Bomba jménem DDR (Asus A7M266)

8. prosince 2000
Computer 23/00 SDÍLET NA FACEBOOKU TWEETNOUT

Již dříve jsem informoval, že jsme jako jedni z mála (v ČR jistě, a možná dokonce i v Evropě) obdrželi k testování první desky s podporou pamětí DDR (a to díky firmě ATcomputers, která zajistila tyto unikátní testovací "kousky" od firem ASUS: A7M266 a Gigabyte: GA-7DX). Nyní přinášíme první "expresní" poznatky z testů této nové technologie. P.S. Za 5-6 měsíců budou podobné systémy již běžnou věcí... Co nás tedy čeká???

Kapitoly článku

U desek jsem měřil zejména výkon paměťového subsystému - konečně právě tato část a podpora pamětí DDR je největším novum - vše ostatní (AGPx4, ATA/100, 4x USB) tu již bylo. Naměřené hodnoty jsem srovnával s deskou Abit KT7 Pro RAID, postavenou na čipsetu KT133. Tu jsem měřil při taktu paměti 100 a 133MHz.

Prvním benchmarkem je HWinfo32 -  zde uvádím propustnost paměti.

Jak vidíte, u testového systému s pamětmi DDR jsem použil dva procesory: Duron 700, který běžel na 133MHz (a tím jsem "získal" Duron 933) a Athlon 1GHz, běžící na původních 100MHz FSB. Nemohl jsem totiž měnit násobitel - hlavním kritériem však byly standardní frekvence sběrnice (100 a 133Mhz) a tím i odpovídající taktování pamětí (PC1600=100MHz a PC2100 na 133MHz)...

Nové pamětí ukazují zajímavý narůst výkonu - není sice 100% (to je ovšem zcela teoretické číslo) ale se pohybuje v rámci 25-28%. Musíme srovnávat takto: PC100 s PC1600 (200MHz, technika přenosu DDR) a PC133 s PC 2100 (data putují taktem 266MHz, DDR).

Rozdíl mezi PC133 a pomalejšími pamětmi DDR - PC1600 je řádově 10%.

Sandra

Dalším testem je část Memory Benchmark testu Sandra Millenium. Ten zkoumá 32-bitový přenos (označován jako ALU - horní sloupky) ale také i 64-bit. přenos (64-bitová data zpracovává jednotka FPU) - toto měření je unikátní a ukazuje manipulaci se 64bitovými daty.

I zde jsou procentuální rozdíly obdobné (je použitá jiná metoda měření a proto nelze srovnávat s výsledky HWinfa32). Je zajímavé, že je manipulace s dlouhými slovy (64bit.) je v případě paměti DDR velmi efektivní (až +40%). Joro: Pokud se navíc AMD podaří prosadit levné 64-bitové procesory ClawHammmer - můžeme očekávat zajímavé výkony těchto dvou technologii...

CPUmark 99

Posledním testem je CPUmark99 - ten měří hlavně jádro procesoru (a nikoliv přímo paměť) s tím, že některé části výpočtů se nevejdou do paměti cache Duronu (93kB) a tak se do hry minoritně zapojuje i hlavní paměť...

Výsledný index je v případě FSB 133 a PC2100 vyšší, i když je výsledný takt (7x133Mhz= 933Mhz) mírně nižší - oproti 950MHz (=9.5x100Mhz) v případě KT133.

Závěr

Zatím se jedná o rané implementace nových technologii - přesto jsou výsledky velmi povzbudivé. Zdá se tedy, že DDR je skutečně tím správným krokem k vyšším výkonu.

P.S. I když jsem dosud nezpracoval aplikační testy je zřejmé, že narůst přenosového pásma pamětí ovlivní poměrně i výkonnost všech části systému - ať již se jedná o hry, multimedia či databáze...

P.S. Volné pokračování přehledu je zde: Herní testy pro systém s pamětmi DDR

joro

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,