Lidé přestávají kupovat automobily, městská populace významně roste a přenosné technologie zažívají obrovský boom. To jsou hlavní faktory, které ovlivňují stávající trendy v cestování a nárocích na dopravní systémy – a to nejen v rámci jednotlivých měst či států, ale celého světa. Dopravci, banky i transakční společnosti se proto snaží vyřešit, jak správně nasadit dostupné technologie. Pasažéry nesmí odradit, ale naopak motivovat k dalšímu cestování.
To vše se nyní diskutuje na šesté mezinárodní konferenci Transport&Ticketing 2014 v Londýně, které se účastní přes 150 zástupců z byznysové i státní sféry dohromady ze 48 zemí světa.
„Evropská unie potřebuje vyvinout sofistikovanou dopravní síť, aby byla schopna zajistit jednu ze svých základních svobod – pohybu a cestování,“ tvrdí například Maximilian Strotman, jeden ze členů kabinetu viceprezidenta Evropské komise (EK) Siima Kallase.
Raději vlakem než autem
Komise podle Strotmana předpokládá, že zhruba 99,9 procent veškeré pozemní dopravy v EU v současnosti probíhá na krátké vzdálenosti od pár desítek do několika stovek kilometrů, což je způsobeno právě komplikovaností přesunu cestujících na delší vzdálenost.
Nový platební terminál má cestujícím zjednodušit placení jízdného.
„Většina Evropanů nikam příliš nejezdí, protože je to pro ně jednoduše moc složité - neví, kde a jak za hranicemi pořídit jízdenky, natož jak za ně pohodlně zaplatit,“ shrnul Strotman stav evropské dopravy. EK podle něj nyní zvažuje, jak přispět ke zvýšení mobility svých občanů. Jako jednu z možných cest k řešení označil dostatečnou vzájemnou kompatibilitu bankovních karet a takzvaných chytrých karet, které v sobě dokáží nést nejrůznější aplikace a informace – od vstupních kódů do zaměstnání přes městskou jízdenku či základních identifikačních údajů po možnost kartu využít pro cestování a nákup jízdenek zahraničí, nejen v domovském státu.
Dopravní společnosti a podniky předpokládají, že „cestující budoucnosti“ nebudou mít zájem o přepravu vlastním automobilem – a to jak z ekonomických, tak z ekologických či praktických důvodů. Cestující podle nich bude také silně technologicky zaměřený – bude vlastnit chytrý mobilní telefon, bezkontaktní kartu, NFC technologii ve svém mobilním telefonu nebo chytrou multifunkční kartu. A většinu nákupů jízdenek bude provádět buď online, nebo prostřednictvím přenosných zařízení.
„Tuto předpověď nám potvrzuje například silný nástup programů zaměřených na půjčování automobilů, bicyklů či dokonce sdílení automobilu při cestování do a z města,“ vysvětlil technický ředitel společnosti Vix Technology Mark Messenger. Více než 500 měst po celém světě nyní například využívá systém půjčování či sdílení bicyklů. Právě nápad půjčovat jízdní kola byl před několika lety předmětem téměř veřejného výsměchu ze strany některých městských dopravních podniků. Nyní se však situace mění.
Další z mnoha nových jízdenkových terminálů.
V roce 2013 činil podíl obyvatel měst 53 procent světové populace. Do roku 2050 by podle některých odhadů tento podíl mohl vzrůst až na 70 procent. To by přineslo značné nároky nejen na zmíněné městské dopravní podniky, ale také na chytré aplikace pro telefony, které zajistí dostatečně srozumitelné a jednoduché plánování jakéhokoliv výletu, dovolené či byznys tripu jednotlivých cestujících.
Již nyní se u některých dopravců objevují informační systémy v reálném čase, které jsou schopné cestujícího upozornit například formou chytré světelné tabule či pomocí SMS, že na trase, na níž má zakoupenu jízdenku, se vyskytl problém či zpoždění. Dostatečný sběr dat o destinacích jednotlivých cestujících pak otevírá možnosti pro cílený marketing.
NFC a další
Každý se s nějakým z následujících výrazů již jistě setkal – NFC, QR kód, bezkontaktní karta, chytrá karta, mobilní aplikace, EMV (čipová) karta. Zmíněné technologie nicméně cestujícímu-zákazníkovi také dokáží značně zkomplikovat život – a to v okamžiku, kdy se v nich buď nevyzná, nebo jakoukoliv z nich nevyužívá. „Z tohoto důvodu musí přepravci zajistit co nejširší akceptaci plateb – ať už klasicky v hotovosti, tak například bezkontaktně nebo pomocí mobilního NFC,“ uvedla na konferenci Transport&Ticketing 2014 v Londýně Jenni Borgová z britského ministerstva dopravy.
Doposud také není jasné, jak například dopadne souboj NFC s nízkoenergetickým Bluetooth 4, který nasadila společnost Apple jako vlastní řešení pro využití mobilního telefonu při bezkontaktním placení či přenosu informací. „Výrobci zařízení se bohužel zatím nedomluvili, ale nejsou jediní – mnohde je extrémně těžké vůbec docílit dohody mezi bankami a mobilními operátory,“ upozornila Güliz Öztürk ze společnosti Kentkart. Podle ní si musí jednotlivé firmy uvědomit, že v otázce nasazení multifunkčních chytrých karet či bezkontaktních služeb dostupných z mobilního telefonu nejde primárně o vysoký zisk, ale spíše veřejnou službu.
Některé z nových terminálů vypadají spíše složitě než že by měly něco zjednodušit.
Tuto situaci mohou například věrně popsat české banky a operátoři, kteří se již minimálně dva roky domlouvají na společném postupu při nasazování NFC platebních řešení pro český trh. O míle dále jsou naopak v Polsku, kde došlo k vytvoření takové platformy a rychlému nasazení zmíněné technologie do platebních řešení, a to nejen v dopravě.
Podle Nicolase Mackieho, produktového manažera řešení Visa payWave, bude potřeba nasadit nejrůznější kombinace technologií – například v regionu střední a východní Evropy se podle něj začínají významně osvědčovat samostatně stojící automaty na autobusových a vlakových zastávkách, které přijímají jak hotovost, tak běžné čipové platební karty – cestující si jednoduše při čekání na autobus či vlak jízdenku předem zakoupí a následně při nástupu nedochází ke zbytečným prodlevám.
Budoucnost cestování nicméně spatřuje v chytré bankovní kartě, která v sobě kloubí jak identifikační údaje, tak platební možnosti a zároveň je nosičem jízdenky. Vzorem takto fungujícího systému je podle něj například londýnský model, kdy se cestující v tamní MHD průběžně registruje při nástupu a výstupu svojí kartou. Na konci celého dne je mu pak zpětně sečtena celková doba a vzdálenost, kterou urazil a dle toho je mu stržena z účtu cena za nejvhodnější jízdenku, která jeho cestování pokrývá.
„Měsíčně takto cestující učiní přes milion transakcí, před rokem to bylo pouze 160 tisíc,“ podtrhl Macke rapidní nástup tohoto řešení. Bezkontaktní platby nyní podle něj představují zhruba polovinu objemu prostředků, které cestující vynaloží v hotovosti na nákup jízdenek v tamních autobusech.
Hlavním problémem v dostatečném rozvoji a nasazení nových technologií v průběhu přepravy cestujícího a kontaktu s ním však stále představuje jejich nesrozumitelnost. „Klienta-cestujícího musíme naučit a přesvědčit, že například bezkontaktní platba či potvrzení nástupu do dopravního prostředku je jednoduché, rychlé a bezpečné,“ uvedl vedoucí marketingu MasterCard Paul Trueman.