Canon PowerShot S-30 - dvojče k pohledání

Jsou fotoaparáty, na které si uživatel musí nejprve nějaký čas zvykat. Jsou ale také přístroje, jež si oblíbíte sotva je vezmete do ruky. Canon PowerShot S-30 patří mezi ty druhé - alespoň moje pocity při testování byly takové.
Canon PowerShot S-30 - dvojče k pohledání

Ještě než se pustím do samotné recenze modelu PowerShot S-30, považuji za vhodné informovat čtenáře o tom, že tento typ je v podstatě shodný s modelem S-40. Rozdíl spočívá pouze v odlišné barvě těla a ve vyšším rozlišení „čtyřicítky“. Jestliže S-30 je vybavený třímegapixelovým snímačem, pak S-40 logicky disponuje čipem čtyřmegovým.

Konstrukce a ovládání

Canon již delší dobu prosazuje „cihličkový“ design. Dvojčata S-30/40 sice dostaly tvary lehce zaoblené, avšak stále jsou míry víceméně „krabicoidní“. Kupodivu to ale nevadí ergonomii držení, která je překvapivě dobrá. Přispívá k ní několik vhodně navržených výstupků a nesporně také dobře zvolená hmotnost.

Klepněte pro větší obrázek

Fotoaparát nepatří mezi ty nejmenší - v kapsičce košile mu bude těsno. Kapsa mých ošuntělých menšestráků jej však přijala za svůj a dlužno dodat, že se tam netlačil ani s mobilem. Než moje secondhandové kalhoty, slušela by však PowerShotu S-30 lepší konfekce. Je to totiž náramný elegán. Povrch je z velké části opláštěný lehkým kovem v kombinaci lesklého a broušeného povrchu. Hluboce gravírované logo Canon na posuvném krytu dodává dojem poctivé řemeslné práce. Přestože konstrukce kombinuje kov s všudepřítomným plastem, na foťáku nic nevrže, nejsou zřejmé žádné konstrukční vůle - zkrátka povedený kousek.

Snad vzhledem k malým rozměrům fotoaparát nemá stavový displej. U přístroje, jež převzal způsob ovládání ze staršího modelu G-1, mě to celkem dost překvapilo. Problém se ale nakonec ukázal jako výhoda. Absenci stavového displeje totiž zcela kompenzuje a ještě předčí klasický LCD displej. Ten je možné přepnout do energeticky úsporného černobílého módu (světlé písmo a symboly na černém pozadí) a vzhledem k jeho velikosti umožňuje zobrazení více informací než běžný stavový displej. Jak známo podsvětlených stavových displejů je jako šafránu, takže nezanedbatelná není ani viditelnost tohoto řešení při sníženém osvětlení nebo po tmě.

Byla-li zmínka o posuvné krytce objektivu, pak je nutné dodat, že zároveň představuje hlavní vypínač fotoaparátu, respektive vypínač některého z režimů snímání. Hlavní vypínač jako takový totiž S-30 nemá. Buď tedy odsunutím krytu aktivujeme focení, nebo vypínačem na zadní stěně zapneme režim prohlížení. Obojí lze volně kombinovat, takže je možné prohlížet a upravovat snímky i při zasunuté krytce a naopak při zapnutém módu fotografování přepneme malým posuvným vypínačem fotoaparát do režimu prohlížení.

Klepněte pro větší obrázek

Obvyklým kruhovým voličem už tedy ovládáme pouze režimy fotografování, což přináší malou výhodu v tom, že svůj oblíbený snímací mód můžeme mít na fotoaparátu nastavený předem.

Abych řekl pravdu, jedna z vlastností, které se mi u S-30 nejvíce líbily, je způsob ovládání, který je do značné míry „analogový“.

Klepněte pro větší obrázek

Z pohledu fotografa vidíme na zadní stěně relativně velké množství ovládacích prvků, které ale není o nic větší, než u srovnatelně vybavených fotoaparátů. Ve spolupráci ovládacích prvků s indikací na LCD displeji není nutné skoro vůbec brouzdat menu, což osobně považuji za jeden z nejlepších způsobů ovládání digitálního fotoaparátu. Jako takový jej chválím a to tak, že hodně! Do klasického menu je třeba jít pouze při nastavení rozlišení, stupně komprese a jiných hodnot, které povětšinou není třeba měnit často - viz. následující snímek.

Klepněte pro větší obrázek

Jednu výtku týkající se ovládání ale přesto musím publikovat. Zaslouží si ji vodorovný joystickový ovladač v pravém horním rohu zadní stěny. Aretace poloh je slabá, a tak se mi pravidelně stávalo, že jsem místo potvrzení volby stisknutím, přepnul na další z položek. Toto je asi jediné „nevychytané“ místo Canonu S-30. Vybavuje se mi podobná „story“ s konkurenčním Olympusem, který měl u první C-2000 v podstatě úplně stejný problém. Ten byl u dalších modelů malou konstrukční úpravou odstraněn. Nezbývá nám tedy než doufat, že se i Canon chytí za nos a u následníků S-30/40 tuto zbytečnou konstrukční chybu opakovat nebude.

Funkce a vlastnosti

 Z pohledu vybavenosti funkcemi lze Canon PowerShot S-30 (i S-40) s jistotou nazvat jako odlehčenou verzi PowerShotu G-2. Nabízí všechny obvyklé expoziční režimy (P, A, S ,M), včetně motivových programů a obvyklého Canonovic PhotoStitch pro panoramatické fotografie. Samozřejmostí jsou tři způsoby měření světla (plošné, středově vyvážené a bodové), vyčerpávající nastavení vyvážení bílé včetně kalibrace, zobrazení histogramu v náhledu, focení do JPEG nebo RAWu ... Mimochodem - všimli jste si, že Canon už s datově nafouknutým TIFem příliš nepočítá? Mezi speciality pak patří možnost fotografování on-line při propojení s počítačem, kdy snímky nejsou (volitelně) ukládané na paměťovou kartu, nýbrž přímo na pevný disk počítače. Že se tato vlastnost hodí při ateliérovém focení, to asi není nutné zdůrazňovat.

S-30 disponuje ještě dvěma zajímavými a přínosnými funkcemi. Obě jsou v podstatě převzaté z kinofilmových zrcadlovek EOS, ale to jen pro informaci. Jako první bych zdůraznil možnost shiftování v programové expoziční automatice. Že nevíte o co jde? Věc se má tak: běžná programová expoziční automatika na základě měření nastaví „nějaké“ expoziční hodnoty vycházející z naprogramované expoziční křivky. Tzv. Shift Program pak dělá to stejné, ale fotografovi je navíc umožněno expozičními hodnotami posouvat. Je samozřejmé, že clona i čas vždy zůstávají ve správné kombinaci. Vzhledem k tomu, že klasická programová automatika často preferuje plně otevřenou clonu, kterou postupně zavírá až při vyšších hladinách osvětlení, je shiftování výborné už jen z hlediska možnosti zaclonění objektivu a tím i zlepšení kresebnosti. Celá věc ale má malý zádrhel - shiftovat můžeme pouze při zapnutém LCD displeji.

V tom samém režimu pak lze používat funkci výběru zaostřovacího bodu autofocusu. S-30 je totiž vybavený tříbodovým autofocusem, který může fungovat s automatickým výběrem bodu nebo s manuálním stanovením aktivního zaostřovacího bodu.

Klepněte pro větší obrázek

Zde již nemám pochyby o nutnosti zapnutého LCD displeje. Optický hledáček je průhledový, což není zrovna ideální zobrazovač pro zaostřovací body.

Zůstaneme-li ještě u automatického zaostřování, pak je nutné zdůraznit, že funguje takříkajíc Canonovsky přesně a rychle. Autofocus „es třicítky“ patří k tomu nejrychlejšímu, co lze u digitálních fotoaparátů této třídy nalézt. O přesnosti ostření není ani řeči, a to i při špatném osvětlení. V těchto případech pomáhá zaostřovacímu systému vestavěný reflektorek. Ten zároveň slouží jako „odstraňovač červených očí“ při snímání s bleskem. Fotoaparát lze zaostřovat také manuálně, přičemž střed náhledu na LCD displeji se při „ručním“ ostření zvětší. Tuto pomůcku v poslední době používá mnohý výrobce digitálních fotoaparátů, přičemž ve spolupráci s kvalitním displejem lze zvětšení náhledu jen a jen ocenit.

Klepněte pro větší obrázek

Byla-li zmínka o blesku, pak právě absence sáněk nebo alespoň konektoru pro externí blesk odlišuje S-30 od vyšších modelů Canonu. To stejné platí i o nemožnosti nasazení přídavných optických členů. Inu co bychom ale ještě chtěli - byť velmi dobře vybavený, ale pořád je to „kompakt“.

Obrazová kvalita

 A na malé výtky prostě vynikající! Než ale kliknete na odkaz Obrazová kvalita, referenční snímky, kde můžete posoudit výsledky Canonu S-30, dovolím si pár poznámek. Už jsem se zmiňoval o tom, že Canon se s bezztrátovým TIFem vyrovnal po svém a dlužno dodat, že „bez ztráty desítky“. Datový formát RAW, jakožto vlastní vynález Canonu totiž TIF předčí v mnoha ohledech. Je stejně tak bezztrátový jako TIF, i když v tomto ohledu snad ani nelze oba formáty srovnávat. RAW jaksi není pravým obrazovým formátem, pouze uchovává surová data a snímky jsou pak generované až v počítači. Komprese zde ale neprobíhá, takže výhoda je na místě. Oproti TIFu je RAW z hlediska datového objemu cca dvoutřetinový - druhá výhoda. Poslední a hodně zásadní předností je možnost některých úprav snímků až po(!) expozici. Pro mě je například podstatná volba „dodatečného vyvážení bílé“. Ano, je to tak. I po pořízení snímku je možné ovlivňovat hodnotu vyvážení bílé! Prostě v ovládacím okně programu zvolíme některou z přednastavených hodnot, nebo pomocí kapátka určíme bílou barvu přímo z náhledu fotografie. Jak je vidět z obrázku, dodatečně lze ještě ovlivnit také barevné nasycení, kontrast a ostrost (softwarově) snímku. U profesionálních digitálních fotoaparátů Canon je navíc možné řídit i expozici, což je naprostá bomba!

Jakkoliv jsem vychválil formát RAW, musím také pochválit obvyklý JPEG. Osobně jsem nenašel zásadních rozdílů v kvalitě nejlépe komprimovaného JPEG a surového RAWu. Obavy o focení do ztrátově komprimovaného JPEG už delší dobu představují historii digitální fotografie a to je jen dobře. Přece jenom jde o datově úsporný formát, což je při současné ceně paměťových karet cenná deviza.

Na vynikající kvalitě fotografií PowerShotu S-30 se velkou mírou podílí také vestavěný zoom 35-105 mm (eq. kinofilmu), jež poskytuje brilantně ostré snímky a netrpí chromatickou vadou. Tomu je možná „na vině“ snížená světelnost při delším ohnisku - parametry F2,8 - 4,9 určitě neoslní ani konkurenci ani vlastní stáj. Bohužel se hlavně u delších ohnisek nevyhneme častějšího použití vestavěného blesku, což nemusí být vždy žádoucí.

Standardní vybavení

Nic zvláštního, kdyby si sám Canon už dříve nenastavil vyšší laťku. O co jde? O nabíječku akumulátorů. Kam se poděla nabíječka/síťový zdroj starších modelů? U S-30 lze při použití standardního vybavení pouze nabíjet akumulátor dodané nabíječce a nic jiného. To nic jiného představuje kousek kabelu s koncovkou imitující tvar akumulátoru, který po připojení k nabíječce slouží jako externí zdroj fotoaparátu. Marketingoví stratégové buď nepočítali s tím, že by uživatel S-30 fotil např. studiovou fotografii nebo něco, co by se jí alespoň vzdáleně podobalo, anebo si prostě řekli: však kdo bude chtít externí zdroj, ať si jej dokoupí. Koneckonců stejně si dříve nebo později bude dokupovat rezervní akumulátor, tak proč neudělat rovnou vyšší investici? Nevím, tenhle káblík může stát pár desítek, maximálně stovek korun, tak proč jej rovnou nepřibalit do krabice?

Cena

Doporučená cena 30.990,- není z nejmenších. Vzhledem ke kvalitám fotoaparátu ale jde o cenu bez výhrad akceptovatelnou. Pouze jeden otazník se nabízí: čtyřmegapixelový S40 stojí o pouhé čtyři tisíce více – není lepší si je připlatit a získat tak nějaké ty cenné pixlíky navíc?

Celkové hodnocení

Jestliže jste článek dočetli až sem, asi mi dáte za pravdu, že Canon PowerShot S-30 je výborný digitální fotoaparát střední třídy. Že jste si ještě neprohlédli referenční snímky? Pak to určitě udělejte, protože ty by měly toto hodnocení jen potvrdit. Nějaké ty mouchy se sice najdou, ale upřímně: kde nejsou? Sám za sebe mohu tento fotoaparát vřele doporučit každému, kdo nechce jen automatizovaný přístroj, ale zároveň požaduje kompaktní provedení. Výborná obrazová kvalita je takříkajíc v ceně.


Plusy a mínusy

+ elegantní design
+ perfektní dílenské zpracování
+ z velké části „analogové“ ovládání
+ rychlý a přesný autofocus
+ ostrá optika bez chromatické vady

+ datový formát RAW

- spíše nefunkční joystick
- nízká světelnost objektivu na „delším“ konci

- nabíjení akumulátoru pouze ve fotoaparátu


Zdroj Canon CZ s.r.o.

 

Témata článku: Canon, Hlavní objekt, Layout, Panoramatická fotografie, Pohled, PoW, Grid, Blesky, Parametr, Špatné osvětlení, Reflex, Studiové blesky, Dvojče, Canon EOS, Solid, Noční záběr, TomTom, Běžný stav, Povedený kousek, Snímek, Třetí snímek, Technický parametr, Nabíječka, Značná pozornost, Canon Powershot


Určitě si přečtěte



Aktuální číslo časopisu Computer

Test 9 bezdrátových reproduktorů

Jak ovládnout Instagram

Test levných 27" herních monitorů

Jak se zbavit nepotřebných věcí na internetu