Uživatelé tří největších freemailových služeb v posledních dnech narazili na negativní důsledky používání technologií pro filtrování nevyžádané pošty. Atlas.cz začal blokovat poštu odesílanou ze Seznamu a Centra, uživatelé neměli možnost situaci ovlivnit.
Problémy s doručováním pošty mezi největšími českými poštovními servery dosáhl nového vrcholu 26. 1. 2005, kdy společnost Atlas .cz začala na základě seznamu nežádoucích adres (blacklist), které přejímá od společnosti Ironport Systems (Spamscop) a SORBS Publishing (SORBS), blokovat veškeré zprávy elektronické pošty přicházející ze serverů Seznamu a část emailů přicházejících ze serverů společnosti Centra. Výsledkem tohoto kroku byla nespokojenost uživatelů Centra a Seznamu, kteří podezírali své poskytovatele z toho, že jim brání v komunikaci s konkurenčními službami, i když skutečnost byla opačná.
Černý čtvrtek pro uživatele
Uživatelů služby Seznam E-mail se problém dotkl nejcitelněji, protože na blacklisty byly zařazeny IP adresy obou poštovních serverů společnosti. V případě Centra byl problém menší, protože Centrum používá větší množství poštovních serverů s vlastními IP adresami, podle kterých jsou blacklisty sestavovány. I když tak došlo k zařazení několika z nich na seznamy nežádoucích adres, velká část pošty z Centra se k adresátům na Atlasu dostala. K obnovení spolupráce s mailservery Seznamu došlo ve čtvrtek 27. 1. 2005 v devět hodin ráno. V případě Centra došlo k mnohahodinové prodlevě, právě proto že část pošty z Centra přicházela a pracovníci Atlasu přehlédli, že jeden z poštovních serverů Centra je stále na seznamu nežádoucích odesílatelů pošty.
Tento případ není ojedinělý, freemaily na celém světě jsou často zneužívány k rozesílání nevyžádané pošty, přestože se jejich provozovatelé snaží podobnému chování bránit různými způsoby, jako je například limit počtu odeslaných zpráv v určitém časovém období nebo obsahová analýza odchozí pošty, která probíhá obdobně jako kontrola příchozí pošty antispamovými filtry. Sami provozovatelé poštovních serverů mohou požádat o vyřazení z blacklistů u jejich provozovatelů.
Není jen černá
Stejně, jako existují seznamy zakázaných nebo nežádoucích adres, může každý provozovatel poštovního serveru vytvořit vlastní seznam důvěryhodných adres, takzvaný white list. V případě, že by adresa byla na bílé listině, zprávy z takové adresy by byly přijímány i přesto, že by se tatáž adresa dostala do blacklistu dodávaného třetí stranou. Dobrou zprávou pro uživatele potom je skutečnost, že náš zájem o tento problém vyvolal reakci u zúčastněných stran, které nyní hledají cesty, jak opakování takovéto situace zabránit.
Pošta, která přijde z důvěryhodné adresy, může být nadále zpracovávána antispamovými filtry. Ty z doručené pošty dokáží vytřídit s vysokou úspěšností skutečně nevyžádané zprávy, které jsou potom uloženy zvlášť. Další vrstvu antispamové ochrany potom mohou nasadit sami uživatelé, pokud používají přístup přes POP nebo IMAP. Některé poštovní klienty (například Outlook 2003, Mozilla Thunderbird) podporují filtrování pošty a nabízejí také možnost vytváření vlastních seznamů bezpečných a blokovaných odesílatelů. Poskytovatelé freemailů navíc začínají uživatelům tyto nástroje nabízet i ve svých webových rozhraních.
Falešné poplachy
Nedoručené zprávy, které jsou výsledkem neselektivního blokování všech zpráv z označených poštovních serverů, nejsou jediným problémem, který je s bojem proti spamu. Stejně nepříjemné je, když antispam označí jako nevyžádanou poštu email, na který čekáte - například potvrzení registrace nebo online nákupu. U freemailu je tento problém významnější, protože jako uživatel nemáte možnost, alespoň zatím, vytvářet vlastní seznamy povolených odesílatelů, takže se potom musíte prodírat záplavou zpráv ve složce s nevyžádanou poštou.
Snahy poskytovatelů poštovních serverů o sjednocení boje proti spamu zatím nejsou jednotné, konkurují si technologie jako Microsoft Sender ID nebo Domain Keys od Yahoo. Tyto technologie ale spíše než proti nevyžádané poště pomáhají bojovat proti podvodným emailům, které falšují adresu odesílatele se snahou vylákat osobní údaje. Vyhlídky v boji s nevyžádanou poštou nejsou růžové, v minulém roce tvořila přibližně 80 % všech emailů a zatím se stav nelepší.
