Bude veřejnost mít svobodný přístup k vědeckým materiálům?

Mezi vědci z celého světa koloval deset měsíců otevřený dopis o svobodném publikování výsledků jejich práce v otevřených knihovnách vědy na Internetu.
Bude veřejnost mít svobodný přístup k vědeckým materiálům?
Deset měsíců od doby kdy začal otevřený dopis kolovat, více než 26 000 vědců ze 170 zemí světa volá po veřejných knihovnách vědy. 1.září 2001 měly vstoupit následky otevřeného dopisu v platnost. Jak to vypadá v realitě?

„Podporujeme vytvoření online veřejné knihovny, která by obsahovala plný záznam všech publikovaných článků a přednášek z oboru medicíny a věd života, ve svobodně dostupné, volně prohledávané a propojené formě. Vytvoření takové knihovny by velmi pozvedlo dostupnost a užitečnost vědecké literatury, zvýšilo produktivitu vědců a katalyzovalo sjednocení různorodých skupinek znalostí a myšlenek v biomedikálních vědách.

Uvědomujeme si, že vydavatelé našich vědeckých časopisů mají plné právo na spravedlivou finanční odměnu za svoji roli ve vědecké komunikaci. Na druhou stranu věříme, že by záznam našich výzkumů a studií neměl být vlastněn ani kontrolován vydavateli, ale měl by patřit veřejnosti a měl by být volně dostupný přes mezinárodní veřejnou knihovnu.

Abychom podnítili vydavatele našich časopisů k podpoře této snahy, zavazujeme se, že od srpna 2001 budeme publikovat pro, editovat, prověřovat, nebo odebírat jen ty akademické a vědecké časopisy, které souhlasili s předáním neomezených distribučních práv ke všem materiálům, které vydaly některé z veřejných knihoven, jako je například PubMed Central, do šesti měsíců od vydání článku.“

To je text otevřeného dopisu, jež během uplynulých měsíců získal obrovský počet podpisů vědců (z ČR 101). Tato komunita jasně ukázala, že žádá o poskytnutí volného přístupu k jejich pracím.

Dnes je ale 3. září. Teprve teď se ukáže. jak mysleli vážně to signatáři mysleli. Bohužel se již objevily první vážné trhliny takové iniciativy a již teď je jasné, že to celé bude ještě o dost komplikovanější než se zdálo.

Především, mnoho vědeckých časopisů z oboru dosud odmítlo na takové podmínky přistoupit a soubor publikací, kam by mohli vědci přispívat není dostatečný k pokrytí všech oborů a potřeb. Požadavky Public Library of Science tedy slevili na „...vynaložíme všechno úsilí, abychom publikovali jen v takových časopisech, které...“ Již to není striktní požadavek, ale doporučení upřednostnit časopisy, které iniciativu podporují.

Za druhé, začíná být jasné, že pokud chce taková iniciativa uspět, musí založit vlastní časopis. Právě k takovému kroku se nyní vše připravuje.

Možná by stálo za to vysvětlit těm, kteří se s Public Library Of Science ještě nesetkali, něco málo z důvodů. Předně tedy, PLOS a její podporovatelé si myslí, že jejich vědecká práce, placená velkým dílem z kapes daňových poplatníků, by měla patřit světu, veřejnosti, ne vydavatelům jednotlivých publikací. Dále vidí problém ve velké roztříštěnosti vědy. Mnoho vydavatelů již dává své články k dispozici na svých stránkách a někteří dokonce podporují fulltextové prohledávání přes web veřejné knihovny, avšak to není dostatečné, jelikož vědci chtějí vytvořit jednu centralizovanou knihovnu, kde by byly všechny publikované výsledky k dispozici jak veřejnosti, tak především zase vědcům.

Doba šesti měsíců je dostatečná na to, aby zajistila vydavatelům časopisů dostatečný počet zákazníků. Ten, kdo si takový časopis kupoval, asi nepřestane, když mu nabídnete, že za půl roku ty články bude mít zdarma. Pro vydavatele má předání práv na distribuci veřejné knihovně po tak dlouhé době, jakou 6 měsíců je, velmi malý dopad.

Na druhé straně se otevře úžasný archiv vědcům, kteří nemohou „číst všechno.“ Fulltextové vyhledávání ve všem co bylo publikováno je úžasný nástroj pro komunikaci vědců a pro zefektivnění jejich práce.

Jistě jste si všimli, že se jedná o iniciativu zaměřenou na biologické vědy. To proto, že autoři sami (Patric O. Brown ze Stanford University School of Medicine a Lawrence Berkley National Lab, Michael Eisen z Lawrence berkley National Lab a University of California) pracují v tomto odvětví. Na druhou stranu má tato snaha samozřejmě hlubší význam a pokud uspěje, ukáže cestu podobným iniciativám v jiných odvětvích vědy.

Bylo by úžasné, kdyby opravdu měla veřejnost přístup k výsledkům vědeckého výzkumu v plné šíři. A komu by věda měla sloužit než veřejnosti? Vydavatelům vědeckých časopisů? No to snad ne.

Ptáte se, proč vědci sami nezačnou vše publikovat na Internetu sami a proč se místo toho snaží přesvědčit vydavatele časopisů? Vydávání vědeckého časopisu je trošku odlišné od běžných časopisů. Především je třeba odfiltrovat opravdu významné objevy od neověřeného odpadu. Proto je každý článek před tím, než se v časopise objeví, podrobně prozkoumán jinými vědci, experimenty se opakují. Až teprve pokud i tito dospějí ke stejnému výsledku a materiál schválí, může být publikován.

Takový proces k vědě neoddělitelně patří a těžko si představit, jak by to vypadalo bez něj. Proto nemohou vědci publikovat sami a potřebují k tomu redakce. Tyto prověřované časopisy hrají ve vědě velmi významnou roli a vědci se je určitě nesnaží nijak bojkotovat. Podřezávali by si pod sebou větev. Toto je jen snaha přimět vydavatele k něčemu, co jim nijak citelně neuškodí a na druhé straně velmi přispěje celé vědecké komunitě.

Uvidíme, jak to bude celé pokračovat a čeho otevřený dopis docílí. Možná že se něco pokazí a tento neskončí nijakým velkým úspěchem. Nevadí, přijde jiný projekt, jiní lidé. Důležité je, že se věci daly do pohybu. Nikdo již nemůže přehlédnout 26 000 vědců ze 170 zemí, nikdo je nemůže ignorovat. (Opakuji, že těch 26 000 podpisů jsou vědci a to jen vědci, kteří se zabývají biologickými vědami. To je obrovská podpora.) Ti vědci tomu tak chtějí a je to jejich výzkum, ne výzkum nakladatelů časopisů.

Témata článku: Svobodný přístup, Pubmed, Knihovna, Brown, Sami, Druhá strana, Velká role, Veřejnost, Významná role, California, Přístup, Celá knihovna, Velký vydavatel, Medicine, Vědec, Roztříštěnost

21 komentářů

Nejnovější komentáře

  • ondrej 4. 9. 2001 13:18:48
    http://citeseer.nj.nec.com/
  • moravec 4. 9. 2001 12:22:14

    Myslim si, ze je to pravdu predevsim o penezich

    Pristup...

  • Jaroslav Snajdr 4. 9. 2001 11:53:39

    To, ze je pro vas predplatne Nature moc drahe, jste sem napsal sam. Mam...

Určitě si přečtěte

CCleaner obsahuje softwarovou havěť! Tvůrcům se do kódu dostali hackeři

CCleaner obsahuje softwarovou havěť! Tvůrcům se do kódu dostali hackeři

** Masově oblíbený program pro softwarovou očistu Windows ovládli hackeři ** Narušení se podařilo zavčas odhalit, unikla jen data o počítačích uživatelů ** Je paradoxní, že CCleaner byl slabě zabezpečen, když jej letos koupil Avast

18.  9.  2017 | David Polesný | 45

Země se jenom o vlásek vyhnula věčnému zmrznutí

Země se jenom o vlásek vyhnula věčnému zmrznutí

** Země po většinu doby své existence zmrzlá rozhodně nebyla ** Podle nového výzkumu tomu však unikla jen o vlásek ** Kdyby totiž byla jenom o 15 procent dále od Slunce, tak by prý kompletně celá zamrzla

Včera | Stanislav Mihulka | 9

Noční strana Venuše vydala další tajemství

Noční strana Venuše vydala další tajemství

18.  9.  2017 | Jiří Černý

Jak tankují bombardéry: Z létající benzinky šest kilometrů nad Českem

Jak tankují bombardéry: Z létající benzinky šest kilometrů nad Českem

** Bombardéry tankují z létající benzinky Boeing KC-135 Stratotanker ** Tu americké letectvo pro doplňování paliva jiných letounů ve vzduchu využívá už více jak půlstoletí ** Tankování probíhá přes speciální výsuvné čerpací rameno na zádi

17.  9.  2017 | Natoaktual.cz


Aktuální číslo časopisu Computer

Vyplatí se ještě těžit kryptoměny?

Velký test studentských notebooků

Test pěti levných soundbarů

Nejlepší chytré hodinky