Mars a Měsíc rozhodně nepředstavují místa, která bychom označili jako pohostinná. Jejich budoucí průzkumníky a především kolonisty bude ohrožovat celá řada věcí… včetně zdánlivě obyčejného prachu.
Když se astronauti Charles Conrad a Alan Bean svého času vrátili z osmihodinové procházky po povrchu Měsíce, vnitřek landeru byl tak zaprášený, že mu to vysloužilo přezdívku „uhelný důl“. Nedávná studie přitom ukázala, že simulovaný lunární prach poškozuje DNA v myších i lidských buňkách a způsobuje jejich smrt.
Vědci si zatím nejsou úplně jisti, proč přesně k tomu dochází. Podle dosavadních spekulací to však může mít něco společného s tvarem drobných prachových zrnek.
Prach na Marsu a Měsíci je navíc tak jemný, že teoreticky může proniknout i do plic. Je extrémně suchý, snadno se rozvíří a díky elektrostatickému náboji se uchytí doslova na všem. Účastníci mise Apollo 12 zjistili, že dokáže proklouznout filtry i zipy obleků a usazuje se na přístrojích, které se kvůli tomu přehřívaly.
Samostatnou zmínku si zaslouží rovněž skutečnost, že prach na Marsu nejspíš obsahuje i chloristany – tedy soli kyseliny chloristé poškozující štítnou žlázu. A aby toho nebylo málo, rovery nalezly stopy ještě mnohem nebezpečnějších látek (třeba karcinogenního šestimocného chloru).
Lidé, kteří se jednoho dne vydají na Mars, tak budou muset dodržovat podobná opatření jako horníci dobývající těžké kovy. To v praxi obnáší například průběžné monitorování hladin těchto kovů v krvi či čištění skafandrů ve specializované místnosti.
Foto: NASA
Takto si cestu na Mars představuje SpaceX:
