BOINC: Propůjčte svůj počítač vědě

Názorů pro a proti bude vždy dostatek a to je smyslem dialogu.
Nicméně ten konečný výstup už si musí udělat každý sám, tedy jestli ano nebo ne, případně v jaké míře.
Vždy platilo: kdo chce - hledá způsoby, kdo nechce - hledá důvody (platí pro jakoukoli činnost).
K důvěryhodnosti jednotlivých projektů nebo přímo konkrétních výpočtů: zde se argumentuje velice těžce, protože cokoliv může být zpochybněno a jde jen o to, jak se ke zpochybněnému údaji postaví čtenář. Nebo také má-li chuť si relevantní údaje dohledat.
Pro pochybovače, kteří umí alespoň trochu anglicky (než bude k dispozici český překlad), doporučuji počíst si v projektu, který vede astronom Mgr. Josef Ďurech, PhD. se svými spolupracovníky a studenty v astronomickém ústavu University Karlovy, případně tam vznést své pochybnosti. Kontakt lze dohledat velice snadno.
Totéž se týká i mnoha dalších univerzitních projektů po celé zeměkouli.
Kdo chce a hledá způsoby a má k tomu předpoklady a znalosti, se jistě rád zůčastní přímo některého z projektů jako administrátor nebo spolupracovník - své služby může vždy nabídnout - práce je dost a pracovitých lidí málo.
Ještě malá poznámka: Kdo se staví k této tematice apriory odmítavě, měl by si uvědomit, že jde o participaci dobrovolnou. S distribuovanými výpočty tedy nemusí "ztrácet čas" a věnovat se raději svým životním prioritám, případně jiným zálibám a koníčkům.

Pár podrobných informací pro zájemce a diskutující :Pro ty kteří se ptají "Co za to?" :
Nic.
Když Vás na ulici zastaví Světluška s žádostí o finanční příspěvek a hodíte do kasičky pár korun ... ptáte se Co za to?
Když jdete kolem gymplu a zastaví Vás maturanti s nataženou kasičkou ... ptáte se Co za to?
Když z bankovního účtu nebo složenkou odesíláte peníze na charitu ... ptáte se Co za to?
A pokud se opravdu ptáte co za to, pak pro vás jsou informace v článku naprosto zbytečné.
Jedná se o dobrovolnickou činnost, kdy uživatelé počítačů z celého světa věnují svůj výpočetní čas (zaplatí za elektřinu) různým vědeckým týmům.Elektřina :
Při provozování BOINC se samozřejmě zvýší spotřeba el. energie. Při normálním používání počítače (prohlížeč, pošt. klient, office nástroje) je spotřeba asi 50-75% maximální spotřeby počítače (nemluvím o low módu, kdy jsou uspány disky a procesor běží v podtaktovaném režimu). Takže představa, že používáním BOINC se několikanásobně zvýší spotřeba elektřiny je naprosto mylná.
Spotřeba počítače při hraní nejnovějších počítačových her je skoro stejně tak velká, jako spotřeba při používání BOINC.Důvěryhodnost :
Za některými projekty stojí velké firmy Intel, Evga, IBM, ..., které do vývoje projektů investovali milióny dolarů (při vítězství počítače Watson od IBM v soutěže riskuj, věnovala společnost půl miliónu dolarů přímo projektu WCG). Za mnoha projekty stojí velké univerzity a studenti se přímo podílí na práci na projektech. Domnívat se, že se jedná o spiknutí armádních firem, nebo snad vlád mocností, je nesmyslné.
Např. projekt zobrazený v článku : Asteroid@Home, vede p. Josef Ďurech a stojí za ním Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze. Nakolik musí být člověk paranoidní aby si myslel, že se počítá dráha mezikontinentálních raket?Bezpečnost :
Samotný BOINC a většina projektových aplikací na něm počítaných mají otevřený kód (každý kdo tomu rozumí se může podívat a zkontrolovat ... a komunita to dělá, hlavně za účelem zefektivnění kódu). Stáhnutím a nainstalováním programu BOINC riskujete (co se týče bezpečnosti) úplně stejně jako stáhnutím a nainstalováním internetového prohlížeče.Výsledky projektů :
Většina projektů je vědeckých. Pokud netušíte jak se hodnotí kvalita vědeckého výsledku, najděte si co znamená termín Scientometrie. Projekty zapojené do BOINC mají již tisíce vědeckých publikací a citací na tyto publikace. Rovněž je třeba si uvědomit, že většina projektů se věnuje hlavně tzv. "základnímu výzkumu", který oproti "aplikovanému výzkumu" přináší výsledky v delším časovém horizontu a mnohdy má výzkum za úkol projít "slepé uličky" (při skládání proteinů je třeba poskládat spoustu naprosto nesmyslných tvarů, aby jsme zjistili že energetická náročnost výsledné sestavy proteinu je beznadějně veliká; nebo v matematice je třeba spočítat spoustu koeficientů, pro které se pak nevyplatí hledat prvočíslo).Superpočítače :
Počítat "základní výzkum" na superpočítačích je plýtvání strojového času, protože mnohdy je výsledkem "základního výzkumu" pouze informace "tudy to dál nejde". Na superpočítačích se počítají až konkrétní aplikovatelné modely, jejichž vstupní parametry jsou výsledkem "základního výzkumu".
Co se týká výkonu, tak zřejmě nejvýkonější počítač v ČR byl svého času Amálka (moc čerstvých inforamcí o něm nevím, výkon z roku 2009 byl 6,38 TFlops), nejvýkonějším profesionálním gridem v ČR je zřejmě MetaCentrum (čítající přes 5000 CPU), nově budované superpočítačové centrum IT4Innovation plánuje mít z počátku tzv. "malý cluster" o výkonu asi 70 TFlops a následně "velký cluster" o výkonu 850 TFlops (informace z doby návrhu, při letošní realizaci bude výkon zřejmě značně vyšší). Ovšem nejvýkonější spojení počítačů v ČR v současné době představuje platforma BOINC, kde pouze v ČR jsou zapojeny počítače, které mají dohromady teoretický výkon přes 300 TFlops (srovnání se superpočítači pokulhává z toho důvodu, že se nepočítají stejné aplikace na stejných datech).Více informací můžete nalézt na stránkách největšího českého týmu (v pořadí 7. na světě, ČR je 8. v rámci zemí) : CzechNationalTeam.

Když jsem měl ještě Pentium 4 HT 2,8 GHz tak jsem měl počítač zaplý celý den a celou noc a hledal jsem ufouny programem SETI

Osobně bych do také věci nešel už pro fakt, že vlastně nnei jasné co se počítá a nikdo nezaručí že můj počítač neni zneužívám. Jasně, nadpis projektu může být "Boj s rakovinou u malých dětí", ale vez kutečnosti jen autor projektu ví co se vlastně počítá. A vzhledem k tomu, že výzkumy bývyjí tajné ... no klidně to může počítat chemické zbraně nebo něco pro vládu. Říkejte mi paranoik, ale je to tak.A pak finanční náročnost. Když na počítači čučim jn na internet tak je procesor i grafika téměř studená a počítač téměř neslyšim. Kdyby se tomu naložilo (a dokázalo to využít i grafiku) tak příkon u mého pc stoupne tak o 250W. Což je 1kwh, tedy asi 5kč (nebo kolik sotjí kwh) za večer. Což v kontextu faktu, že počátač běží skoro každý den, dobře 250 dní v roce, vyjde na krásných 1250kč :-O . Což nejsou malé peníze.

Já bych to klidně ten program používal ale to bych nesměl mít teploty CPU při plné zátěži kolem 70°C. Stejně tak u grafiky.

Co tak spravit BOINC na androida ? Bol by to podla Vas velky problem ? Myslim ze vykonu by tam bolo dost 😉

BOINC a jeho předchůdce, seti@home, provozuju s přestávkami už drahnou dobu. Nějakou dobu mám chuť podpořit nějaký ten projekt, pak mě zase nějakou dobu štve že mi moc hučí větrák, tak to zase vypnu. Poslední cca rok ho mám nastavený tak, aby z mého 4-jádrového procesoru bral jedno jádro a od té doby o něm v podstatě nevím.Myslím že hlavní věc není nahrát BOINC a spustit. Hlavní věc je najít si projekt který chci podpořit. Protože když mám pocit že podporuju něco užitečného tak mi vůbec nevadí že na tom propálím nějakou tu elektřinu (mezi námi, v rámci celého účtu za elektřinu v bytě je to zanedbatelná část).Sám jsem po určitém výběru skončil u dvou projektů - simap, kde se počítají podobnosti genetických sekvencí, a lhc@home2 alias Test4theory, kde se počítají modelové srážky energetických částic aby bylo co porovnávat s výsledky ze skutečně naměřených dat v LHC.Pokud vám to přijde jako plýtvání elektřinou tak s tím nemarněte čas. Pokud si ale myslíte že pro něco zajímavého byste byli ochotni přispět trochou CPU (nikdo vás nenutí mít to puštěné kdykoli jindy než kdy máte počítač běžně puštěný), tak nahlédněte, třeba si něco vyberete:http://boinc.berkeley.edu/projects.php... Pokud si vyberete, nainstalovat BOINC je už to nejmenší.

BOINC je fajn, taky počítám na několika PC, ale přiznám se že jen v zimě, kdy se to teplo aspoň užije - v létě abych zlikvidoval tolik elektřiny + si ještě topil...to fakt ne 😉

ok, no problem.. 90% casu ide procesor podtaktovany a teda jeho vykon nieje vyuzity. Preco nie, zapojim sa hned, dokonca na viac PC. Hlavna otazka je teraz, ze "co za to??" Rozdiel spotreby pc idle/load pokial uvazujeme len o CPU je tak 100W (jedna sa o pretaktovany CPU) To mame 0,1 kWh cize 0,02€ za hodinu zaokruhlene. Amortizaciu by som povedal ze 1,4 eur denne (1000€ pc na 2 roky) co je povecme pri 10 hodinach 0,14€. Aby som z toho daco mal ajja, dajme tomu nech nezerem 5 centov na hodinu = 0,5€ za den.
Suma: 0,02+0,14+0,5=0,66€ na hodinu pri 10 hodinach 6,6€ denne, co je s danou 8€.Za 8€ na den sa zapajam okamzite, povecme s 50 ks PC. Zadarmo? Nech si vys*ru oko!

Zaujímavé ale niejako tomu neverím. Kde mám záruku že môj PC nebude zneužitý ?

Ať si lidé myslí cokoli, mým názorem je, že je potřeba autora za propagaci dobročinné činnosti jako je BOINC pochválit, i když nemá zcela přesné informace.Když se vyjádřím k některým padlým příspěvkům v diskusi, superpočítače nepochybně zvládnou vypočítat daleko více, než my doma, nicméně každý osobní počítač se počítá, v tom je smysl dobročinné činnosti. Na svém a několika dalších zařízeních BOINC provozuji cca 3,5 roku. Ano, nějaká tisícovka za elektřinu nepochybně padla, ale za jakou cenu? Za cenu dobrého svědomí, že právě ta tisícovka může někdy třeba zachránit život. Jeden, osm, tisíc, to je fuk, ale zachránit. Instalací BOINC a zapojením se do projektů pomůžeme vědě a to i když to tak nemusí vypadat, tak značnou měrou.Jediný fakt, který je třeba vytknout je, že se BOINC, co by aplikace nezatěžující počítač, mylně prezentuje. Můžeme si sice nastavit, kolik výkonu si aplikace vezme, nicméně není tomu tak, že pouze ten nevyužitý, a že se po zapnutí čehokoli, co zrovna potřebuji využívat, stáhne a spustí zase tehdy, když to používat přestanu. BOINC nepochybně zasahuje i do využívaného výkonu počítače, což ale nebrání tomu, že jej můžeme třeba dočasně pozastavit.Prosím, hleďme na záležitost nezaujatě, nenechme se zatáhnout do mnohdy nesmyslných spekulací a svobodně rozhodněme, zda máme vůli pomáhat nebo ne. Více k tomu asi nemám co dodat. Pokud budete mít otázky a zájem, ptejte se, pokusím se odpovídat.

Pekne bludy tu pisete. 😀
Pocitam na ntb s i3-330m(arrandale) 2jadra/4vlakna a pocitam naraz 2 projekty. Procesor ide vacsinou na 900MHz cize ako vytazuje BOINC procesor a zvysuje spotrebu zaleci len od nastavenia klienta. Popri tych 2 pocitaniach v pohode surfujem, hram flash hry, pozeram filmy. Vypocty sa pohybuju okolo 6-20 hodin pri SETI a EINSTEIN. Chcel som pocitat este aj LHC ale tam uz boli velmi velke casy a mal by som odovzdavanie vypoctu na hrane max. casu urceneho na pocitanie tak to som vzdal.

Nehledě na cenu elektřiny která může být zásadní a jít do tisíců korun ročně na úkor těchto výpočtů mi vadí že tento výpočetní program poskytuje minimum informací o tom co vlastně konkrétně počítáte. Když už do toho investovat tak z toho chci taky něco mít, minimálně vědět co konkrétně počítám, proč a co se od těchto výpočtů očekává, po skončení výpočtu/nějakého kola výpočtů bych očekával vyhodnocení.
Myslím že by to byla minimální odměna pro lidi participující na svoje náklady na těchto projektech. Celé by to šlo pojmout daleko poutavěji než kolik nicneříkajících jednotek bylo zpracováno.

Pokud mi zaplatí přeplatek za elektřinu, tak klidně...🙂

V programu jsem se celkem dost angazoval v dobe okolo jeho vzniku (jeste i na puvodnim SETI@home). Jenomze s prichodem laptopu (a vsemoznych uspornych technologii) se zacala zatez negativne projevovat (kdyby nicim jinym tak hlukem a zahrivanim). Navic dnesni webove a multimedialni technologie bohuzel casto dokazou mene vykonne PC uz tak dost zamestnat...

Názor byl 1× upraven, naposled 25. 1. 2013 07:57

par rokov som bol docela zapaleny za BOINC a podobne projekty ale potom ako mi odisiel laptop kratko po tomto 'zatazovom teste' BOINC uz na laptopy neinstalujem.

Dneska už téměř nic jako zbytečný výkon neexistuje. Počítače svůj výkon snižují podle aktuálních potřeb a s tím klesá i spotřeba, hluk, teplota,...Nepochybně je lepší přenechat věděcké výpočty superpočítačům, které to zvládnou lépe a efektivněji.