Bude veřejnost mít svobodný přístup k vědeckým materiálům?

Mezi vědci z celého světa koloval deset měsíců otevřený dopis o svobodném publikování výsledků jejich práce v otevřených knihovnách vědy na Internetu.
Bude veřejnost mít svobodný přístup k vědeckým materiálům?
Deset měsíců od doby kdy začal otevřený dopis kolovat, více než 26 000 vědců ze 170 zemí světa volá po veřejných knihovnách vědy. 1.září 2001 měly vstoupit následky otevřeného dopisu v platnost. Jak to vypadá v realitě?

„Podporujeme vytvoření online veřejné knihovny, která by obsahovala plný záznam všech publikovaných článků a přednášek z oboru medicíny a věd života, ve svobodně dostupné, volně prohledávané a propojené formě. Vytvoření takové knihovny by velmi pozvedlo dostupnost a užitečnost vědecké literatury, zvýšilo produktivitu vědců a katalyzovalo sjednocení různorodých skupinek znalostí a myšlenek v biomedikálních vědách.

Uvědomujeme si, že vydavatelé našich vědeckých časopisů mají plné právo na spravedlivou finanční odměnu za svoji roli ve vědecké komunikaci. Na druhou stranu věříme, že by záznam našich výzkumů a studií neměl být vlastněn ani kontrolován vydavateli, ale měl by patřit veřejnosti a měl by být volně dostupný přes mezinárodní veřejnou knihovnu.

Abychom podnítili vydavatele našich časopisů k podpoře této snahy, zavazujeme se, že od srpna 2001 budeme publikovat pro, editovat, prověřovat, nebo odebírat jen ty akademické a vědecké časopisy, které souhlasili s předáním neomezených distribučních práv ke všem materiálům, které vydaly některé z veřejných knihoven, jako je například PubMed Central, do šesti měsíců od vydání článku.“

To je text otevřeného dopisu, jež během uplynulých měsíců získal obrovský počet podpisů vědců (z ČR 101). Tato komunita jasně ukázala, že žádá o poskytnutí volného přístupu k jejich pracím.

Dnes je ale 3. září. Teprve teď se ukáže. jak mysleli vážně to signatáři mysleli. Bohužel se již objevily první vážné trhliny takové iniciativy a již teď je jasné, že to celé bude ještě o dost komplikovanější než se zdálo.

Především, mnoho vědeckých časopisů z oboru dosud odmítlo na takové podmínky přistoupit a soubor publikací, kam by mohli vědci přispívat není dostatečný k pokrytí všech oborů a potřeb. Požadavky Public Library of Science tedy slevili na „...vynaložíme všechno úsilí, abychom publikovali jen v takových časopisech, které...“ Již to není striktní požadavek, ale doporučení upřednostnit časopisy, které iniciativu podporují.

Za druhé, začíná být jasné, že pokud chce taková iniciativa uspět, musí založit vlastní časopis. Právě k takovému kroku se nyní vše připravuje.

Možná by stálo za to vysvětlit těm, kteří se s Public Library Of Science ještě nesetkali, něco málo z důvodů. Předně tedy, PLOS a její podporovatelé si myslí, že jejich vědecká práce, placená velkým dílem z kapes daňových poplatníků, by měla patřit světu, veřejnosti, ne vydavatelům jednotlivých publikací. Dále vidí problém ve velké roztříštěnosti vědy. Mnoho vydavatelů již dává své články k dispozici na svých stránkách a někteří dokonce podporují fulltextové prohledávání přes web veřejné knihovny, avšak to není dostatečné, jelikož vědci chtějí vytvořit jednu centralizovanou knihovnu, kde by byly všechny publikované výsledky k dispozici jak veřejnosti, tak především zase vědcům.

Doba šesti měsíců je dostatečná na to, aby zajistila vydavatelům časopisů dostatečný počet zákazníků. Ten, kdo si takový časopis kupoval, asi nepřestane, když mu nabídnete, že za půl roku ty články bude mít zdarma. Pro vydavatele má předání práv na distribuci veřejné knihovně po tak dlouhé době, jakou 6 měsíců je, velmi malý dopad.

Na druhé straně se otevře úžasný archiv vědcům, kteří nemohou „číst všechno.“ Fulltextové vyhledávání ve všem co bylo publikováno je úžasný nástroj pro komunikaci vědců a pro zefektivnění jejich práce.

Jistě jste si všimli, že se jedná o iniciativu zaměřenou na biologické vědy. To proto, že autoři sami (Patric O. Brown ze Stanford University School of Medicine a Lawrence Berkley National Lab, Michael Eisen z Lawrence berkley National Lab a University of California) pracují v tomto odvětví. Na druhou stranu má tato snaha samozřejmě hlubší význam a pokud uspěje, ukáže cestu podobným iniciativám v jiných odvětvích vědy.

Bylo by úžasné, kdyby opravdu měla veřejnost přístup k výsledkům vědeckého výzkumu v plné šíři. A komu by věda měla sloužit než veřejnosti? Vydavatelům vědeckých časopisů? No to snad ne.

Ptáte se, proč vědci sami nezačnou vše publikovat na Internetu sami a proč se místo toho snaží přesvědčit vydavatele časopisů? Vydávání vědeckého časopisu je trošku odlišné od běžných časopisů. Především je třeba odfiltrovat opravdu významné objevy od neověřeného odpadu. Proto je každý článek před tím, než se v časopise objeví, podrobně prozkoumán jinými vědci, experimenty se opakují. Až teprve pokud i tito dospějí ke stejnému výsledku a materiál schválí, může být publikován.

Takový proces k vědě neoddělitelně patří a těžko si představit, jak by to vypadalo bez něj. Proto nemohou vědci publikovat sami a potřebují k tomu redakce. Tyto prověřované časopisy hrají ve vědě velmi významnou roli a vědci se je určitě nesnaží nijak bojkotovat. Podřezávali by si pod sebou větev. Toto je jen snaha přimět vydavatele k něčemu, co jim nijak citelně neuškodí a na druhé straně velmi přispěje celé vědecké komunitě.

Uvidíme, jak to bude celé pokračovat a čeho otevřený dopis docílí. Možná že se něco pokazí a tento neskončí nijakým velkým úspěchem. Nevadí, přijde jiný projekt, jiní lidé. Důležité je, že se věci daly do pohybu. Nikdo již nemůže přehlédnout 26 000 vědců ze 170 zemí, nikdo je nemůže ignorovat. (Opakuji, že těch 26 000 podpisů jsou vědci a to jen vědci, kteří se zabývají biologickými vědami. To je obrovská podpora.) Ti vědci tomu tak chtějí a je to jejich výzkum, ne výzkum nakladatelů časopisů.

Diskuze (21) Další článek: Všechna data jako na dlani

Témata článku: Pubmed, Knihovna, Vědec, Roztříštěnost, Sami, California, Velká role, Velký vydavatel, Brown, Přístup, Obrovská podpora, Vědecká práce, Celá knihovna, Velký díl, Medicine, Druhá strana, Mat, Významná role, Veřejnost, Malý dopad, Svobodný přístup, Berkley


Určitě si přečtěte

PrusaLab a FutLab: Praha se dočkala špičkových komunitních dílen pro hackery

PrusaLab a FutLab: Praha se dočkala špičkových komunitních dílen pro hackery

** Nejprve svoji velkou dílnu otevřelo Brno ** Letos se přidala i Praha ** Nabízí malé 3D tiskárny i velké průmyslové stroje

Jakub Čížek | 11

Šmírovačka kamerami Googlu: Koukněte se, co nového zachytily na Street View

Šmírovačka kamerami Googlu: Koukněte se, co nového zachytily na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 42

Porno insider: Jak virtuální realita vstupuje do filmů pro dospělé

Porno insider: Jak virtuální realita vstupuje do filmů pro dospělé

** Pornografie údajně představuje třetinu internetové obsahu a je technologický tahounem ** Do erotického obsahu postupně zasahuje i virtuální realita ** Kromě vizuálního vjemu se pracuje také na virtuálním uspokojení toho hmatového

Jan Dudek | 28

WALL-E vyfotil Zemi ze vzdálenosti 1 milionů km

WALL-E vyfotil Zemi ze vzdálenosti 1 milionů km

** Malá sonda s přezdívkou WALL-E pořídila fotografii Země a Měsíce ze vzdálenosti 1 milionů km ** CubeSat letí se sondou InSight k Marsu ** InSight přistane na Marsu 26. listopadu

Petr Kubala | 4


Aktuální číslo časopisu Computer

Kdy necháme řídit chytrá auta?

6 Wi-Fi Mesh systémů ve velkém testu

Srovnali jsme 7 sportovních kamer

Znáte pravidla pro létání s drony?