Bude lépe?

Nová vláda je na spadnutí. Bude s ní českému Internetu a informačním technologiím u nás lépe?
Bude lépe?
Volby jsou za námi, nová (či staronová?) česká vláda je na spadnutí. Máme před sebou zřejmě další ucelenou, čtyřletou etapu, charakterizovanou určitou vládní politikou, podporou nebo nepodporou toho či onoho. Je tedy na místě pokusit se o předpověď – nikoli o prorokování nebo dokonce tvrzení, pouze o předpověď ve smyslu „předpovědi počasí“, o odhad na základě určitých ukazatelů – co může tato česká vláda přinést pro rozvoj informačních technologií a Internetu v naší zemi.

Vzhledem k tomu, že nejsilnější, určující vládní strana bude zřejmě stejná jako předtím, lze jednoznačně očekávat kontinuitu – co bylo rozděláno, bude v tomto smyslu doděláno (nebo alespoň doděláváno), co bylo navrhováno, bude zřejmě započato a možná i realizováno, podle náročnosti na čas i finance. Je zde samozřejmě zrnko nejistoty, možná i dost velký kamínek: strana je sice stejná, předseda ale na první pohled rozdílný, a to nejen vizáží či mluvou, ale i svými postoji a rovněž signalizací, že kabinet bude výrazně omlazen.

Co ale vůbec vláda dělat může, co může ovlivňovat nebo řídit ve věci informačních technologií a Internetu? Jsou to především tři věci:

  • stát jako největší podnikatel a zaměstnavatel v ČR je největším vypisovatelem a zadavatelem zakázek, je „firmou“, která v ČR nejvíce utrácí. Stát tedy může ve svých institucích a vlastněných firmách naprosto zásadně ovlivňovat rozvíjení nebo nerozvíjení IT a Internetu, a protože stát přerozděluje (tj. „utrácí“, rozhoduje o tom, jak se bude utrácet) bezmála polovinu toho, co se doma vytvoří a urodí, jde o věc velmi významnou. Nejvýznamnějším příkladem z poslední doby je akce INDOŠ čili Internet do škol – největší ucelená investice do IT, kterou tato země vůbec kdy zažila.
  • Stát a legislativa (tj. parlament jako legislativní orgán, většina schválených návrhů jsou ovšem návrhy vládní) rozvíjí zákonodárství, a zákony se týkají i IT světa: ochrana informací, ochrana autorských práv, zákon o reklamě, obchodní zákoník, elektronický podpis a mnoho dalšího. Některé zákony jsou pro IT a Internet veledůležité a zásadní, jiné okrajové; nedotčený ale není skoro žádný.
  • Stát jako privatizátor (Český Telecom, České radiokomunikace) a stát jako instituce silně ovlivňující investice do naší země – není potřeba dodávat, že velmi mnoho investic míří do oblasti IT, což může mít na námi sledovanou oblast dopad malinký (pokud se bude jednat jen o nějakou manuální linku na montáž počítačů), nebo významný, pokud se zde například některý firma rozhodne otevřít velké výzkumné či programátorské středisko.
Řekněme si ovšem také rovnou, co příští vláda – a obecně zřejmě jakákoli vláda, pokud bychom se nevrátili k vládě zcela totalitní – dělat zcela jistě nebude: nebude téměř nijak stimulovat byznysy v oblasti IT a Internetu jako takové, a je to dobře. I když se nám to nemusí líbit, není vůbec důvod, proč by měl stát zrovna podporovat privátní podniky v té či oné branži, ať to je tvorba webových stránek, prodej počítačů nebo pěstování ředkviček. Myšlenky, že Internet je spása lidstva a stát jej proto musí masivně dotovat, jednu dobu klíčily zejména díky výrazné podpoře ze strany americké vlády prezidenta Clintona. Dnes už ale dobře víme, že šlo z jedné části o pragmatické byznysové rozhodnutí (americké firmy získají náskok a mohou snáze profitovat, exportovat do zbytku světa), jednak o rozhodnutí mocenské (špičkové technologie mají význam ve vojenství, viz současné válečné konflikty). Obojí se nás příliš netýká; navíc vládní podpora Internetu rychle ustala s prasknutím internetové bubliny. Vláda by měla podporovat činnosti obecně prospěšné, které ovšem nemají šanci na profitování – a pokud jsme schopni racionálního, nezaujatého pohledu, musíme uznat, že rozvoj Internetu v sobě nenese natolik významný, natolik obrovský faktor obecné prospěšnosti, aby si tuto obecnou podporu zasloužil. Nyní ale k jednotlivým třem oblastem.

a) Internet ve státních institucích. Dá se předpokládat, že vláda úspěšně dokončí projekt INDOŠ, jakkoli se okolo něj vyrojilo hodně spekulací. V tom, že vybavení vzdělávacích institucí výpočetní technikou, internetovou infrastrukturou a zajištění navazujícího vzdělávání v tomto směru je obecně prospěšné, asi není sporu: je to dnes nezbytný požadavek pro výkon velké většiny profesí a začíná to patřit k všeobecnému vzdělávání. Dokončení INDOŠe je tedy krok, který se očekává a který je dobrý; pokud budou přesvědčivě vyvráceny námitky, že jde o projekt nesmyslně předražený, bude tím lépe. Lze také očekávat, i když zde už vstupuji na tenkou půdu „předpovědi počasí na rok dopředu“, že se bude pokračovat i v „digitalizaci“ dalších státních institucí. To, že občan má stále znemožněno komunikovat se státem elektronicky (až na čestné výjimky); to, že nemá přístup k obrovskému množství informací, které jsou ze zákona veřejné, zdarma prostřednictvím Internetu (viz obrovský kontrast s tím, co svým občanům nabízí USA); to, že elektronický styk nefunguje na bázi regionálních institucí, kde by byl zvlášť potřebný, je v roce 2002 už ostuda. Vláda by měla být omlazena; lze předpokládat, že v ní nebude mnoho ministrů, kteří už sami rutinně neovládají počítač, a že tato znalost bude postupně ve vrstvách ministerských kádrů rychle zavedena jako povinná. Stěží se dá předpokládat, že by elektronizaci svého odboru a podřízených institucí razantně prosazoval ministr, který se zatím propracoval jen k psacímu stroji. Nebo případně premiér. Podstatné vylepšení technologické (počítače + komunikace) stránky by mělo nastat nejen v nějakých neviditelných úřadovnách neviditelných ministerstev, ale ve velmi viditelných resortech: obrana (spolu se snad rychlou profesionalizací), vnitro, zdravotnictví. Český voják, který má ve výzbroji stále bodák a polní lopatku (bohužel dnešní reálná situace), je směšný a zbytečný; český voják ovládající obsluhu moderního řídícího centra obrany je něco úplně jiného. Rovněž tak policista, který jedním prstem smolí na obstarožním psacím stroji hlášení o ukradeném kočárku a neustále opravuje překlepy, a rovněž tak lékař nebo sestra neustále prohrabávající metráky vážící šanony dokumentů.

b) Stát a legislativa. Je zde dnes řada nedodělků a nedostatků, ale nejsou úplně zásadní: firmy podnikající v IT a komunikacích necítí zásadní překážky ze strany státu, opět až na nepatrné výjimky. Jednou patrnou výjimkou je oblast telekomunikací a umrtvující monopol Českého Telecomu, ale to je věc patřící do jiného soudku. Ze zkušenosti z minulé vlády se dá očekávat, že přijímání nových zákonů a novel půjde dopředu vcelku svižným tempem. Předchozí vláda po rok a půl trvajícím tápání nabrala v této oblasti ucházející rychlost, i když bychom to výrazem „legislativní smršť“ jistě nenazvali. Pracovitost a cílevědomost zde ale viditelná byla, a zdá se být i výraznou vlastností předpokládaného nového předsedy vlády. Do této oblasti samozřejmě patří Zákon o elektronickém podpisu, který je mnoha lidmi vnímán jako dost sporná věc – zejména proto, že mají pocit, že „je k ničemu“. Jistě tu chybí řada prováděcích předpisů, větší zpřístupnění občanovi a hlavně vznik nabídky, možností využití e-podpisu, a to jak ze strany státu, tak i privátních firem.

Musíme ale uznat, že s e-podpisem to není dvakrát slavné nikde na světě: ani v nesrovnatelně internetově vyspělejších zemích (např. Skandinávie, USA) není používání e-podpisu na denním pořádku a jejich problémy jsou podobné jako naše. Ve věci některých zásadních věcí s právním aspektem – nejznámější je například otázka autorských práv u hudby, filmu či literárního díla v éře Internetu – se od české vlády nedá očekávat, že by v tomto směru vytvořila nějakou průlomovou právní úpravu, kterou by pak s vděčností přijal celý svět. To není otázka místní invence nebo nedovtipnosti, ale toho, které trhy určují světový byznys již svou velikostí.

c) Privatizace a investice. Zde se dají očekávat dobré zprávy. Domníváme se, že nová vláda bude pokračovat v započatém díle v privatizaci Českého Telecomu a dokončí jej, jakmile se situace na trhu zlepší. Bohužel to asi nebude zítra, protože telekomunikační trhy jsou stále ještě někde u dna a k tomu, aby zase globální firmy dostaly chuť expandovat a měly na to peníze, ještě odhadem rok chybí. Jakmile stát ČTc prodá, logicky jej přestane hájit a vpustí rád na místní trh konkurenci.

Rovněž můžeme pozitivně hledět na další zahraniční investice do ČR – ostatně další rychlý vzestup české koruny na základě výsledků voleb a sestavování nové vlády to potvrzuje: investoři nakupují korunu, protože ji zde chtějí utrácet. Nepřísluší mně polemizovat, zda investiční pobídky nejsou až příliš velké (v důsledku nevedoucí k profitu a znevýhodňující domácí podnikatele, kteří se ke státní investiční podpoře tohoto rozsahu v životě nemohou dostat), to je námět na jiný článek a pro jiného autora – je ale prakticky jisté, že zahraniční firmy vnímají kontinuitu vlády i její politiky velmi pozitivně a podpoří to jejich chuť nadále u nás investovat. Samozřejmě bychom zde především chtěli vidět investice založené na mozcích, ne na silných pažích, neboť silné paže jsou k dispozici všude na světě, a investice může odletět tak rychle jak přiletěla, zatímco pokud si zde investor vybuduje mozkové centrum, nemůže jej jen tak vzít a přesunout někam za Ural. I z tohoto důvodu se ale podobné investice získávají velice těžko; pokud by ale stát někde měl skutečně dávat masivní pobídky, pak právě zde – na tom se prodělat nedá.

Bez ohledu na osobní politické preference, bez ohledu na to, jestli máme z principu rádi levici, pravici, liberály či konzervativce, jestli máme náchylnost nebo naopak odpor ke konkrétním osobám, uzavíráme, že výsledky voleb a z nich postupně se formující vláda by měla být pro různé aspekty rozvoje informačních technologií a Internetu u nás přínosem.

Diskuze (38) Další článek: První testy grafické karty Parhelia

Témata článku: Byznys, Internet, Kamínek, Ural, Internet věcí, Předpověď, Podobná smršť, Podobná investice, Rozdílný svět, Dokončené dílo, Velký smysl, Nový mozek, Psací stroje, Reálná situace, Nová vláda, Zrnko, LEP, Největší smysl, Obrovský smysl, Předpověď počasí, Podstatné vylepšení, Lépe, Clinton, Rychlý vzestup, Mozkové centrum


Určitě si přečtěte

Velký den pro Apple: Uvedl tři nové Macy s vlastním procesorem M1
Lukáš Václavík
PočítačeApple
Jak se šíří Covid v Česku: Čerstvá data, semafor PES, mapy okresů a obcí. Každý den aktualizované grafy

Jak se šíří Covid v Česku: Čerstvá data, semafor PES, mapy okresů a obcí. Každý den aktualizované grafy

** Vývoj COVID-19 v Česku: nakažení, úmrtí, testovaní, hospitalizovaní ** Mapa podle okresů, přehled podle věku, situace v Evropě i ve světě ** Každý den aktualizované grafy a mapy

Marek Lutonský | 172

Marek Lutonský
COVID-19Koronavirus
Dostali jste nový počítač? Tohle s ním udělejte, než ho začnete používat

Dostali jste nový počítač? Tohle s ním udělejte, než ho začnete používat

** Každý nový počítač si zaslouží počáteční péči ** Odinstalujte bloatware a nezapomeňte na vhodné nastavení ** Poradíme, jak se o počítač s Windows 10 postarat

David Polesný, Stanislav Janů | 71

David PolesnýStanislav Janů
PočítačeNotebooky
Micro:bit V2: Tuto destičku plnou čipů dokáže naprogramovat i vaše babička

Micro:bit V2: Tuto destičku plnou čipů dokáže naprogramovat i vaše babička

** Chcete se teď hned naučit programovat čipy? ** Nechcete nic instalovat a číst zdlouhavé manuály? ** Naprogramujeme si Micro:bit, který zahraje Tichou noc

Jakub Čížek | 34

Jakub Čížek
Pojďme programovat elektronikuProgramování pro děti
WhatsApp konečně umožní smazat velké soubory z konverzací, aby nezabíraly místo
Vladislav Kluska
WhatsAppFacebookInstant Messaging
Messenger a Instagram přicházejí v Evropě o funkce. Kvůli nové směrnici o soukromí
Vladislav Kluska
EvropaInstagramFacebook Messenger
Týden Živě: On fakt dnes ještě někdo stahuje filmy z Ulož.to?

Týden Živě: On fakt dnes ještě někdo stahuje filmy z Ulož.to?

** Kauza Ulož.to a proč my dva už (moc) newarezíme ** Windows 10X existují, ale nabízí se otázka proč ** Nissan ukázal vizi kanceláře v podobě karavanu

Jakub Čížek, Vladislav Kluska | 149

Jakub ČížekVladislav Kluska
Týden ŽivěVideo
Archivovat data do cloudu, na HDD, SSD, DVD, nebo Blu-ray? Co je nejvýhodnější?

Archivovat data do cloudu, na HDD, SSD, DVD, nebo Blu-ray? Co je nejvýhodnější?

** Kam doma natrvalo uložit data? Vyplatí se ještě optická média? ** Jaké kapacity disků a médií má smysl koupit? ** Cenovou výhodnost si ukážeme na příkladech s 2TB úložištěm

Lukáš Václavík | 118

Lukáš Václavík
ZálohováníÚložištěPevné disky

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest herních monitorů

Jak zabezpečit mobil v rukou dítěte

Radíme s nákupem grafické karty