Ju, tak až budeme (skutečně budeme), rád si přečtu report. Dnes se nějak moc "plánuje" a pak, skutek utek. Proč jsem jízlivý, aby celá balónová technologie nebyla v důsledku dražší než odlehčená (či zjednodušená) raketová přímo z povrchu.> Vzpomínám totiž na nadšení ze solárních dronů co budou rozvážet internet? A nedávno Google tuto frašku zařízl kvůli nedostatečné technologii a bůhví co ještě za problémy s tím měly. Takže maximálně $ v čudu.
Pusobi to na me dost neduveryhodne. Tim startem ze stratosfery az tak moc neusetri a ten system ma ocividne dost nizke fuel to weight ratio(hromada motoru, neprilis geometricky efektivni nadrze). Znovupouzitelnost bude asi nulova. Prvni stupen by mozna vystacil s padakem, ale dalsi stupne by potrebovaly tepelne stity. Prijde mi to jako tunel na dotace a investory.
Ušetří se jednak na gravitačních ztrátách a jednak na ztrátách z odporu vzduchu, což odhadem samo o sobě ušetří hezkých pár stovek m/s potřebné delta-v. Dále motory nemusí pracovat při vysokém tlaku u země, který snižuje jejich specifický impuls, a obecně není potřeba raketu tvarovat jako štíhlou "věž" kvůli odporu vzduchu, což dále šetří hmotnost. Z nelineární podstaty Ciolkovského rovnice pak plyne, že takové opatření významně zvýší možný užitečný náklad.Což je vidět i z těch parametrů. Jestli skutečně taková pětitunová raketa má vynést kolem 100 kg na nízkou oběžnou dráhu (záleží na konkrétní výšce), tak to je hodně slušné a osobně mi to připadá jako velmi dobrý nápad. Velké sondy s tím sice vynášet nepůjde, protože by pak ten balón musel být neskutečně velký, ale pro menší náklady to vypadá velmi použitelně.
Tak zkus pocitat se mnou. Vime hmotnost rakety a paliva. Ty tri stupne vypadaji ve vahovem pomeru rekneme 1:5:9. Tzn hmotnosti(plne) jsou 326(271 kg palivo), 1600(1333 kg palivo), 2940 kg(2450 kg palivo). Motory budou sice pracovat ve vakuu, ale diky absenci velke nozzle extension nebudou mit ISP moc pres 300 s. Treti stupen: Pocatecni hmotnost 426 kg(vcetne nakladu)Prazdna hmotnost: 155 kgDelta v: 2974 m/2Druhy stupen: Pocatecni hmotnost 2026 kg (druhy + treti stupen)Prazdna hmotnost: 693 kgDelta v: 3156 m/sPrvni stupen: Pocatecni hmotnost 5000 (celkova hmotnost vcetne nakladu)Prazdna hmotnost: 2550Delta v: 1980 m/sCelkove delta v: 8130 m/s a to jeste cast padne na gravitacni ztraty. Na orbitalni rychlost na LEO potrebujes 9400. Ja netvrdim, ze timhle zpusobem neni mozne vynest nic do vesmiru, ale prijde mi to jako ekonomicky nesmysl. Neni tam zadna znovupouzitelnost a vyhodit 13! raketovych motoru na vyneseni 100 kg nakladu je dost ujete. Podle informaci co jsem nasel by jeden start mel vyjit na 4 miliony dolaru, coz je vic, nez za kolik dnes poridis rideshare: http://www.spaceflight.com/schedule-pricing/... Zdroj: Delta v kalkulator: http://www.strout.net/info/science/delta-v/...
Bez přesných hodnot těch hmotností a ISP asi nemá smysl moc počítat delta-v, to může sloužit leda pro nějaký elementární odhad s přesností řekněme ±1 km/s. Předpokládal bych spíš, že výrobce tyto parametry zná a podle toho si to uměl přesně spočítat, respektive že to navrhl na předem specifikované požadavky.Asi nebude mít 450 s jako třeba SLS, ale jestli to je spíš 300, nebo spíš 350, nemáme tušení a přitom to je dost podstatný rozdíl. Navíc, jak jsem zmínil, při startu z této výšky nebude potřeba celé delta-v jako u startu ze země, ale o pár set m/s méně.Popravdě nevím, o kolik je dražší mít víc menších motorů než pár větších. Proto nevím, jak moc velký ekonomický nesmysl je vyhodit 13 motorů oproti větším raketám, které běžně zahazují velké motory a leckdy jich taky není zrovna málo. Tím spíš, že nevíme, co to je za motory.Na rideshare za 100 kg vidím přesně ty samé 4 miliony. Ale to opět jen spekulujeme, ta cena známa není.
Tech 9400 m/s ale neni delta-v potrebne pro startu ze zeme, ale orbitalni rychlost. K tomu je potreba jeste pricist gravitacni ztraty. ISP zalezi hlavne na palivu, ale jasne - kdyz nepouzihou RP-1, ale metan, tak se treba k tem 350 priblizi. To ale zase znamena vetsi nadrze a problemy s vyparovanim pri tom hodinovem stoupani do atmosfery.Mensi motory jsou samozrejme levnejsi, protoze je jich potreba vyrobit vic, takze cena ze jednotku klesa. Tech 100 kg za 4 miliony na rideshare je koncova cena dnes za vyneseni na klasickych nosicich. Planovat system, ktery za tuhle cenu bude neco vynaset mozna za 5 let mi proste prijde jako ekonomicky nesmysl. Proste tam nevidim tu pridanou hodnotu.
Orbitální rychlost na LEO je přibližně 7,8 km/s, samozřejmě v závislosti na konkrétní výšce, ale ten rozptyl není zas tak velký. Těch 9,4 km/s, co jste uvedl, je skutečně spodní hranice delta-v kapacity pro dosažení LEO ze země. Tak to i vyznělo z vašeho předchozího příspěvku, tak mě překvapuje, že s tím najednou nesouhlasíte.Vy jste zde použil argument, že zahodí 13 motorů pro 100 kg nákladu, a proto je to neekonomické. Třeba Ariane 5 vynese na LEO 20 tun a zahodí při tom jen 4 motory. A já nadhodil otázku, jestli je to o počtu těch motorů, protože ty 4 motory z Ariane 5 zas budou přirozeně mnohem větší a dražší, nemluvě o tom, že jde o jiný typ motorů. Proto zpochybňuji, že by se podle tohoto klíče dala takhle od stolu nějak posuzovat ekonomičnost návrhu.
Jo, to jsem zvoral. Je to tech 7.8.Tak nebudeme spekulovat nad cenou motoru a staci se podivat na big picture. 4 miliony za 100 kg na LEO je jejich plan. No a jak uz to tak u startu do vesmiru byva - plan je obvykle podceneny. A to nebude driv, nez v roce 2019. Za 4 miliony se tech 100 kg da poridit uz dnes a ceny v poslednich letech klesaji.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.