Celý váš život v počítači

Za pár let tu budeme zřejmě mít dostupné pevné disky s terabajtovou kapacitou. Těžko si lze představit, čím je vůbec zaplnit. Co ale tak zaznamenat úplně vše, co jste v životě četli, napsali, řekli či viděli a schovat to pro budoucí generace. Zvláštní nápad se spoustou otazníků, přesto, či právě proto na něm již výzkumníci usilovně pracují.
Představe si, že máte ve svém stolním počítači terabajtový disk pro data. Čím ho zaplníte? Vše, co jste během života četli a napsali? Sotva pár desítek gigabajtů. Všechny fotky, které jste pořídili? Málo. Na zaplnění terabajtového disku vašimi osobními daty byste museli při věku zhruba 75 let každý den od narození uložit 36,5 MB dat. A to nepočítáme to, že za 75 let budou technologie na zcela jiné úrovni. Největšími žrouty kapacity je video a audio, vše ostatní je v daných měřítkách zanedbatelné a lze si dovolit archivovat skutečně úplně vše.

I kdyby se vám ale podařilo zaplnit takový disk daty, je to jen malá část problému. V těch datech musíte být schopni nějakým uspokojivým způsobem hledat. Pochopitelně s tím souvisí i velmi důležitá otázka ochrany soukromí proti útoku zvenčí i nebezpečí selhání hardwaru.

Kdyby i to ale bylo nakonec vyřešeno, mohli byste kdykoli zpětně zjistit historické okolnosti nějakých událostí, sestavit vzpomínky na někoho či poskytnout svým potomkům možnost nahlédnout do vašeho života.

Tato pro mnohé bláznivá myšlenka se začíná realizovat. Gordon Bell a Jim Gemmell z Microsoft Research již rozpracovávají základní črty a třeba právě Gordon Bell již na disk ukládá úplně vše, s čím se setká, skenuje účty a dopisy, grabuje cédéčka, co si poslechnul, vytváří prostě svůj gigantický multimediální osobní archív a zatím je na hodnotě 10 GB. Fakt, že oba pánové jsou z Microsoft Research, zde pochopitelně nahrává paranoie – Microsoft chce mít vládu nad každým jednotlivcem a nad jeho celým životem s osobními daty. Berme to ale zatím více jako Research než jako Microsoft. Řeší se tu prostě zajímavý problém bez konkrétní snahy o zneužití ba naopak s důrazem na nemožnost zneužití.

Celý projekt se jmenuje MyLifeBits a snaží se řešit problémy sběru dat, jejich vzájemného prolinkování, kvalitního vyhledávání a současně odolnosti formátů dat a způsobů uložení při zastarávání technologií. Každá informace v MyLifeBits může mít textový nebo hlasový popisek (mluvený popis se automaticky převede také na text, takže lze prohledávat text i v nahrávkách). Stačí vybrat zadané rozmezí času a systém vytvoří ucelenou dějovou linku, kde jsou všechny informace uspořádané na časové ose, stejně tak je možné prohledat třeba jméno nějaké osoby a zjistit, kdy jste s ní v čase přišli do styku. Pochopitelně takový archív nemusí sloužit jen vám, ale i třeba vašim dědicům, kteří se pak mohou místo prohrabování krabice se zažloutlými fotografiemi seznámit s vaším životem tak říkajíc 1:1.

Samotný systém sběru dat by měl být co nejvíce automatický, jen málo lidí si dobrovolně vede osobní deníky, aby to bylo zpětně využitelné, musí to být do značné míry neviditelné a samostatně jednající. Stejně tak ale existuje v životě každého z nás spousta okamžiků, které bychom nejraději neměli ani ve svých vzpomínkách natož v syrové realitě pevného disku. Je to prostě úkol, kde je spousta otázek k řešení a problém, čím zaplnit tak velký pevný disk, je jen drobným detailem. Každopádně je zajímavé, že i takovéto věci někoho trápí a pracuje na jejich vyřešení.

Diskuze (74) Další článek: Administrátoři kašlou na záplaty

Témata článku: Video, Microsoft, Největší nebezpečí, Zajímavý detail, Bell, Historické datum, Gordon, Osobní deník, Život, Bella, Důležitá otázka, Značný problém, Historická data, Paranoia

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Jak rychlé je nabíjení bez drátů?

Test 11 sluchátek pro hráče

Aplikace, které vám zachrání dovolenou

Kompletní přehled datových tarifů