Na úvod několik poznámek k číslům, které si za chvíli ukážeme. V první řadě je nutné poznamenat, že v číslech zatím nefigurují údaje z mobilních sítí třetí generace, jejichž technologie je stále častěji používána místo tradičních technologií "drátových". Čísla by se měla objevit v některém z budoucích reportů, který bude vydán.
Druhá poznámka se týká počtu zemí, které jsou do statistik zahrnuty. Ačkoliv je průzkum pojmenován World Broadband Statistics, nezahrnuje zdaleka všechny země a jejich počet je momentálně 86. Sledovány jsou však převážně země, u kterých to má smysl (proč zahrnovat do statistiky broadbandu zemi, která žádný nemá). I v některých "internetově exotičtějších" zemích však dochází k rozvoji i v této oblasti a na přelomu roku 2005/2006 začaly budovat broadbandové linky země jako kupříkladu Keňa, Libye, Rwanda či Nigerie. Tyto země a další africké a středoasijské státy však nejsou ve statistikách zatím zahrnuty.
Připomínám, že průzkum se týká stavu v posledním čtvrtletí minulého roku, nějaký čas si vyžádalo zpracování výsledků, takže aktuální situace (polovina dubna 2006) již bude zase o něco jiná. Jeho plné znění lze najít na stránkách Point Topic po registraci.
Globální perspektiva
Celkový počet broadbandových linek vzrostl v posledním čtvrtletí roku 2005 na 209 milionů. To představuje poměrně slušný 37% růst proti konci roku 2004, kdy počet linek dosahoval hodnoty 153 milionů.
Průměrný růst počtu vysokorychlostních linek v loňském roce pomalu stoupal a nejvyšší byl ve třetím čtvrtletí, v poslední části roku však poněkud klesl a tak se průměrná rychlost růstu pohybovala kolem hranice 8 %. To představuje v absolutních číslech 15,5 milionu nových linek. Z dlouhodobějšího hlediska je tak růst stále stejný, nedochází ani k prudkému zvyšování ani ke stagnaci.
Regionu Asie-Pacifik patří největší podíl vysokorychlostních linek, celkem 40 %. Avšak i přes nárůst počtu linek o 18,7 milionu v loňském roce (meziroční nárůst o 29%) celkový podíl na celosvětovém broadbandu klesl o 2 % od konce roku 2004.
Loňský rok však patřil jednoznačně "našemu" regionu, tedy EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika), který je momentálně nejrychleji rostoucí oblastí vysokorychlostního Internetu ze všech tří globálních regionů. Počet linek vzrostl o neuvěřitelných 52 %, což představuje celkem za loňský rok 23,1 milionu linek. Celkový podíl tak činí 32 % všech broadbandových linek.
Podíly světových regionů na celosvětovém broadbandu
Zdroj: Point Topic
V takto velkých regionech jsou však poměrně značné lokální rozdíly. Samotný Střední východ a Afrika mají jen 1% podíl z celkového počtu linek, Východní Evropa pak 2%. Tyto dvě oblasti pak také celkem logicky zaznamenávají rekordní roční nárůsty. Konkrétně to představuje 95,9 % pro Střední východ a Afriku, 92,7 % pro Východní Evropu. Inu, z nuly se stoupá snadněji než tam, kde je již penetrace vysoká.
Největší "hvězdou" v budování broadbandu je alespoň za rok 2005 Turecko, které dokázalo vybudovat přes milion nových vysokorychlostních linek a celkem tak měla tato země na konci minulého roku 1,54 milionu linek.
Nás ovšem zajímá především náš region. Východní Evropě vládnou co do růstu počtu linek země jako Chorvatsko, Bulharsko, Makedonie, Rumunsko a Slovensko. Jejich růst se pohybuje v rozmezí 152 až 311 % ročně.
Jihovýchodní Asie si vedla rovněž dobře a zaznamenala roční nárůst o 45,4 %. Samotná Čína pak vybudovala celkem 2,5 milionu linek jen za poslední čtvrtletí 2005 a celkem 11,7 milionu linek za celý rok. Spočítáno na populaci je však růst poměrně malý a celková penetrace nízká.
Severní Amerika a Západní Evropa jsou regiony, kterým patří společně více než polovina všech broadbandových linek. Evropa však roste v tomto směru poněkud rychleji. Země jako Velká Británie, Německo či Španělsko zaznamenávají roční nárůst mezi 50 a 60 %.
O tom, že čísla růstu nehovoří zdaleka o celkové internetové vyspělosti infrastruktury pak mohou hovořit čísla z asijsko-pacifického regionu, kde došlo k růstu jen o 3,6 %. Do této oblasti však patří země jako Japonsko, Singapur či Taiwan, ve kterých je trh již nasycen a časem do toho stádia logicky dospějí i ostatní regiony světa. I zde jsou však výjimky a země jako Malajsie, Thajsko, Filipíny či Nový Zéland vykazují téměř 50% růst.
Použitá technologie
Od roku 2003, kdy jsou tyto průzkumy prováděny a data shromažďována, je vidět zcela jasný trend v pronikání technologie DSL, přičemž ostatní technologie mají růst znatelně menší. Krásně je to vidět na grafu.
Vývoj používaných broadband technologií
Zdroj: Point Topic
Zatímco kabelové připojení a další technologie zaznamenaly nárůst o 27,2 % za loňský rok, technologie DSL dosáhla 42 %. U DSL se navíc očekává v budoucnu ještě rychlejší nárůst podílu, než tomu bylo za poslední dva roky.
Celkový podíl DSL technologie na světovém broadbandu je 66,2 %. FFTx (Fibre-to-the-kerb , Fibre-to-the-home) mají podíl jen 8,7 % a kabelové spoje pak 24,3 %.
Podíly broadband technologií
Zdroj: Point Topic
Největším DSL trhem světa je Čína s počtem 26,4 milionu linek. Zároveň je to v absolutních číslech nejdynamičtěji rostoucí trh, kdy bylo za poslední rok vybudováno 9,4 milionu DSL linek. Pro porovnání pak Spojené státy vybudovaly 5,1 milionu DSL linek, Německo 3,7 milionu.
Zajímavá čísla vykazuje Jižní Korea. Je to totiž jediná země, kde došlo k poklesu DSL linek a to o 3,6 %. Trh je zde již přesycen a oblíbenější jsou zde optické linky přímo z domu až k providerovi, přičemž je konektivita po domě rozvedena prostřednictvím Ethernetu. Začínající přechod k optice jako rychlejšímu způsobu připojení je však patrný i v Japonsku a také Dánsku či Nizozemí.
Poměrně kuriózní je pak číslo z Rumunska. Kvůli státním regulacím je zde pouze 5 400 DSL linek, přičemž kabelových linek a jiných způsobů připojení je 400 000.
Země s nejvyšším počtem broadbandových linek
Zemím s nejvyšším počtem broadbandových linek vévodí Spojené státy s 43,4 miliony. Na druhém místě je Čína s 37,5 miliony. Japonsko je pak třetí s počtem 22,1 milionu.
Země s nejvyšším počtem broadbandových linek
Zdroj: Point Topic
V absolutním počtu nově zavedených linek v posledním kvartálu 2005 je pak na prvním místě Čína se Spojenými státy (shodně 2,5 milionu), na dalších místech jsou pak již velké státy Evropy jako je Německo (1,2 milionu) či Francie (1 milion).
První desítka v počtu nových linek
Zdroj: Point Topic
Co se percentuelního nárůstu počtu linek týče, Česká republika se dostala do první desítky. Graf zahrnuje pouze země, které měly na konci roku 2005 více než 100 000 broadbandových linek. Největší nárůst zaznamenalo Chorvatsko (311 %), kterému se ještě blíží Maroko s 303 %.
První desítka dle percentuelního nárůstu
Zdroj: Point Topic
Použití broadbandu v domácnostech
Posledním důležitým ukazatelem, který zřejmě nejvíce hovoří o vyspělosti dané země, je celková penetrace broadbandu v populaci a také procento rodin, které doma rychlé připojení mají.
Země na západě Evropy jsou na tom v těchto ukazatelích poněkud hůře než země asijské. Je to dáno například také tím, že asijské rodiny jsou početnější než ty evropské. Zjednodušeně řečeno tedy stačí připojit jednu asijskou rodinu k Internetu a rázem je "pokryto" třeba 6 lidí, na což je v Evropě potřeba připojit v průměru například rodiny 2 nebo 3.
V každém případě, v počtu broadbandových linek na 100 obyvatel je na prvním místě Jižní Korea s 25. Jen o několik desetin procenta je však v těsném závěsu Dánsko a Nizozemí.
Počet linek na 100 obyvatel
Zdroj: Point Topic
Co se celkové penetrace broadbandu v rodinách týče, je na prvním místě opět Jižní Korea s podílem 78,5 %. Slušně je na tom v tomto směru i Hong Kong (73,6 %), Monaco (69 %) a také třeba Izrael (60,9 %). Z výše popsaných důvodů je na tom Evropa poněkud hůře, protože na 100 obyvatel existuje více domácností. Nejlépe jsou na tom opět Nizozemí (58,3 %) a Dánsko (54,4).
Počet linek na 100 domácností
Zdroj: Point Topic