Když Edward Snowden prišel v roce 2013 se skandálním odhalení, že americká vláda ve velkém shromažďuje data o svých občanech a sleduje je v digitálním prostředí, odhalení se netýkalo jen USA. Podobné praktiky jako NSA vykonávala podle Snowdena britská špionážní organizace GCHQ. Problémem se tento týden zabýval Soud pro lidská práva ve Štrasburku, který rozhodl, že počínání organizace bylo nelegální.
Hlasovalo pro to pět soudců, dva hlasovali proti, informuje agentura Reuters. Podle nich části programu organizace porušovaly Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména právo lidí na soukromý život. Úřad totiž shromažďoval informace o jednotlivých občanech a data neměl ochráněna před zneužitím, ani s nimi neuměl adekvátně nakládat.
Government Communications Headquarters, známé pod zkratkou GCHQ, je britský vládní špionážní úřad, který stejně jako Secret Intelligence Service odpovídá ministru zahraničí. Zabývá se hlavně monitoringem komunikace, proto úzce spolupracuje s NSA. GCHQ se tak objevilo v dokumentech, které Edward Snowden vynesl.
Soud ve Štrasburku se při vynášení rozsudku pozastavil nad schopností tajných služeb bez jakýchkoli omezení identifikovat příjemce a odesílatele zpráv. Monitoringem lidí na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách tak můžou odhalit jejich chování, lokaci, zvyky i sociální okolí, což se soudcům nelíbilo. Naopak o sdílení citlivých dat s cizími zeměmi řekli, že nelegální není.
Kontroverzní byly v rámci GCHQ zejména tři špionážní programy. „Tempora“ ukládala veškerý internetový provoz v Británii. „Karma Police“ vytvářela o každém člověku na internetu profil a „Black Hole“ skladoval o lidech jejich historii vyhledávání, emaily, zprávy a další aktivity na sociálních sítí.
Sám úřad nikdy existenci programů veřejně nepotvrdil ani nevyvrátil. K soudu jej nicméně dohnalo 14 neziskových organizací zabývající se ochranou lidských práv, podle kterých praktika porušovala osobnostní práva lidí. Tyto organizace nyní verdikt oceňují - z Británie se podle nich stala země Velkého bratra, která pod záminkou boje proti terorismu sleduje každého svého občana.
Rozhodnutí soudu nicméně neznamená, že veškeré hromadné zachycování dat ze strany evropských zemí je automaticky nezákonné. Údaje mohou být hromadně shromažďovány legálně, pokud je to dostatečně odůvodněno jako zájem národní bezpečnosti. Musí být zároveň dostatečně jasně uvedeny záruky, že data nebudou zneužita.