Blíží se zemětřesení v P2P sítích? Pravděpodobně ještě ne

V pondělí provedl americký Nejvyšší soud důležité rozhodnutí o možné budoucnosti P2P sítí. Jejich uživatelům se rozhodně líbit nebude a teoreticky by mohlo znamenat až konec těchto systémů obecně.
Blíží se zemětřesení v P2P sítích? Pravděpodobně ještě ne

Související odkazy

Slovník
antivirus
linux
MSN
P2P
server

Dlouho očekávané rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ve sporu mezi společností MGM a výměnnými sítěmi Grokster a StreamCast padlo a jak jste si mohli přečíst v pondělní aktualitě, není pro P2P sítě vůbec potěšující. Soudci nakonec došli k závěru, že tvůrci těchto sítí mají zodpovědnost za to, že jsou prostřednictvím jejich výtvoru porušována autorská práva.

Precedens Betamax padl

Známý soudní spor z roku 1983 mezi společnostmi Sony a Universal dlouho sloužil jako obranný štít pro provozovatele P2P, neboť Sony tehdy vyhrála a díky tomu platil precedens, že tvůrce zařízení či služby nemá zodpovědnost za to, jak jej využije uživatel. To už teď neplatí a nastávají nové časy.

Tento výsledek je alespoň pro soudnictví ve Spojených státech velmi důležitý, neboť vytváří klíčový precedens pro všechny obdobné případy. Můžeme si tak klást řadu otázek o možné budoucnosti výměnných sítí (tedy alespoň v USA). Je pravděpodobné, že po tomto výsledku může dojít k řadě dalších žalob vydavatelských společností na všechny druhy P2P sítí, neboť výsledek podobných sporů by byl vzhledem k zmiňovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu celkem jasný. Může se rovněž stát to, že provozovatelé sítí nebudou na žaloby čekat a raději sami ukončí svou činnost.

Blíží se konec P2P?

Bude to snad znamenat konec těchto sítí obecně? Podle všech odhadů je to velmi nepravděpodobné. Provozovatelé mohou přesunout své centrální servery do nějaké „liberálnější“ země než jsou Spojené státy a navíc jsou dnes provozovány sítě bez centrálních prvků. Technologie tak má zatím alespoň drobný náskok před justicí. Ovšem ani to již nemusí platit dlouho.

Výsledek tohoto soudního sporu tak přes svou „bombastičnost“ pravděpodobně neznamená v současném stavu žádný velký průlom. Zajímavý tedy není ani tak s ohledem na budoucnost P2P sítí samotných, ale v obecném pojetí. Je toto rozhodnutí v souladu se zdravým rozumem? Může být někdo soudně trestán za něco, co nemůže ovlivnit? Jistě, autoři těchto systémů tuto technologii vytvořili a mají tedy na fungování svůj hlavní podíl. Avšak těžko jim lze dokazovat, že byla vytvořena pro nelegální účely.

Člověk je zkrátka schopen nakonec zneužít všechno. I ta z počátku nejnevinnější myšlenka může způsobit katastrofu. Teoreticky každý systém, který umožňuje přímé spojení dvou uživatelů je tedy potenciálně ohrožen tím, k čemu jej uživatelé použijí (zneužijí).

Odpovědný i provozovatel poštovního serveru?

Nelegální obsah lze dozajista poslat i přes email. Nese tedy zodpovědnost provozovatel poštovního serveru a bude nucen cenzurovat přílohy? A jak pozná, který materiál je či není nelegální? A jak je na tom sdílení souborů prostřednictvím ICQ a nebo třeba MSN od samotného Microsoftu či jeho chystaný vlastní P2P systém? Chytří uživatelé nakonec dokáží obejít každou ochranu. Příkladem budiž marný boj hudebních vydavatelství o vytvoření nezkopírovatelného CD.

A tak byť bude systém (a nehovořím pochopitelně pouze o chystaném P2P projektu od Microsoftu) sebevíce zabezpečen sdílením pouze digitálně podepsaného obsahu, nikdy nelze zcela spolehlivě zabránit tomu, aby se přeci jen nedostal do oběhu nějaký nelegální soubor. Provozovatel takové sítě pak musí s touto eventualitou nutně počítat jako s rizikem.

Podle logiky rozhodnutí soudců by tedy mohli být i provozovatelé služeb jako ICQ odpovědni za to, jaké soubory si uživatelé posílají, neboť se ve své podstatě rovněž jedná o P2P sítě. A nebo je to jinak? I když v podobných případech (jako třeba e-mail) lze koncové uživatele vystopovat (a následně žalovat) o něco lépe než u obvyklých P2P sítí, na věci to nic nemění. Můžeme tak teoreticky dospět i do stádia daleko větší restrikce a kontroly ze strany provozovatelů těchto systémů. Jejich motivem nebude žádná vlastní touha po cenzuře, ale budou si muset hlídat vlastní existenci.

Řešení pro budoucnost

Jednoduchým řešením tedy může být například situace, kdy již nebudou výměnné sítě tak anonymní jako dnes. Lze si snadno představit situaci, kdy přístup do sítě bude chráněn například heslem a osobním certifikátem (podobně jako přístup k internetovému bankovnictví) a každý uživatel tak bude jednoznačně identifikovatelný. V ten moment přebírá sám zodpovědnost za to, jaká data sdílí či stahuje a může za to být i postihován. Otázkou však zůstává, do jaké míry se pak z této zodpovědnosti vyvlékne samotný provozovatel, protože jeho podíl (tedy to, že provozuje síť a sdílení umožňuje) stále zůstává.

Tento model by si však vyžádal další komplikace jako například potřebu důvěryhodné autority, která bude ověřovat totožnost uživatelů a vydávat certifikáty a podobně. A to by pochopitelně nebylo zdarma. Může se tak klidně stát, že nakonec vzniknou dvě varianty P2P sítí – první bude komerční (ve smyslu placeného přístupu do sítě, ne placeného obsahu), bude sloužit ke sdílení například aktualizací antivirových programů, linuxových distribucí (i když tady by možná mohl být problém s placeným modelem sítě) či podobného materiálu.

Nekomerční sítě pak budou na hranici legálnosti či budou úplně nelegální (zatím alespoň ve Spojených státech) a budou obsahovat rovněž ilegální obsah. Toto všechno jsou však pouhé spekulace, čas samozřejmě ukáže, jak vše dopadne, může se objevit řada řešení, teoreticky může proběhnout i další soudní spor a padnout jiné rozhodnutí. Jisté však je to, že sdílení dat bude pokračovat i nadále.

Vydavatelé: zacíleno správným směrem

Problém výměnných sítí vydavatelské společnosti pochopitelně trápí kvůli ušlému zisku (nechme teď stranou debatu o tom, jaký je skutečný objem těchto peněz) a v tomto boji mají v zásadě dvě možnosti na koho zaútočit – provozovatel nebo uživatel. Uživatelů jsou miliony a i když jisté pokusy o žaloby koncových uživatelů proběhly, mnohem lepším terčem je provozovatel sítě. A právě tento zásah se nyní povedl společnosti MGM.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak jistě vzbudí vlnu nevole na straně provozovatelů těchto sítí (ale i dalších potenciálně ohrožených systémů), zřejmě se příčí i obyčejnému selskému rozumu a rozhodně lze očekávat řadu reakcí. Vliv na sdílení nelegálního obsahu mezi uživateli to však bude mít zřejmě jen velmi malý.

Jestli tedy máte rádi vašeho provozovatele poštovního serveru, dávejte si od teď raději pozor na to, co dáváte do příloh emailů. A nebo ho rádi nemáte? No v takovém případě je snadné řešení, stačí když pošlete kamarádovi…

Diskuze (137) Další článek: Seznam spustil novou verzi e-mailové služby

Témata článku: Země , Zemětřesení , P2P , Nejvyšší čas , Řada řešení , Výměnná síť , Síť , Anonymní síť , Hlavní podíl , Spojené státy , Nelegální soubor , Placený model , Precedent , Ilegální obsah , Podobný výsledek , Justice , Nelegální varianta


Určitě si přečtěte

České školství čeká revoluce v informatice. Děti se budou učit programovat a logicky myslet

České školství čeká revoluce v informatice. Děti se budou učit programovat a logicky myslet

** Projekt iMyšlení představil 11 nových učebnic pro výuku informatiky ** Cílem je i ty nejmenší děti naučit programovat a logicky uvažovat ** Přichází odklon od současného konceptu učení toho, jak se počítač vůbec ovládá

Karel Javůrek | 106

Čtyřicet procent je moc. Spalovací motory nedokážou splnit požadavek EU na snížení emisí

Čtyřicet procent je moc. Spalovací motory nedokážou splnit požadavek EU na snížení emisí

** EP nařídil automobilkám snížit o 40 % emise CO2 ** EU chce zvýšit podíl elektromobilů ** Výrobci hrozí ztrátou pracovních míst

Karel Kilián | 231

Google má nové telefony, počítač a domácí displej. Česko je stále mimo

Google má nové telefony, počítač a domácí displej. Česko je stále mimo

** Google dnes představil novinky ** Dočkali jsme se nového telefonu Pixel 3, tabletopočítače a domácího displeje ** Rozšíření Google Assistenta do dalších zemí se bohužel nekoná

David Polesný | 45

Nechali jsme dopadnout asteroid Ryugu na Prahu. Místo stověžatého města je pětikilometrový kráter

Nechali jsme dopadnout asteroid Ryugu na Prahu. Místo stověžatého města je pětikilometrový kráter

** Ryugu je blízkozemní planetka, která křižuje dráhu Země ** Její průměr je asi 900 metrů ** Co by se stalo, kdyby Ryugu dopadla na Zemi?

Petr Kubala | 5


Aktuální číslo časopisu Computer

Odhalte skryté funkce Windows 10

Test levných Androidů do 4 000 Kč

Srovnání úsporných minipočítačů

Změřili jsme rychlost 10Gb/s ethernetu