Definitivně a oficiálně. Intel končí strategii nejvyšší taktovací rychlosti jádra procesoru a soustředí se na vývoj čipů s více jádry pracujícími paralelně. Kromě výroby paměťových čipů a procesorů bude Intel hledat nové příležitosti v oblasti software a bezdrátových technologií v čele s WiMax.
Včera večer našeho času začala v San Franciscu každoroční konference společnosti Intel pro vývojáře – Intel Developer Forum, zkráceně IDF. Tato událost ve světě informačních technologií je pravidelně uváděna přednáškou vedoucích pracovníků společnosti Intel. Letošní "keynote" proběhla v režii prezidenta společnosti a výkonného ředitele Paula Otelliniho, který na jaře převezme post generálního ředitele.
Podle očekávání využil Paul Otellini svojí přednášku k představení prvního procesoru Intel se dvěma jádry v podobě nové generace procesorů Itanium s kódovým označením Montecito. Přibližně pěti tisícům návštěvníků prezident Intelu představil chystanou řadu procesorů s více jádry pro servery i osobní počítače. Představený procesor Montecito je tvořen 1,72 miliardy tranzistorů a obsahuje 12 MB vyrovnávací paměti třetí úrovně pro každé z jader, celkem má procesor k dispozici 26,5 MB cache. Procesor bude podporovat paralelní výpočty na úrovni jednotlivých instrukcí nebo celých procesů. Podle Otelliniho nabídne Montecito ve srovnání se současnými procesory Itanium 2 vyráběnými 130nm technologií nárůst výkonu o 25 procent.
Paul Otelliny ve své přednášce odhadl, že v roce 2006 bude 40 % stolních počítačů vybaveno procesory se dvěma jádry a 85 procent serverů poběží na dvou a více jaderných procesorech, řada mobilních procesorů od Intelu by v témže období měla být tvořena dvojjadernými procesory ze sedmdesáti procent.
Závod, nezávod
Intel přišel s vícejadernými procesory o něco později než AMD, které minulý týden předvedlo v praxi běžící server vybavený hned čtyřmi procesory se dvěma jádry. AMD o svých budoucích procesorech mluví jako o dual-core, zatímco Intel se drží širšího pojmu multi-core, vícejaderné, což může v budoucnu znamenat zvýšení paralelních výpočetních jader na jednom procesoru. AMD navíc zmínila práci na vývoji dual-core procesorů v roce 1999, o dva roky dříve než první zmínku o podobném programu vypustil Intel. Prezident této společnosti však odmítl označit soupeření obou firem za závod.
Jako jednoznačný úspěch Intelu, i přes odklon sledování gigahertzů, Otellini předvedl křemíkovou destičku s paměťovými čipy vyrobenými novou 65nm technologií, která umožní procesory dále zrychlovat a snížit vyzařování zbytkového tepla.
Kvalitu procesorů chce ale Intel marketingově prosazovat jinak než zdůrazňováním pracovní frekvence. Hlavní změnou v této oblasti je zavedení nového číslování jednotlivých řad procesorů podle podporovaných funkcí. Procesory Xeon pro serverová řešení budou ale i nadále prodávány pod názvem a číselným vyjádřením frekvence procesoru v GHz a MHz.
WiMax a zbytky
Nejviditelnější aktivitou Intelu v posledních měsících je prosazování nové technologie pro bezdrátové vysokorychlostní přenosy dat známé jako WiMax, která je definována maximální přenosovou rychlostí 70 MB/s a dosahem až 50 kilometrů. Intel, který v rámci platformy Centrino výrazně přispěl k rozvoji WiFi sítí, pro WiMax vyvinul vlastní čip Rosedale, který je určen pro fixní připojení zařízení k internetu. V noteboocích by měl WiMax nahradit WiFi v průběhu roku 2006, o rok později vidí Intel tuto technologii i v mobilních telefonech.
Vzorky tohoto čipu už byly rozeslány výrobcům bezdrátových zařízení tak, aby příští rok mohly začít reálné testy WiMax sítí. Od WiFi se nová technologie liší zejména svým určením, zatímco WiFi bylo navrženo pro vytvoření bezdrátových sítí uvnitř budov, WiMax chce nabídnout vysokorychlostní bezdrátové sítě v exteriérech, zejména jako platformu pro zpřístupnění broadbandu v odlehlejších oblastech.
Paul Otellini kromě klíčových novinek zmínil také technologii DTCP over IP pro přenos digitálního videa v prostředí IP sítí nebo virtualizační platformu Vanderpool, která umožňuje podobně jako Virtual PC nebo VMware vytvoření několika virtuálních strojů na jednom hardware. Tuto technologii by měl Intel začít komerčně nabízet s příchodem operačního systému Longhorn, tedy v roce 2006.
