě SI vskutku 1 kilogram a nikoliv gram, přestože je kilogram násobek gramu. Ale na to si časem zvyknete. Např. jednotka kelvin je pojmenována po význačném skotském fyzikovi Wiliamu Thompsonovi, Hubbleův zákon odvodil Vesto Slipher a pokud si v obchodě koupíte 10 dkg vlašského salátu, měli by Vám dát deset deka-kilogramů, tj. rovný metrák.
No jestli autor článku myslel tím začátkem věty "Celková váha ..." váhu jako přístroj na zjišťování hmotnosti baterií, tak by snad i ty Watty na kg dávaly nějaký smysl. Např. že taková váha spotřebuje na zvážení 1kg až 180W. Ale to je také hodně divný výklad, který nedává dobrý smysl se zbytkem věty "... baterie po dokončení odhlečovacích prací dosahuje až na 180 W/kg." To by šlo pak slohově a gramaticky opravit třeba takto: "Celková váha na baterie po dokončení odhlečovacích prací dosahuje příkonu až 180W na kg.". Sice to také nemá v kontextu odstavce i článku velký smysl, ale má to z hlediska technického i mluvnického aspoň nějakou logiku, že se jedná o váhu na vážení nějakých celků. 😉
+1, protože z formulace nevíme, jestli to je max. dosažitelný výkon za 1 kg baterie, či jestli tam chybí Wh (uložené Wh/kg), což se zdá vzhledem k předpokládané výpovědní hodnotě správně, nicméně je tam napsané úplně něco jiného. (Ať už to je kterákoli hodnota, ty baterky panasonic jsou lepší, mají víc než 250Wh/kg). Nebo je další možnost - tahle věta neznamená (kromě toho, že autor je naprosto nevzdělaný) vůbec nic.
Anebo jsou tam ty Watty navíc jako překlep? Pak by ta věta mohla znít: "Celková váha baterie po dokončení odhlečovacích prací dosahuje až na 180 kg." Vzhledem k tomu, že neznáme rozměry ani jiné podstatné parametry baterie, tak to může být i relativně nízká hmotnost třeba v porovnání s 300kg baterkami v některých elektromobilech, pokud by měla srovnatelnou kapacitu?
asi pšatný překlad nebo překlep, spíš tam má být kWh/kg je (gravimetrická) energetická hustota, pro kapaliny se uvádí také jako Wh/L. U 1kWh modelu He3Da jsem našel údaj 240Wh/L
Doufám, že se něco takového chystá i do oblasti chytrých telefonů, tabletů a notebooků 😉
Je to furt normální akumulátor, jenom jiná technologie výroby. Nečekejte žádné zázraky.
Jeden z nás dvou špatně četl - mám dojem, že se v článku něco psalo o lepším poměru kapacity na váhu 😉
však já to říkám už od roku 2001 že všude v evropě by mohli být elekromobily, určitě ve městech jako praha, londýn, paříž, kroměříž atd a v kamionech na dálnicích, možná akorát ne ve skutečných off roadech a autech do zimy a za polární kruh, ale pro běžná auta určitě
Drobný problém - kde vzít tolik lithia a jakými metodami se těží - ekologističtí dobroseři ignorují.
+1, přesně tenhle komentář mne také napadl. Resp. napadne mne pokaždé, když někdo zvolá, že by elektromobily mohly (jednou) převládnout. Ano, až pro baterie nebudeme potřebovat Li, pak možná. Ale stejně mi přijde jako nejlepší varianta něco mezi elektromobily a současnými automobily - totiž elektroauta poháněná z palivového článku. Ideální z hlediska ekologického (z pohledu výroby elektřiny, která je u palivového článku nesrovnatelně čistější než spalování uhlovodíků, ať již v motoru, či při výrobě elektřiny pro pohon elektromotoru v elektroautu), tak i z hlediska poměru váha/kapacita. Kéž by někdo patřičné články dokázal konečně dotáhnout do zdárného konce. Ať již by byl palivem ethanol, methanol či cokoli jiného rozumně rychle, levně a ekologicky produkovatelného.
Troník>> A teď kontrolní otázka soudruzi: kolik potřebuje takový americký elektromobil lithia do svých baterií?Jasánek>> asi 5 kgTroník>>A kolik jsou světové zásoby včetně jeho těžby z mořské vody, na kterou mají patent Japonci, si vy šmejdi zjistěte sami!(doplněno)Troník>> Noooo? Celosvětové těžitelných zásob lithia je 34 Mt, vy tupci. V Evropě ho má nejvíc Srbsko: 1 Mt a Česko pak 120 kt. A mořská voda ho obsahuje 230 miliard tun!
Názor byl 2× upraven, naposled 10. 10. 2015 21:46
blbé je, že tu elektřinu je někde třeba vyrobit. A pominu-li jadernou (která pořád neobjasnila, co budou dělat naši praprapra atd vnuci s těmi zrezivělými radioaktivními kontejnery), vyrábí se z těch fosilních paliv na které pliveš. Se všemi doprovodnými efekty. Akorát do jednoduché rovnice litr ropy = 100g svinstva + 20 ujetých km zavádí ještě koeficient gama, takže litr ropy = 100g svinstva - gama + 15 ujetých čistých km.(gama = ztráty v generátorech elektrárny a elektromotorech) 🙂
S tim jadernym odpadem to kupodivu neni tak cerne, behem nejakych 50 let ho bude ekonomicke "spalovat" v elektrarnach pomoci vysokoenergetickych protonovych svazku:https://en.wikipedia.org/wiki/Energy_amplifier... nebo taky https://en.wikipedia.org/wiki/Accelerator-driven_s... ...
Nehledě k tomu že se ho neprodukuje zdaleka tolik, kolik věští ekofašisti :) Každopádně by mě zajímalo kdy Lockheed prozradí jak se jim povedlo vyřešit jadernou fůzi, loni se tím dost chlubili.
3/4 známé hmoty ve Vesmíru tvoří vodík, takže ideální se jeví auta na spalování vodíku. Zásoby jsou značné a jejich zplodinami je voda.
Jenže vodík v čistý formě nikde na Zemi není, musíš ho nějak vyrábět. Jak? No třeba elektrolýzou vody - ups, zase řešíme problém s elektřinou. Tak nic.
Voda je základ života. To je ideální si takto cenou sloučeninu prohnat motorem auta. :-/ Vody je sice dostatek, zejména té mořské.. ale lidí je taky dostatek a za čas by se řešil dost vážný problém s nedostatkem pitné vody. Jsem pro všechny tyhle nové technologie, ale proč proboha k výrobě paliva používat zrovna vodu i když jí je momentálně dostatek. Radši ať vymyslí něco, jak získávat energii z odpadů.
K výrobě vodíku se spotřebuje 6x více energie, než se pak spálením uvolní. A ta bude pocházet především z fosilních paliv. K poměru 1:1 se dostaneme možná za 50 let. Vodní pára je skleníkový plyn silnější než CO2 nebo metan.
Ta energie se dá nakrásno získávat v jaderných elektrárnách. Nejprve v těch současných na štěpení, později se snad dostaneme k fůzi vodíku na helium a té energie pak bude tolik, že nebudeme vědět, co s ní. Rozkládat vodu na vodík a kyslík, aby se pak zpětně slučovala v motorech aut, mi přijde parádním řešením emisí. Prakticky všechna energie, co na Zemi používáme, pochází z fůze vodíku na helium (Slunce) či z rozpadu radioaktivních prvků (geotermální). Takže proč to nepoužívat přímo namísto polí zasraných solárními elektrárnami, když bychom tam mohli mít raději znovu lesy a tedy přírodu?
Fajn, budete ho mít hafo... Ale zůstává problém jak jej skladovat, aby z nádob neunikal (protože ta molekula H2 je tak malá, že projde všude) a bezpečně převážet (protože to krásně vybuchuje, viz Fukušima).A také také využití ve spalovacích motorech není bez potíží a není moc účinné. To už je lepší palivový článek a výroba elektřiny = (vodíkový) elektromobil.
A jak byste to nabijel? Opravdu si myslite, ze rozvodna sit je pripravena na nabijeni x stovek aut (v lepsim pripade) ?
Pár stovek elektromobilů v Česku jezdí a nabíjí už dneska.
To holt říkáš blbe.
Ne, nemohly.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.