I když tomu venkovní teploty příliš nenasvědčují, zima se pomalu blíží ke svému konci a to znamená, že před sebou máme šňůru jarních konferencí. V pondělí vypukne mobilní kongres v Barceloně, začátkem května se o zájem vývojářů a médií poperou Microsoft Build a Google I/O, no a měsíc poté své novinky představí i Apple.
Jeden velký dýchánek nicméně už stihli uspořádat i sousední Němci, tento týden se totiž sjely čtyři tisícovky byznysmenů, manažerů a vývojářů na berlínský Bosch Connected World. A jelikož je to po dálnici z Prahy do Berlína necelé čtyři hodiny, vyrazili jsme se podívat i my.
Každou technologickou konferenci otevírá na velkém plátně pečlivě připravená znělka. V případě Connected World vypadala takto:
Každá vrtačka bude online
Bosch. Co je to vlastně za firmu? Zná ji naprosto každý, nicméně drtivá většina čtenářů si ji nejspíše spojí jen s výzbrojí do dílen a snad automobilovým průmyslem, kde patří Bosch k největším dodavatelům senzorů a příbuzných technologií. Portfolio německého holdingu je ale mnohem rozsáhlejší, a tak má dnes Bosch s trochou nadsázky prsty skoro ve všem.
Šéf Bosche Volkmar Denner ukazuje, jak firma promění hloupé vrtačky v ty chytré
Berlínská konference byla věnovaná internetu věcí, a tak jsme se hned na úvodní keynote dozvěděli, že počínaje rokem 2020 budou všechny nové produkty „connected.“ Představa chytré vrtačky, která posílá data kamsi do cloudu, je sice na první pohled úsměvná, když však zadáte „Bosch“ třeba do Play Storu, najdete tam už dnes několik desítek mobilních aplikací počínaje Bosch Toolbox, která pomocí kamery měří vzdálenosti třeba na stavbě, a konče ovládacími aplikacemi chytré domácnosti.
Ale zpět do Berlína.
Jak už jsem napsal výše, německý holding je silně spjatý především s automobilovým průmyslem. A jelikož se dnes prakticky všechny automobilky světa snaží vyvinout autonomní vůz, Bosch uzavírá jedno partnerství za druhým. Na loňské CES oznámil spolupráci s Nvidií a k jeho klíčovým partnerům přímo v Německu patří i Daimler.
AVP: Když obchodní dům zaparkuje za vás
Společně vyvíjejí hned několik autonomních technologií, přičemž jedna se dočkala premiéry právě na berlínské konferenci. Jedná se o autonomní parkovací systém AVP – Automated Valet Parking, který je unikátní především tím, že vůz samotný může být relativně hloupý. O vše se totiž stará jeho okolí.
Autopilot AVP v živé ukázce:
Co to znamená v praxi? Představte si třeba parkovací dům nebo podzemní garáž obchodního centra. Pokud by byly vybavené AVP, přijedete vozem na určené místo, vystoupíte a předáte řízení budově. Ta sama ví, kde je volné místo a díky hromadě pevně zabudovaných lidarů a dalších senzorů bude vůz bezdrátově řídit.
Automobil samotný tedy nemusí mít jediný radar a pod kapotou výkonný superpočítač – jen konektivitu a možnost softwarového ovládání řízení. AVP nenahrazuje plně autonomní vůz úrovně L5, ale spíše se jedná o další generaci parkovacích automatů, které budou fungovat pouze ve speciálních prostorách.
CASE: Takhle prý bude za 10-15 let vypadat váš mercedes
Ani v Daimleru a s přispěním Bosche nicméně nechtějí zůstat jen u parkovacích asistentů a vyvíjejí cosi, čemu říkají CASE – vizi připojeného (C), autonomního (A), sdíleného a službami propojeného (S) a především elektrického (E) vozu, který do ulic vyjede někdy v příštím desetiletí.
Proč vlastně vyvíjet autonomní vozy? Nejde jen o pohodlí, ale především o bezpečnost a efektivitu: časovou, emisní, i z hlediska spotřeby paliva.
Už teď se ale jejich Mercedes S Class bez řidiče prohání na několika kontinentech světa, kde sbírá data. Třeba v Jihoafrické republice nebo Austrálii. Proč zrovna tam? Nejde o legislativu, ale o klimatické podmínky.
Zatímco dopravní značku a vodící čáru na německé dálnici rozpozná kamera kdejakého automatu, právě v podobných exotických končinách mohou inženýři studovat, jak se autopilot popere třeba s rozbitou silnicí, jejíž vodící čáry jsou poprášené pískem.
Autonomní mercedes už nějaký čas křižuje několik kontinentů. V Německu se učí jezdit po kvalitní dálnici a v Jihoafrické republice zase po zaprášené hrbolaté cestě... Aby jednou zvládl řízení i na českých komunikacích.
Všechna data nakonec skoční v superpočítačích a simulacích třeba na mašinách DGX od Nvidie, která vyvíjí specializované superpočítače pro trénování autopilotů nejvyšší úrovně L5, kteří si se všemi těmito nástrahami budou muset poradit stejně jako člověk z masa a kostí.
Aby toto všechno bylo možné, musí jednotlivé země vytvořit právní rámec. A tady to zatím skřípe – především v Evropě. Lídrem zůstávají USA a stále více se do popředí dere Čína, zatímco situace v Evropě je spíše tristní – legální jsou v podstatě jen asistenční systémy do úrovně L2 z pětistupňové škály a situace se hlavně liší země od země (Německo až L3).
Takto vypadá ten nejrealističtější simulátor dálnice od Nvidie včetně nastavení libovolných klimatických podmínek. Autopilot se pomocí něj může učit ve VR:
Connected Parking, aneb šmírující radar, který najde ostatním místo
I z tohoto důvodu mnohé evropské automobilky testují své technologie v reálném nasazení v Kalifornii. Bosch se na konferenci pochlubil vizí širšího ekosystému Connected Parking, se kterým letos začne experimentovat třeba v San Francisku. Konkrétně s tzv. community-based parkováním.
Vozy vybavené senzory doslova vyčmuchají volné místo k parkování a pošlou údaj do mapy. Tu pak budou moci využít ostatní řidiči.
Oč se jedná? Vůz bude vybavený senzory, které nicméně nebudou sloužit k autonomní jízdě, ale k hledání volných parkovacích míst. Vůz tedy bude radarem neustále snímat kraj vozovky, a když narazí na dostatečně velkou mezeru vhodnou pro stání, odešle aktuální polohu do mapy, kterou budou moci sledovat další řidiči. Celé to vlastně připomíná principy Wazu, ovšem s tím rozdílem, že údaje do mapy nevkládá uživatel, ale automat.
Velkým tématem automobilové sekce na konferenci Bosch Connected World byla také elektrifikace. Ačkoliv alespoň veřejně mnozí šéfové automobilek (třeba italský Fiat) pochybují o tom, že elektromobily v dohledné době nahradí ty se spalovacím motorem a celkem pravidelně se strefují do Muskovy fabriky Tesla Motors, faktem zůstává, že ve střednědobých a dlouhodobých plánech koketují s úplně stejnými vizemi.
Systém může volná místa zároveň klasifikovat podle typu rozpoznáním dopravní cedule. Rozřadí tedy místa ke stání třeba pro ty s kartou ZTP apod.
Elektromobily příštího desetiletí tak budou podle šéfa Daimleru samozřejmostí a po roce 2030 bychom se měli dočkat mety, kdy prakticky všechny nové vozy na trhu nevypustí do ovzduší ani gram oxidů uhlíku. Těžko říci, jestli je to reálné, ve světle emisní aféry z posledních let však lze podobná odvážná tvrzení vcelku pochopit – ať už se z nich vyklube cokoliv.
Anděl strážný a sledování zásilky v reálném čase
Bosch Connected World ale samozřejmě nebyl pouze o automobilech. Firma se tu pochlubila třeba službou Guardian Angel a její aplikací Vivatar. Pokud Waze propojuje řidiče na silnici, Vivatar vás v krizi spojí s přáteli a přivolá pomoc.
Štítky na velkých balících nahradí dynamický e-ink a každou paletu bude sledovat senzor, který bude snímat a odesílat do ústředí nejen polohu, ale i teplotu a další fyzikální veličiny.
Zajímavou ukázku nakonec předvedla také švýcarská Panalpina, která s Boschem spolupracuje na real-time sledování zásilek. A to doslova, na paletě s balíkem je totiž připojený speciální senzor, který sleduje nejen polohu, ale také teplotu a další fyzikální veličiny. Všechna tato data posílá skrze bezdrátovou síť do centrály a klient jen sleduje puntík na mapě.
Součástí Bosch Connected World byl i obří hackathon několika set vývojářů. Jeden z týmů postavil fotbálek s A.I., která se postupně učí hrát proti lidskému soupeři:
Aby se zároveň zrychlily obecné logistické kroky, namísto papírového štítku s čárovým kódem byla na demonstrační paletě přilepená etiketa s e-inkovým displejem, který mohl všechny QR a čárové kódy překreslovat dle aktuálního stavu.
Nejlepší softwaroví inženýři jsou ti z Ruska. A nejlepší hackeři jsou jejich spolužáci
Dvoudenní šňůru přednášek uzavřel Jevgenij Valentinovič Kasperskij, který na pódiu a po armádě pečlivě ustrojených německých kravaťáků vypadal jako čiré zjevení a zvolal, že v Rusku jsou nejlepší softwaroví inženýři… A také hackeři píšící malware, protože to jsou jejich kolegové z univerzit. Vzhledem k loňské aféře přímo v Kaspersky Lab se zároveň nabízí otázka, kolik z nich zároveň pracuje pro ruskou vládu.
Eugene Kaspersky varuje před útoky hackerů z vlastní země
Zakladatel a šéf Kaspersky Lab v každém případě analyzoval několik útoků z minulosti na průmyslové systémy SCADA, a přestože by se mohlo zdát, že tím nejzajímavějším byl případ Stuxnetu útočícího na íránský jaderný program, Eugene Kaspersky zmínil spíše útok v antverpském přístavu.
Záškodníci zde obalamutili jeden z řídicích systémů na kontejnerové lodi. SCADA poté vyhlásila poplach a v nastalém zmatku zmizel z lodi jeden z kontejnerů, ve kterém jistá skupina pašovala drogy.
Bezpečnostní pásmo konference Bosch Connected World poté Kaspersky ukončil pragmatickou vizí, podle které lze nad hackery zvítězit jen tak, že bude úspěšný hacking velmi drahý. Tak drahý, že se útočníkům nevyplatí. Nástup mnoha IoT krabiček dneška s chabým zabezpečením však dává tušit, že ten čas jen tak nenastane.
Projděte si komentovanou galerii, kde se dozvíte další střípky z konference Bosch Connected World
Cestu redaktora na konferenci hradila společnost Bosch