Vědci z Univerzity v Cambridgi a společnosti BT Labs publikovali v časopisu Nature výzkum, v němž hledali limity stávající metalické sítě pro přenos internetu.
Kroucené dvoulinky, které v roce 1881 vymyslel Alexander Graham Bell pro telefonní sítě, dnes dokážou prostřednictvím technologií xDSL nabídnou přenosové rychlosti v řádu stovek megabitů za sekundu. V budoucnu bychom se ale mohli dostat do desítek gigabitů.
Současná technologie VDSL pracuje s šířkou pásma až 35 MHz, na níž lze prakticky dosáhnout downstreamu okolo 300 Mb/s. Nástupce G.fast využije až 212 MHz a rychlosti posune ke gigabitu. A jeho nástupce G.mgfast (XG-fast) s až 848MHz pásmem cílí na 10 Gb/s.
Britové simulovali i prakticky testovali šířky až do 12 GHz. Při tom ale zjistili, že použitelné jsou jen frekvence do 5 GHz, protože u vyšších se již kabely chovají jako antény a vyzařují signál do okolí. Což dělá dvojice kabelů kvůli elektromagnetické indukci i tak, ale díky onomu zakroucení se vyzařování dalo účinně omezit.
Výzkum potvrdil to, o čem jsme už věděli. Telefonní linky ještě mají určitou rychlostní rezervu, ale s každým navyšováním šířky pásma se výrazně zkracuje dosah. A aby gigabitové přenosy fungovaly na stovky metrů, nikoliv jednotky, musely by se kroucené dvoulinky ještě lépe odstínit. Což bez výměny těch současných nejde a ani by to nedávalo smysl, když se při stejných výkopových pracích může natáhnout optika poskytující násobné rychlosti i dosah.
Zdroj: University of Cambridge via Slashdot