V úterních dopoledních hodinách se uskutečnila na veletrhu Invex 2004 panelová diskuse nad Národní politikou pro vysokorychlostní přístup k internetu. Akci pořádala Česká asociace kompetitivních komunikací ve spolupráci s Ministerstvem informatiky ČR.
Tzv. broadband strategii, jak bývá politika také někdy označována, vnímá ministr informatiky Vladimír Mlynář jako velice důležité téma. Hlavní myšlenkou nové strategie, která půjde k projednávání do vlády v listopadu letošního roku pak je, aby nejpozději do roku 2010 připojení domácností na rychlý internet dosáhlo úrovně vyspělých evropských zemí. Národní politika je vypracována v souladu s požadavky Evropské unie, která se chce v rámci tzv. Lisabonského procesu stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou do roku 2010.
Zároveň však Mlynář podotkl: Vysokorychlostní internet by se dal popsat jako grál, všichni o něm mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl. Podle něj lze za broadband označit takové připojení, kdy uživatel může bez omezení využívat aplikace jaké chce, lze tak tedy označit již připojení nad 256 kb/s a to i s případným omezením přenosu dat, s kterým však musí uživatel souhlasit. S tím však polemizoval Michal Tošovský z občanského sdružení e-stat, které má za cíl napomoci při vytváření efektivního státu. Ten Mlynáře upozornil, že rychlost 256 kb/s např. rozhodně nestačí pro přenos videa.
Podle odhadu ministerstva informatiky je v současné době v ČR zhruba 300 tisíc uživatelů vysokorychlostního internetu, z čehož polovina jsou neveřejné připojení jako univerzity apod., po padesáti tisících pak připadá na připojení přes kabelovou televizi, ADSL či bezdrátové připojení jako WiFi, CDMA či satelit. Pokrytí ve výši tří procent populace vidím jako značně nedostačující, podotkl Mlynář.
Hlavními body vypracované politiky je podpora sítí metropolitního či místního charakteru. Ta se však v průběhu diskuse mezi účastníky objevila jako nepříliš žádoucí. Daleko důležitější je podpora nových služeb a nabídky obsahu. Jedná se především o převod agend státní správy do elektronické podpory tzv. e-government. Neměla by chybět ani podpora projektů jako e-learning, e-business a e-health. Zejména poslední z nich, který funguje především v USA, by mohl rozšířit poptávku po vysokorychlostních službách. Myšlenka, že by peníze určené na vysokorychlostní připojení putovaly přes ministerstvo zdravotnictví do nemocnic, kde by se utopily, je však přímo děsivá, odlehčil situaci Mlynář. Zároveň představil myšlenku, jak případnou státní podporu financovat. Kromě strukturálních fondů EU, chce předložit vládě návrh, kdy by se z výnosu z privatizace Českého Telecomu věnovalo jedno procento do speciálního fondu. Ten by měl přispívat jednorázově na infrastrukturní projekty a to do výše maximálně 50 % investičních nákladů. Jak však vyplynulo z diskuse účastníků, daleko efektivnější a jednodušší by byly daňové úlevy, např. přesunutí plateb za internet do nižší sazby DPH. To však naráží na odpor EU, která tak paradoxně chce vysokorychlostní internet podporovat, ale členským zemím nařizuje jeho vyšší zdanění. Další z možností podpory je třeba odpis pořizovací ceny broadbandu.
Michal Tošovský v debatě upozornil na tu skutečnost, že většinu služeb na internetu v ČR je schopen zatím využívat pouze s dial-up připojením, ať už jde o stahování e-mailů, komunikaci s bankou či vyhledávání informací.
Václav Bartoň, generální ředitel společnosti UPC ČR pak podotkl, že pro rozvoj vysokorychlostního připojení je důležité co nejdříve z dvoumiliardového trhu udělat dvacetimiliardový, a to poskytováním např. telefonních služeb přes internet či již výše zmiňovaným projektem e-government. Klíčové využití vysokorychlostního internetu by se tak přesunulo od porna, mp3 a filmů k praktičtějším věcem, upozornil Bartoň. Zároveň dodal, že pro zákazníka je kromě obsahu také důležitý tzv. always on princip, kdy se nemusí ohlížet jak dlouho a kdy je na internetu připojen.
Závěr diskuse pak odlehčil její moderátor typicky českou větou, která v diskusi často zazněla: Driverem broadbandu je kontent.
Více informací z veletrhu Invex 2004 naleznete na http://www.bvv.cz/invex/.