C-3030 - Černá perla Olympusu

Petr Lindner

1. ledna 2000

Přístroj, který kromě dalších ocenění získal i letošní cenu EISA jako nejlepší digitální fotoaparát, představujeme v podrobné recenzi.

Pamatujete si ještě na pionýrské doby digitální fotografie? Výrobci nás neustále oblažovali šílenými designérskými výtvory, se kterými by si seriál Star Trek vysloužil několikanásobnou sledovanost. Naštěstí firmy postupem času přišly na to, že nemá smysl vytvářet nové standardy, když klasická fotografie se svou 160ti letou historií už něco dokázala. A tak se design umírnil do snesitelnějších a nutno dodat ergonomičtějších tvarů, kdy jsme začali mít pocit, že držíme v ruce foťák. Jistý podíl na tomto faktu měla i firma Olympus, a to konkrétně s modelem C-2000Z. A zde vstupuje do hry druhý faktor, tentokrát už datovaný ve žhavé současnosti. C-2000Z se osvědčil více než dobře, proč tedy nepokračovat touto cestou? A tak se brzy „narodil“ vylepšený C-2020. Nebyla by to digitální fotografie se svým brutálně rychlým vývojem, aby dvacetdvacítka nedostala mladšího bratříčka. Nu a jsme u „našeho“ modelu Olympus C-3030Z.

Olympus C-3030Z

Všechny zmiňované modely Olympusu spojuje na první pohled téměř shodný design. Z hlediska ergonomie vysoce funkční, z pohledu estéta elegantní, působící dojmem „velkého“ foťáku. Jestliže jste doposud fotografovali pouze klasickými fotoaparáty, nebude přechod na „digitál“ v tomto provedení činit absolutně žádné potíže. Naopak, srovnáme-li Olympus C-3030Z s kapesními kinofilmovými kompakty, jež je problém smysluplně držet, aby jste si prsty nezakryli objektiv nebo blesk, je „třicettřicítka“ v tomto ohledu špičkovým výrobkem. Černá povrchová úprava může u amatéra budit dojem méněcennosti oproti stříbrným konkurenčním modelům, ale věřte mi - černá je klasika.

Tento rok je rokem „třímegáčů“ a Olympus nemůže být jiný. Prokládaný CCD snímač poskytuje fotografie o maximálním rozlišení 2048 x 1536 pixelů. Obrazové informace samozřejmě nejdříve procházejí trojnásobným zoomem s ohniskovou vzdáleností 32 - 96 mm, tedy mírně širokoúhlou optikou. Díky za to. Optika je doplněná až 2,5násobným digitálním zoomem, na nějž pěju chválu v části Obrazová kvalita, referenční snímky. Skutečně, C-3030 je první digiťák, který mě donutil změnit můj veskrze negativní názor na digitální zoom.

Takříkajíc tradičním paměťovým médiem Olympusu je Smart Media karta, a nejinak je tomu i v případě C-3030. Kromě formátu JPEG lze ukládat i do TIFu, ovšem osobně to považuji za pouhé plýtvání drahocenným datovým prostorem. JPEG je totiž tak kvalitní, že rozdíl oproti TIFu není prakticky znatelný.

Upozorňuji, že C-3030 není žádný automat typu „namiř a stiskni“. I tohle sice díky programové automatice v podání „černé perly“ jde, ale síla foťáku je někde jinde. Současný nepsaný standard vyšší třídy kompaktních digitálních fotoaparátů spočívá ve vyčerpávajícím množství expozičních režimů. C-3030 disponuje všemi potřebnými, počínaje zmiňovanou plnou automatikou, přes clonovou a časovou prioritu, až po manuální ovládání. Zde opět odkazuji na podrobné části recenze, konkrétně Funkce a vlastnosti.

Podobně jako expoziční režimy, je i zaostřování podřízené vůli uživatele. Chcete ostřit manuálně? Klidně zapomeňte na obvyklé přednastavené vzdálenosti. C-3030 ostří průběžně v celém rozsahu, a ještě při tom hezky zvětší výřez na LCD displeji - „abych tě Karkulko lépe viděla“. Nemohu se ale jen nerozplývat, musím uvést, že automatické zaostřování je pořád hodně pomalé. Je to snad syndrom digitálních foťáků současné generace, přičemž C-3030 nevyjímaje. Pro akční fotografii se zkrátka ani tak dobrý fotoaparát nehodí. Než se váš miláček uráčí zaostřit, uplyne v pomyslné řece hodně vody a jak známo, některé snímky jsou otázkou setiny sekundy a ne řádově sekundy, jakožto reálného času pro připravenost „třicettřicítky“ ke snímku.

V každém případě je ale jisté, že kvalita fotografií je více než dobrá. O špičkovém kompresním algoritmu JPEG už řeč byla. Ve hře je ještě ostrost, barevná věrnost, kontrast a... Co vám budu povídat. Mrkněte do sekce Obrazová kvalita, referenční snímky a uvidíte sami. Ano, chybí mi uživatelská kalibrace vyvážení bílé. Přednastavené parametry vyvážení bílé pro umělého osvětlení nejsou zdaleka ideální a věřím, že kalibrace by problém vyřešila. Budeme si v tomto ohledu asi muset počkat na nástupce.

Pomineme-li umělé osvětlení, pak všechny ty kvalitní fotky C-3030 nasnímá, aniž by se zapotil. Spotřeba energie je totiž v porovnání s konkurencí mizivá. A to jsme prosím ve třídě tužkových akumulátorů, které jsou všeobecně považované za přežité. Bohužel má celá věc jeden háček. „Černá perla“ je pyšná princezna, proč by se tedy obtěžovala informovat, že se blíží konec. Prostě se vypne a vy můžete začít prohledávat kapsy, jestli se v nich náhodou nenachází sada čerstvých akumulátorů. Škoda, tohle mě na C-3030 docela mrzí.

Není cílem této úvodní části recenze postihnout všechny dobré i špatné vlastnosti fotoaparátu. Čtenáři, kteří mají zájem o další podrobné informace nechť čtou dál. Jestliže patříte mezi ty, kterým stačí informativní přehled, pak pro vás je určený tento závěr.

Olympus C-3030Z je digitálním fotoaparátem, který se nedá jen tak přehlížet. Koneckonců celá řada ocenění, včetně letošní ceny EISA za nejlepší digitální fotoaparát jsou tomu asi dostatečným důkazem. Jasně, má to své mouchy, ale kdo je nemá? Navíc Olympus je známý jako firma, která nabízí kompletní řešení. Celá škála systémového příslušenství naznačuje možnosti rozšiřitelnosti, čímž samozřejmě (pokud si to zaplatíte) hodnota stoupá nahoru.

A ještě abych nezapomněl: Olympus dodává i „skorodvojče“ - model C-3000, který je s třicet třicítkou až na malé rozdíly téměř identický. O to více potěší menší cena, avšak to už prozrazuji moc. Bližší podrobnosti naleznete v samostatném článku.