Devět států, které se postavily proti dohodě mezi vládou a Microsoftem přišlo s vlastním návrhem trestu. Microsoft má nabídnout levnější a očesanější Windows nebo bude muset uvolnit zdrojový kód.
Bodem, jehož absence je často vytýkána mimosoudní dohodě mezi vládou a Microsoftem ve věci antimonopolního řízení, je nějaké výrazné postihnutí Microsoftu v případě neplnění závazků. Nad Microsoftem by měl viset nějaký Damoklův meč, ale zatím tam visí leda tak Damoklova rybička.
Státy, které odmítly dohodu, přišly s vlastním návrhem. Dle něj by měl Microsoft uvolnit zdrojový kód Internet Exploreru, nabídnout na trh levnější Windows vybavená úsporněji bez současné záplavy dodatečných programů, přidat do Windows XP podporu Javy od Sunu, převést Office na platformu Linux a pokračovat ve vývoji Office pro Mac (současná dohoda vyprší v srpnu). V případě, že to Microsoft neudělá, bude muset zveřejnit zdrojový kód celého operačního systému.
Tento návrh je v současnosti nicméně jen výkřikem, neznamená nic víc, než stanovení nejvyšší příčky pro následné vyjednávání o kompromisu. Konečné slovo bude mít soudkyně Colleen Kollar-Kotellyová, která rozhodne o tom, zda budou některé návrhy přijaty, či se pojede podle již zveřejněného výsledku jednání mezi oběma zainteresovanými stranami. Mnohé hlasy hovoří o tom, že zveřejněné postihy nejsou adekvátní a Microsoft by měl více pocítit trest. Na druhou stranu v mnohém ani návrhy států nejsou výrazně tvrdší, byť znějí razantněji.
Otevření zdrojového kódu Internet Exploreru dnes již není na pořadu dne a mnoho věcí by nevyřešilo. Navíc se zde Microsoft bude jistě bránit velmi usilovně, protože z jeho hlediska je Internet Explorer již součástí operačního systému a není přísně oddělitelný. Proto hranice, která by měla vést mezi Internet Explorerem a operačním systémem je velmi rozmazaná. Očesaná a levnější verze Windows také nemusí být řešením. Microsoft může uvést sice levnější a očesanou podobu Windows, ta ale nemusí obsahovat řadu dnes podstatných částí, které tvoří Windows systémem Windows. Je například podpora DirectX klíčovou součástí systému? Je jím podpora multimédií? Microsoft by jistě zvládl uvést demonstrativně očesaný operační systém, který nikdo nebude chtít, kvůli praktickým omezením. Je to třeba vidět i na rozdílech mezi Windows XP Professional a Home Edition. Zatímco v řadě případů se Windows 9x daly úspěšně používat v podnikových sítích, Home Edition tam již nezapadá a vyžaduje pořízení Profi verze. Očesanější Windows XP Garage Edition by tak byly třeba jen systémem naoko.
Začlenění Javy od Sunu do Windows XP je klidně možný krok, nicméně to není nic, co by bylo dnes nemožné. Každý si může zdarma podporu od Sunu nainstalovat a soudní nařízení by v této věci pouze ušetřilo čas na stahování z Internetu.
Převedení Office na Linux je častým konverzačním tématem. Microsoft něco takového spáchat může, může si ale nasadit i takovou cenu, aby se mu ztráty z prodeje příslušných Windows vrátily zpět. Linux neznamená zdarma a Microsoft si může dát cenu, jakou bude potřebovat. I tak jsou ale obavy, že výrobci kancelářských balíků, kteří před Microsoftem utekli na Linux, budou trpět jeho dominancí i tady a budou vytlačeni. Microsoft by se tak mohl dostat i zde do pozice tržní jedničky s de facto monopolem, byť na počátku bylo protimonopolní opatření. Pro Microsoft to ale v současnosti znamená více problémů (rozdílnost různých verzí systémů, rozdílný přístup k systémovým zdrojům) než pozitivních zisků.
To, že by Microsoft odkýval tyto návrhy protistrany bez mrknutí oka, se jistě nedá předpokládat a spíše se z tohoto hranatého návrhu vyklube kulaťoučké řešení. V současnosti je tento návrh ve veřejném připomínkovém řízení a k projednávání se dostane až v březnu.