Martin Cígler hovoří o českém trhu ekonomických systémů.
Connect! Před delší dobou jsme vám položili otázku týkající se stavu českého ekonomického softwaru a jeho dalšího směřování. Změnilo se od té doby něco?Martin Cígler: V zásadě příliš ne. Problém velkého množství výrobců na českém trhu přetrvává. Z toho pochází i to, že zde není nikdo, kdo by měl v této kategorii větší tržní podíl, než jednotky procent. Důsledkem jsou například ceny, které, ač se zákazníkům zdají vysoké, tak jsou na nejnižší možné hranici. Pokračováním smyčky jsou menší zisky a tím i menší kvalita některých systémů. Za poslední dva roky se snížil počet výrobců a ukazuje se, že letošní rok je zlomový. Řada firem končí úplně nebo se stává partnery a začíná křížově převádět svá řešení na řešení svého partnera.
Domnívám se, že trend je jasný. V budoucnu u nás zůstane obdobné procento výrobců softwaru pro podniky, jako je zvykem v západních zemích. Malá řešení budou parketou tuzemských firem, střední řešení budou smíšena z tuzemských a zahraničních dodavatelů a co se týče řešení u velkých – tam, pokud se u nás náhodou někdo neobjeví, zůstanou doménou zahraničních systémů.
Connect!: Nepočítáte se vstupem zahraničního kapitálu do vaší akciové společnosti? Záleží vám na ryze českém vlastníkovi?
Martin Cígler: Teď přemýšlím, co na to říci.
Connect!: Hodně firem si na tom zřejmě zakládá …
Martin Cígler: Zakládat si na tom, jestli jsme nebo nejsme ryze česká firma, je podle mne nesmysl. Zatím je však stav takový, že zákazníci na to kladně reflektují. To se bude měnit. Zákazníka by mělo zajímat především to, zda je dodavatel skutečně stabilní a jestli na trhu vydrží, než jestli ho vlastní ten či onen.
Co se týče přímo nás, už tu byly snahy zahraničních společností do naší společnosti nějakým způsobem vstoupit. Pro ně však prostý fakt, že nemáme finanční problémy, byl překážkou. Pak by nás totiž museli koupit poměrně dost draho. Pokud však přijde nějaká zajímavá nabídka, určitě se jí budeme zabývat. Dovedu si představit partnerství, ať už s tuzemským, či zahraničním partnerem. Pak mohou vznikat ucelenější řešení a samozřejmě nemusí to být pouze Great Plains a Cígler Software.
Connect!: Když už jsme se vaší obchodní spolupráce dotkli – jak je pro vás zavazující?
Martin Cígler se smíchem: To máte jak s opoziční smlouvou mezi ODS a ČSSD. Každá smlouva trvá pouze do doby, kdy je pro obě strany výhodná. Smlouva s Great Plains je především o obchodní spolupráci, jejímž cílem je oslovit více zákazníků, než jsme schopni svým vlastním řešením. Spolupráce je zatím výhodná, protože se svými řešeními nepřekrýváme. Není tu však žádná kapitálová provázanost, čistě jen obchodní spolupráce.
Connect!: Přesto si myslím, že váš nový projekt Tornádo bude systému Dynamics konkurentem ve větší míře?
Martin Cígler: Ze smlouvy ovšem vyplývají další zásadní věci. Každá strana může časem mít specializované moduly, které ta druhá mít nemusí. Například Dynamics má pěkně zpracovanou výrobu, Money zase třeba mzdy. Nejzajímavější bude stav, kdy pomocí technologií Microsoftu bude moci jak Tornádo, tak Dynamics použít stejný modul.
Connect!: Jednali jste o spolupráci ještě s někým jiným než s Great Plains?
Martin Cígler: Jednali a byli jsme poměrně daleko. Byla to česká firma, která má na našem trhu velice dobrý zvuk. Problémem se ukázala vzájemná dohoda. Spočíval i v tom, že my jsme tehdy byli fyzickou osobou a pro partnera jsme byli velice obtížně průhlední. Jednání jsme nakonec přerušili spíše my. Nicméně budujeme s touto firmou nadále dobré vztahy a je možné, že to ještě v budoucnu dopadne dobře.
Connect!: Jak jste naznačil, kapitálovou nouzí vaše společnost netrpí. Dnes však často IT-firmy propouští své zaměstnance. Jak je to u vás?
Martin Cígler: To se nás naštěstí netýká, spíše naopak. Fakt, že někde propouští, je pro nás výborný způsob, jak získat nové kvalitní programátory či konzultanty.
Connect!: U příležitosti prezentace s Great Plains a Microsoftem jste zmínil, že pokud se někdo nyní speciálně chlubí připraveností na rok 2000, tak něco hodně zanedbal?
Martin Cígler: Ano, a za tím si stojím. Samozřejmě je možné stavět reklamu na tom, že produkt je „2000 Ready“ atd. Domnívám se, že softwarová firma, která dělá ekonomický systém a bombasticky převádí své zákazníky na verze pro rok 2000, to dělá jenom pro to, že se na tomto upgradu snaží maximálně vydělat, ale v žádném případě to není systémové řešení. Fakt, že 29. února je i v roce 2000, věděla první verze systému Money již v roce 1991.
Connect!: Samozřejmě předchozí otázka evokuje další. Mohou se toho zákazníci při výběru řešení nějak vyvarovat?
Martin Cígler: Úplně asi ne, ale základní příznaky tu jsou. Český zákazník si software samozřejmě vybírá podle ceny. To je pro něj základní kritérium a potom se nestačí divit. Obrovské prostředky ho stojí například dodělání systému či přechod na něco pořádného. Riziko však lze snížit, když při výběru vezme v potaz několik faktorů. Zkusím je vyjmenovat v bodech:
- Funkcionalitu systému. Pokud systém v okamžiku pořízení nesplňuje veškeré požadavky a není možné jej správně nakonfigurovat, pak by se měl zákazník podívat ke konkurenci. Sliby výrobce, že za 14 dní chybějící modul dodělá, se ukazují jako liché.
- Stabilita dodavatele. Rozhodně nakupovat produkty větších firem, které vypadají, že na našem trhu budou ještě pár let působit. A rozhodně produkty firem, které mají zastoupení na více místech tak, aby zákazník z Olomouce nesháněl pomoc v Karlových Varech.
- Prostředí a provázanost s jinými používanými produkty. Tj. pokud firma dnes používá pro kancelářskou práci Microsoft Office a i ostatní používané programy jsou pro Windows, pak je nákup informačního systému pro MS DOS, který s MS Office nekomunikuje, asi špatnou investicí.
- No a teprve posledním kritériem by měla být cena. A jako kdekoliv jinde – ne vždy je pravdou, že co je dražší musí být i lepší.
Jistě mi dáte za pravdu, že obdobné pořadí neplatí jen pro ekonomické systémy.
Za časopis Connect! se ptal Roman Smělý
Zdroj: Connect! 10/99
