Evropská komisařka Věra Jourová dopoledne oznámila, že velké internetové společnosti v čele s Googlem, Microsoftem, Facebookem a Twitterem vytvoří společný kodex chování na svých službách, který by měl zabránit v posledním roce hojně citovanému termínu hate speech.
V praxi jde především o to, že Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft harmonizují svoje vlastní pravidla se starší evropskou legislativou 2008/913/JHA, která právně definuje, co to ten hate speech – nesnášenlivost – vlastně je.
Ačkoliv naše dopolední zprávička vyvolala bujarou diskuzi, ve které to létalo slovíčky jako cenzura a Orwell, v praxi se vlastně nejedná o nic nového. Tzv. hate speech je totiž tradiční součástí pravidel internetových služeb a zejména v USA je na něj pohlíženo ještě citlivěji než na starém kontinentu.
Když zabrouzdáte do jednotlivých kodexů webových služeb, které jsou součástí jejich podmínek dlouhé roky, zjistíte, že by dnes v koši mohl skončit snad téměř každý druhý politicky zabarvený tweet a komentář na Facebooku.
Twitter
Začněme Twitterem, který tzv. škodlivé chování definuje na této adrese. Pokud do svých zpráviček vložíte některý z prvků níže, můžete přijít buď jen o ni, anebo o celý profil:
- Přímé i nepřímé hrozby násilí (včetně podpory násilí)
- Obtěžování (včetně urážek)
- Projevy nenávisti na základě rasy, etnické příslušnosti, národnostního původu, sexuální orientace, pohlaví, genderové identity, vyznání, věku, postižení nebo nemoci
Opět připomenu, že tyto body jsou součástí podmínek Twitteru již od samotného počátku a vytvořením účtu s nimi souhlasíte. Jedná se o cenzuru a bránění ve svobodě slova? Rozhodně ne, kdokoliv z vás si totiž může zřídit svůj webový server a na něm publikovat na vlastní zodpovědnost, co se mu zlíbí. Ve skutečnosti totiž tyto služby a to včetně našeho Živě.cz část zodpovědnosti přenášejí na sebe, a proto musíme být krajně ostražití, co na našich webech surfař vlastně sdílí. O tom ale až později.
Než napíšete rozhořčený tweet, raději si přečtěte tento dokument, se kterým jste souhlasili, když jste si na síti zřídili svůj účet
Facebook
Svoje desatero má samozřejmě i mnohem vlivnější Facebook. Říká mu Zásady komunity a poněkud košatěji se v nich píše to samé co na Twitteru. Pokud tedy budete sdílet něco z uvedeného, můžete o takový příspěvek přijít a stejně tak o celý profil:
- Útok na rasu
- Útok na etnickou příslušnost
- Útok na národnostní původ
- Útok na náboženské vyznání
- Útok na sexuální orientaci
- Útok na pohlaví a genderovou identitu
- Útok na vážné tělesné postižení a chorobu
Jak vidno, jedná se opravdu o prakticky identický kodex jako v případě Twitteru, oba totiž vycházejí ze společné psané i nepsané americké tradice a jakkoliv je jinak tamní svoboda slova poměrně otevřená, ve věci hate speech je stejně nekompromisní jako ta evropská. Vznikají tak paradoxní situace, kdy vás sice nikdo nebude kriminalizovat za nacistickou svastiku vytetovanou na hrudi, nicméně útok na sexuální orientaci se neodpouští.
Poměrně nemslouvavý je ve věci hate speech také Facebook
YouTube
Do třetice se podívejme ještě na YouTube a jeho dokument Pokyny pro komunitu. Nenávistnému obsahu je věnovaná tato sekce, ve které se píše, že nesmíte propagovat násilí nebo nenávist na základě:
- Rasového nebo etnického původu
- Náboženství
- Postižení
- Pohlaví
- Věku
- Sexuální orientace nebo genderové identity
Nepomlouvejte na YouTube, radí Google
A jak to funguje u nás?
Microsoft, Apple a další velké ekosystémy již dále vynechám, poněvadž by se jednalo prakticky o tentýž text. Zpět ale k oné údajné cenzuře. Obdobné kodexy chování nevznikly jen tak, ale vycházejí z místních i mezinárodních legislativ platných dlouhé roky a nepsaných norem slušného chování. Webové ekosystémy tedy vlastně jen provozují své služby v souladu se stávajícími zákony a územ. A jelikož se zpravidla jedná o nadnárodní korporace, které samy zaměstnávají desítky tisíc pracovníků různého původu, náboženství a kultury, přidávají do nich i něco svého vlastního.
Jak už jsem napsal v úvodu, je třeba si uvědomit, že je provozovatel webu částečně zodpovědný za obsah, který na něm sdílejí ostatní surfaři. To ostatně platí i o Živě.cz, a proto se i naše diskuze řídí pravidly, se kterými souhlasíte, pakliže u nás chcete publikovat komentář. V České republice tuto zodpovědnost upravuje zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, ve kterém se píše, že je vydavatel zodpovědný za obsah publikovaný surfařem, pakliže mohl tušit nebo byl informován o protiprávní povaze takového (třeba) komentáře.
A co že je to ta protiprávní povaha? Od toho tu máme třeba zákon č. 40/2009 Sb. – tedy trestní zákoník. Jeho XIII. hlava popisuje trestné činy proti lidskosti, kam patří zejména paragraf 403 – založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a následný paragraf 404 – projev sympatii k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.
Takové hnutí má dle zákona hlásat „rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,“ což opět není nic jiného než faktická definice hate speech z amerických internetových služeb a to samé je zakotveno i v evropské legislativě 2008/913/JHA.
Hate speech volně definuje i český trestní zákoník
Nový kodex řeší hlavně vymahatelnost
Nabízí se tedy otázka, proč vznikl onen společný kodex mezi velkými internetovými službami a Evropskou komisí, když je hate speech v různé podobě ilegální už od poválečných let? Cílem kodexu je docílit toho, aby nyní došlo k jeho naplňování. Nejde tedy ani tak o to, čeho všeho se kodex týká – to opravdu není nic nového –, ale spíše o vymahatelnost, která byla doposud poměrně nízká.
The IT Companies to review the majority of valid notifications for removal of illegal hate speech in less than 24 hours and remove or disable access to such content, if necessary.
Současné dohodě předcházel loňský tlak Německa, které za to schytalo pěknou dávku peprných komentářů od svobodomyslných surfařů, ruku na srdce ale vlastně jen žádalo dodržování stávajících pravidel Facebooku. Nic jiného.
Hlavním poselstvím nového kodexu de jure je tedy vlastně jen to, že velké internetové služby přislíbily, že budou dodržovat své vlastní podmínky a mazat zakázaný obsah do 24 hodin. Jak to bude vypadat v praxi, ale ukáže až čas.